Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Ředitel ostravské filharmonie Žemla: Nový šéfdirigent Förster byl jednoznačnou volbou

Ředitel ostravské filharmonie Žemla: Nový šéfdirigent Förster byl jednoznačnou volbou

28.5.2014 Hudba

Jan Žemla je ředitelem nejvýznamnějšího hudebního tělesa v kraji. Denně do Ostravy dojíždí z Brna, odkud pochází. Při povídání s ním máte pocit, že žádný problém není neřešitelný. Dává naději a umí vést, což dokládá uplynulá koncertní sezóna i volba nového šéfdirigenta Janáčkovy filharmonie Heika M. Förstera, se kterým v úterý podepsal smlouvu. Kromě toho se stal nedávno tatínkem. V rozhovoru pro deník Ostravan.cz hodnotí Žemla uplynulou sezónu, mluví o výběru nového šéfdirigenta a především pak o programu nové sezóny.

Zvětšit obrázek

Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla.
Foto: Archiv

Jste spokojen s právě uzavřenou sezónou, pane řediteli?

Vždy se dá udělat něco lépe. Jakmile se zastaví přemýšlení na jednom místě a nepokračujete dál, přestává to mít smysl. Že to bylo úplně ideální, neřeknu asi nikdy. Nicméně tato sezóna byla šedesátá, jubilejní a zároveň první, na které jsem se více podílel. Událo se v ní hodně změn ve smyslu restrukturalizace sezóny – ze tří koncertních cyklů jich máme najednou sedm. Posluchač má mnohem větší možnost výběru. Cykly jsou tematicky více vyprofilované. Myslím si, že nastoupená cesta je správná. Nicméně cítil jsem v té šedesáté sezóně, že si na ni lidé museli trochu zvykat.

Jaká byla návštěvnost koncertů? Faktem je, že se filharmonie potýká, podobně jako jiné orchestry, s úbytkem posluchačů.

Velmi pozitivně hodnotím z hlediska návštěvnosti nové koncertní cykly. Za prvé koncertní cyklus v Gongu, který je jakýmsi krokem stranou, ale krokem důležitým. Velmi pozitivně hodnotím také nový cyklus, který jsme vytvořili pro děti. Ten je také vyprodán v podstatě od začátku. Návštěvnost bych rád zvedl na koncertech, které jsou tím hlavním, co děláme, tedy symfonické cykly.

Zařazení některých soudobých skladeb na programy bylo dost odvážné. Není tady nějaká spojitost s návštěvností?

Co se týče programu, myslím si, že byl velmi odvážný. Bylo to osobité, možná i ostravské řešení. Osobitá reflexe Roku české hudby tím, že jsme zařadili pět skladatelů dvacátého století, kteří mají vztah k Ostravě nebo přímo z Ostravy pocházeli, což si myslím, že neudělal žádný český orchestr. Také žádný český orchestr rozhodně nezahrnul Slavického Moravské taneční fantazie na jeden ze svých novoročních koncertů. Nemám pochyb, že to je správně, ale ten předsudek tam být může.

Co bylo nejvýznamnější událostí sezóny?

Minulá sezóna byla sezónou hledání nového šéfdirigenta. Vystřídala se v ní dost velká plejáda jmen. Některé koncerty si, myslím, byly naprosto exkluzivní, některé už tak exkluzivní nebyly, čehož bych se chtěl vyvarovat zejména z dirigentského hlediska. Nicméně snažím se hledat spíše ta pozitiva. Jako opravdové vrcholy hodnotím vystoupení Michaila Jurowského a Kirilla Gersteina. Provedli spolu Prokofjevův druhý klavírní koncert a šestou symfonii Petra Iljiče Čajkovského. Velmi pozitivně hodnotím práci Heika Mathiase Förstera, který se stává od 61. sezóny novým šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie. A to byl v podstatě úkol minulé sezóny, který jsme splnili. Konečně máme stabilitu a jasné směřování.

Jakým způsobem vlastně probíhá výběr šéfdirigenta?

Výběr šéfdirigenta neprobíhá tradičním způsobem tak, že se vypíše konkurz. Tak by se dal vybírat dirigent na asistentské místo. Šéf musí být někdo, kým jste si naprosto jisti. My jsme si řekli, koho bychom na té pozici rádi viděli, a kdo by stál za to ozkoušení. Zvolili jsme si pár osobností, které jsme do té sezóny pozvali jako regulérní dirigenty a na základě těchto zkušeností jsme potom vybrali.

Museli jste dlouho vážit, koho vybrat?

U Förstera to byla poměrně jasná volba. Například pro mě to byla první zkušenost s ním. Jeho práce se mi na novoročním koncertu velmi líbila. S orchestrem už se poměrně dlouho znali. Má dostatek zkušeností a orchestr ho téměř bez výjimky má rád. Vztah mezi nimi už je, nemusí vznikat, a to je obrovská devíza. Můžete vzít etablovaného dirigenta, ale neproběhne tam to, co by mělo být mezi ním a orchestrálními hráči. Každý orchestr je specifický. Zkoumám-li většinové názory na jednotlivé dirigenty, tak vím, že názor Janáčkovy filharmonie se liší od názoru Filharmonie Brno nebo jiného orchestru. Prostě je to tak.

Co je tak důležitého na osobě šéfdirigenta? Jaká alchymie zde musí fungovat?

Pro dirigenta je nástrojem orchestr. Sedmdesát různých individualit. Dirigent před ně přestoupí a musí je přesvědčit po všech stránkách, tak aby ho přirozeně respektovali. V případě Förstera tady ten přirozený respekt je. On je velmi dobrý psycholog, dokáže s nimi pracovat, aniž by je nějak štval, a dostane z nich to, co potřebuje. Má dostatek bohatých zkušeností a dostatek světových kontaktů, což je výborné. Förster byl v tomto případě jednoznačnou volbou. Já si myslím, že to není náhoda a že to tak mělo být.

Jednou z novinek nadcházející koncertní sezóny budou od září koncerty pro základní školy. Myslíte si, že zaujmete školáky klasickou hudbou?

Klasickou hudbu jim samozřejmě hrát chceme. Snažíme se hledat takové metody prezentace, které když ne napoprvé, tak na několikáté odbourají předsudky ke klasické hubě. Klasika jako taková umí zaujmout. Sám jsem se o to přesvědčil ve chvíli, kde se například Malá noční hudba objevila na rockovém festivalu. Viděl jsem, jak přirozeně reagují lidé, kteří na open koncertu tohle slyší. Reagují úplně stejně, jako kdyby tam bylo třeba Čankišou. Přesně tohle se chceme pokusit uplatnit u těch školáků. Neříkám, že to je úkol snadný. Je to nejtěžší z toho, co děláme. Musí to být formou prezentace, osobností moderátora, osobností dirigenta i výběrem hudby. Osobně bych mladé lidi v tomhle nepodceňoval.

Druhou novinkou příští sezóny bude nově vznikající ostravský sbor s názvem Janáčkův sbor mladých, který má působit při Janáčkově filharmonii. Jak jste s tímto projektem daleko?

V tuto chvíli je to ve stadiu myšlenky, která vznikla před uzávěrkou katalogu, ale natolik se mi líbila, že jsem ji chtěl využít na maximum. Ostrava má velkou tradici dětského sborového zpěvu, ale pozoruji v ní jakousi roztříštěnost. Můj cíl je poskytnout záštitu, aby vznikl pěvecký sbor, který bude při Janáčkově filharmonii působit, bude mít stabilní zázemí a díky tomuto orchestru se ukáže v profesionálnějším světle. Naším vzorem byla brněnská Kantiléna, která funguje při Filharmonii Brno. Sbormistrem bude Jiří Slovík, který je také autorem myšlenky na vznik sboru.

Třetí horkou novinkou je vznik Univerzity třetího věku s řadou bonusů pro její absolventy. Pro koho bude určena?

Jsem si jistý, že může přijít opravdu každý Ostravan. Prioritně je to uděláno pro naše posluchače, ale není to nutné. Budeme rádi, pokud se tato informace rozšíří. Senioři jsou pro nás důležitou součástí publika. Když už věnujeme velkou pozornost dětem, musíme pozornost věnovat i těm, kteří už našimi posluchači jsou. Tu pozornost si zaslouží a dává mi to smysl.

Zkuste čtenářům přiblížit nadcházející koncertní sezónu 2014/2015. Co nás vlastně čeká a na co se můžeme už nyní těšit?

Nadcházející sezóna je zajímavá a podařilo se nám díky podpoře Moravskoslezského kraje pozvat opravdu významné umělce. Osobně bych upozornil zejména na inaugurační koncert nového šéfdirigenta Förstera a také na lednový koncert dirigenta Antonyho Witta, který provede šestou symfonii Antona Brucknera. Zajímavý bude říjnový koncert s dirigentem Jurowským a klavíristkou Olgou Kern. Zazní Čajkovského klavírní koncert č. 1 b moll. Je to sice nejčastěji hraný až profláklý koncert, ale v případě sólistky Kern, to má smysl. Není to klasické opakování téhož. Dále například koncert skvělého arménského violoncellisty Narka Hakhnazaryana s dirigentem Jakubem Hrůšou, koncert krásné mladé trumpetistky Tine Thing Helseth, která provede dva nejznámější koncerty pro trubku. Nebo také 2. symfonie Gustava Mahlera s Kateřinou Kněžíkovou.

Podíváme-li se na cyklus v Gongu, myslím, že je vyprofilován naprosto jasně. Hudba Biografu, Čechomor a jeho Proměny, Dan Bárta, Miro Žbirka…Z komorního cyklu je to zejména klavírní recitál Kirilla Gersteina, který se ujal velmi konzistentního programu, na němž zazní například výběr z Bartókova Mikrokosmu nebo Lisztovy Transcendentální etudy. Je to brutální program za hranicí hratelnosti, ale Gerstein je tak dobrý pianista, že si to může dovolit.

Určitou proměnou projde i cyklus mladých začínajících umělců Jeunesses musicales, nemýlím se?

Z toho jsme se pokusili udělat cyklus seriózních koncertů. Není to už tak, že by studenti hráli jen jednotlivé věty, ale aby byli schopni zahrát celý koncert od začátku do konce. Snažíme se k tomu zvát ne úplně začínající dirigenty, kteří už nějaký čas fungují. Jeden koncert bude patřit Ostravské univerzitě a jejímu orchestru. A na posledním koncertě vystoupí dirigent a herec Pavel Trojan, který je určitě zajímavou osobností, a jsem zvědavý, jak se tohoto úkolu zhostí.

Koncerty pro děti budou pokračovat ve stejném rozsahu. Dětský hudební klub bude fungovat před každým koncertem. Chceme však klub rozšířit, nechceme odmítat lidi, kteří mají o hudbu zájem. Děti si odnášejí živou zkušenost s hudbou, která je pozitivní. Zásadní inovací bude také vytvoření nových webových stránek a otevření Janáček pointu, předprodejního místa u hlavního vchodu Domu kultury.

Docela jste mne na koncerty filharmonie navnadil. Můžete na závěr prozradit, jaká hudba je osobně nejbližší vám?

Začínám mít opravdu rád hudbu klasicismu, baroka. Najednou snesu dílo od F. Schuberta, což jsem v minulosti jako student konzervatoře ne vždy dokázal. Inklinuji spíše k hudbě 20. století: Dmitrij Šostakovič, Gustav Mahler, Georgy Ligeti… Nemám absolutně žádné předsudky vůči například Čajkovskému koncertu b – moll. Není to vůbec nic zastaralého.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.