S Kateřinou Macečkovou o Těšínském Slezsku i festivalu Folklór bez hranic

Letos jsi opět, a v tvém případě už je to poněkolikáté, autorkou jednoho z hlavních strážnických programů.  O čem tvůj nový pořad bude?

Pořad s názvem Poklady z malované truhly je o Těšínském Slezsku. Jihovýchodní Slezsko je svérázný kraj. Má charakteristické nářečí a pestrý lidový oděv. Lidová hudba je tu bohatá na melodie, tance jsou plné vnitřního napětí. Celé území od Bohumína na severozápadě až po Hrčavu na jihovýchodě je geograficky, hospodářsky i kulturně velmi rozmanité.  Je to kraj blízký mému srdci. Proto jsem ráda, že vznikl pořad právě o něm.

Má scénář pořadu nějaké hlavní téma, nějakou nosnou hlavní myšlenku či příběh?

Tématem je právě ona rozmanitost a bohatost lidové kultury. Vedle hudby, písní  a tance chci ukázat i bohatost místních lidových krojů. Ale při vší snaze, stejně nelze vše v jednom pořadu zobrazit a vyjádřit.

Které soubory jsi do programu vybrala a proč?

Tančit a zpívat bude celkem šest folklorních souborů. Snažila jsem se vybrat  charakteristické reprezentanty místní lidové kultury a tradice .  Z Havířova-Bludovic je soubor polské národnostní menšiny Bledowice s kapelou Kamraci a vlastní pěveckou skupinou, dále jsou v pořadu soubory Odra z Ostravy, Olšina z Orlové, Slezan z Českého Těšína, gajdošská muzika Bukóň z Jablunkova a Górole z Mostů u Jablunkova. A k tomu řada dalších sólistů, hudebníků, tanečníků a zpěváků.

A co ze svého umění předvedou?

Zazní písně z Těšínských Beskyd, diváci uslyší  trombitu a různé píšťaly, typické gajdy, několik folklorních muzik, zatančí přední tanečníci a taneční páry. Vedle autentického zpracování folklóru z hor se objeví i městský folklór z Orlové či Českého Těšína  s tanečníky v nádherných krojích s pověstnými stříbrnými těšínskými pásy. Ale diváci uvidí také tradiční hornický Skok přes kůži jako zobrazení přijímání do hornického cechu, tentokrát v provedení souboru z Bludovic.

A z dalších tradic chceš připomenout co?

V krátké krojové přehlídce  se představí nevěsty z Hrčavy, Jablunkova, Těšína a Orlové. Samozřejmě v doprovodu ženichů.  Na loučení nevěsty s družičkami bude navazovat citlivě zpracovaný svatební obraz čepení nevěsty, včetně tradičního tance Bioly v podání těšínského Slezanu. V závěru pořadu se děj přesune do krčmy.  Chlapi zatančí s židlemi a na stole a nakonec pódium rozvíří společný závěrečný tanec.

Ve Strážnici se každoročně představuje některý z regionů České republiky. Patří pořad do tohoto seriálu?

Ano, je to tak. A Těšínské Slezsko jako celek navíc nezaznělo na strážnickém festivalu snad dvacet let.

Říkáš nezaznělo, to znamená, že zazní i svérázný místní dialekt v průvodním slově?

Tak to ne, obávám se, že místním slezským dialektům by strážnické publikum těžko rozumělo.  Původně jsem nechtěla v pořadu průvodní slovo vůbec, mluvit měla jen hudba, písně a tance. Nakonec jsem ale sáhla ke krátkému průvodnímu komentáři „mimo obraz“ . Průvodcem pořadem bude herec ostravského divadla loutek Lukáš Červenka. A ještě jedna informace: Ti, kteří nebudou moci přijet do Strážnice na mezinárodní festival, mohou vidět pořad v mírně pozměněné formě v září v programu Slezských dnů v Dolní Lomné.

Přejděme ještě k letošnímu ročníku Folklóru bez hranic, který se bude konat o prázdninách v Ostravě. Už víš, které zahraniční a místní soubory vystoupí?

Program ještě dolaďujeme, ale mohu slíbit tanečníky a hudebníky z Indie, Turecka, jižní Francie, z Polska a také z Běloruska. Samozřejmě vystoupí místní soubory, a to jak dospělé, tak dětské.

Program bude tradičně rozložen do celého týdne, jako v minulých ročnících?

Ano, žádná inovace, je to osvědčený scénář. V první den,  v pondělí 11. srpna, bude slavnostní zahajovací koncert v sále Janáčkovy konzervatoře a nakonec v pátek 15. srpna v podvečer a večer vše ukončí závěrečný koncert na Slezskoostravském hradě, kde po průvodu účinkujících souborů, který projde centrem Ostravy, vystoupí dětské soubory a po nich dospělí včetně místních a zahraničních hostů. A mezitím samozřejmě proběhnou koncerty v městských obvodech Ostravy jako v minulých letech.

Ještě se chci zeptat, jak ty sama vidíš zájem lidí o lidovou kulturu a folklór? Je to otázka uzavřené skupiny v populaci, která navíc stárne, nebo se o lidové písně a tance zajímají stále noví a mladí lidé?

K tomu mohu říci jen tolik, že každoročně přijímáme do dětského souboru Hlubinka opravdu mnoho malých dětí a ty průběžně dorůstají až do věku šestnácti let, kdy je teprve pustím mezi dospělé.  Už v tom dětském souboru probíhá jejich společenská integrace. Malé děti si považují, že je bez problémů berou mezi sebe ti starší, učí se vzájemnému respektu, vznikají kamarádské vztahy a vedle toho samozřejmě probíhá jejich osobnostní, múzický, taneční, hudební a pěvecký rozvoj. Zájem rodičů o přihlášení dětí do Hlubinky je veliký.

A jsou to převážně děti z folklórních rodin?

Právě že ne. Sama se leckdy divím, odkud se ten zájem bere. Ale jsem tomu ráda a nikoho neodmítnu.