Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Krásná Ostrava dosvědčuje, jak městu každým dnem ubývá na kráse 

Krásná Ostrava dosvědčuje, jak městu každým dnem ubývá na kráse 

19.6.2014 Obraz & Slovo

Kunsthistorik Martin Strakoš v roli skvělého průvodce Ostravou, jenž se netají literárními ambicemi. Ředitelka archivu Blažena Przybylová v zaniklém knihkupeckém domě Ignatze Buchsbauma. Pláč nad zanikajícími památkami města i obavy z dalších pastí, v nichž opět uvázne ostravský genius loci. To vše je Krásná Ostrava, nejnovější číslo stále zajímavějšího kulturního periodika.

Zvětšit obrázek

Obálka nového čísla kulturního magazínu Krásná Ostrava
Repro: Ostravan.cz

Právě před čtvrt rokem jsme na tomto místě pochválili okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu za vydávání kulturního magazínu Krásná Ostrava. Chvála to nebyla zbytečná, tento pátek v 18 hodin bude totiž ve svinovské sýpce pokřtěno už druhé letošní číslo časopisu, který je silnou konkurencí ostravské kulturní revue Protimluv.

Interním záležitostem okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu jsou věnovány jen první čtyři strany časopisu, načež čtenář dostane naloženu vpravdě řádnou porci odborných studií, publicistiky, kritik i drobných statí. Vstupem do této části Krásné Ostravy je dojímavý příběh židovského vydavatele Ignatze Buchsbauma, jehož vydavatelský dům stále stojí na přívozském náměstí a dosud je označen reliéfním nápisem Buchsbaum. Jímavou stať sepsala ředitelka Archivu města Ostravy Blaženy Przybylová, přičemž našinec se nestačí podivovat, že v Přívoze před druhou světovou válkou vycházelo čtyřikrát ročně i kulturní revue s názvem Literarische Kurzberichte: kritische Zeitschrift für Neuerscheinungen auf dem Gebiete der Literatur und Kunst (Literární krátké zprávy: kritický časopis pro knižní novinky z oblasti literatury a umění). Buchsbaum ovšem vydával i Alexandra Dumase, Charlese Dickense, Emila Zolu, Fjodora Michajloviče Dostojevského, Vladislava Vančuru či Karla Čapka, na což si dnes netroufne žádný ostravský vydavatel.

Na příspěvek Blaženy Przybylové navazuje poutavý text na téma Ostrava židovská. Jiří Hrdina v něm vypráví o osudu ostravského rodáka a fotografa Andrewa Kohna, jenž se letos v dubnu vrátil do rodného města po dlouhých šestašedesáti letech. Kohnův příběh je ale jen předscénou k barvitému obrazu, v němž se Hrdina snaží načrtnout celou historii ostravských Židů.

Asi nejlepším materiálem v čísle je publicistický text historika umění Martina Strakoše, jenž se konečně odhodlal svoje kunsthistorické procházky Ostravou zpracovat do téměř literární podoby. První díl jeho Ostravského chodce se odehrává tam, kde se Ostrava zrodila, tedy v okolí dnešního gotického kostelíka sv. Václava.

Tady je malá ochutnávka, více přináší Krásná Ostrava, především ale doufejme, že Martin Strakoš svého Ostravského chodce jednou dotáhne do knižní podoby. Fundovaný publicistický průvodce totiž Ostravě stále chybí. „Chodec, překvapený nevábností místa v samém jádru Ostravy, se zastaví před stavební srostlicí, jejíž největší část tvoří zmíněné trojlodí, zaklenuté síťovou klenbou z 16. století. Ke hmotě lodi se jako děti choulí na každé straně jedna barokní kaple, obě s nízkými kopulemi, pokřivené stářím a dávným poddolováním. Bohatství uhlí zasáhlo tohle stavitelské dílo spíše chudobou a škodami po poddolování.“

Neslavné osudy Ostravice-Textilie po roce 2000 shrnuje Romana Rossová. Je to čtení smutné, v toku času stále smutnější. „Jednou z možností je prodej budov městu. Jaké budou další osudy někdejšího luxusního obchodního domu, je zatím stále otevřené, nový majitel totiž zmínil i možnost, že by část stavby ohrožující bezpečnost obyvatel mohla být zbořena,“ uzavírá stať Rosová.

Pláč nad blbostí lidskou dostihne čtenáře Krásné Ostravy i nad textem Jakuba Ivánka, což je vlastně pohřební epitaf nad zničeným reliéfem Václava Uruby v obchodním domě Kotva v Ostravě-Zábřehu. Před zkázou stojí i jeden zapomenutý funkcionalistický portál v centru Ostravy, jehož příběh vykresluje Martin Strakoš. „Tím dům ovšem ztratí jednu výraznou historickou vrstvu a město příběh, o němž se vlastně ani nezačalo přemýšlet a vyprávět,“ lituje Strakoš.

Kurátor a kunsthistorik Martin Mikolášek přináší do Krásné Ostravy výtvarné umění v zasvěceném portrétu dvou mladých ostravských malířů: Martina Froulíka a Josefa Mladějovského. Na obou si kromě jejich malířské machy cení i jednoho sociálního jevu. Přes úspěchy, které v oboru dosahují, to zatím v Ostravě takzvaně nechtějí zabalit a stále tvoří na hranicích Moravy a Slezska, čili z pohledu Prahy „tam kdesi u Polska, možná až za Kyjevem“.

Divadelní inventuru za rok 2013 provádí Milan Líčka, Iva Málková z Ostravské univerzity potěžkává Briketu z nakladatelství Větrné mlýny a nakonec se jde na houby. Ale pozor, už nepatrné množství jedu muchomůrky zelené nabrané na špičku nože by usmrtilo 100 000 myší!

Též nejnovější Krásná Ostrava mnohokrát připomíná, kde a kdo a kam v Ostravě ukládá jedy, kterými je město neustále tráveno. Tu zmizí reliéf, tam portál, tam možná celý obchodní dům.

Krásná Ostrava bije na poplach, neomalení a nekulturní deratizátoři města ale bohužel používají stále silnější utrejchy.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.