Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Hvězda Colours Seasick Steve: Timothy Leary mě zval na LSD

Hvězda Colours Seasick Steve: Timothy Leary mě zval na LSD

17.7.2014 Hudba

Americký hudebník Seasick Steve, hvězda čtvrtečního programu Colours, je jedním z mála bílých představitelů živého blues. Vystupoval třikrát jako headliner největšího festivalu na světě v britském Glastonbury, podobně velkého dánského festu Roskilde či na hlavním pódiu barcelonské Primavera. Několik hodin před svým koncertem poskytl rozhovor deníku Ostravan.cz

Zvětšit obrázek

Seasick Steve se ve čtvrtek před svým koncertem setkal s novináři.
Foto: Zdeněk Figura

Má úsměv od ucha k uchu, příjemný hlas a rád žertuje i o svém těžkém životě v šedesátých letech, kdy jezdil po Americe na nápravách železničních vagonů i stopem a vydělával si pár dolarů na denní živobytí hrou a zpěvem na ulicích. Dnes o sobě říká, že je nejšťastnější důchodce na světě, žije na norské farmě a jezdí po jejích pozemcích červeným traktorem z padesátých let minulého století.

Potkal jste se v šedesátých letech s beatniky Corsem, Borroughsem, Ferligenttim nebo Jackem Keroucem?

No, tehdy se tam hemžili všichni tihle týpkové. Člověk tam mohl pokecat i s Georgem Harrisonem nebo si přihnout z flašky Jacka Danielse s Janis Joplin. Chodil jsem na koncerty Grateful Dead, Big Brother and Holding Company nebo Jefferson Airplane – jejich zpěvačka Grace Slick mi hodila do klobouku deset babek. A pak jsme je propili v baru přes ulici. Jo, byly to hezké, divoké časy. Frisco úplně vibrovalo životem. A protože to centrum kolem Haight Ashbury je docela malinké, znali jsme se navzájem. Tim(othy) Leary byl správné pako, dal jsem mu napít bourbonu a on mně pozval na LSD trip. To jsem odmítl, tak ubalil jointa. Pak jsem asi hodinu hrál psychedelické songy (hlasitý smích).

Jak byste charakterizoval svůj styl?

No, hraju a zpívám, jak mi zobák narostl a jak mi přicházejí obrazy či slova z mé mysli. Trochu hraju jako takový potulný venkovský písničkář, pak mi tam přijde, že by to mělo být hilly billy nebo do country. Tak to tam vrznu, a když se to lidičkám líbí na koncertech, nahraju to na album.

Jakým otřískaným autobusem jste přijeli z Trenčína do Ostravy?

Mám už jich víc, když jsem těch pár let bohatej, pro první návštěvu Slovenska a Česka jsme společně vybrali Chevy, tedy Chevrolet z roku 1968.

Zažili jste něco zajímavého nebo příjemného cestou?

Zastavili jsme se ve středu v Praze, zaparkovali v kempinku u řeky a začali se kámošit s lidmi. Kecali jsme s dětmi, trochu jsem i hrál. Jedna paní mně poznala a říká: „Seasicku, ježišmarjá, dyť já jedu na vás zítra na Colours do Ostravy! To teda bude festival, že jezdí k vám lidi i z takové dálky.

Hrajete buď na otřískané kytary a také si je vyrábíte sám, že ano?

Jasně, je to tak, vždycky to bylo stejné. Pamatuju si, jak byl Jeremy Clarkson s Top Gearu vyvalený, když jsem mu ukázal v televizi dvě puklice z kol Austina Seven, připlácnuté k sobě, jako krk násada od smetáku, na tom dvě struny. Plus snímač. Tak jsem párkrát brnknul, no byl z toho Jeremy hotový. A ještě více čučel, když jsem zajel dobrý čas na jedno kolo s auťákem za dobrou cenu. Holt jsem starý Američan, zvyklej ještě na řadicí páky…

Ochutnal jste už nějakou českou specialitu?

Jídlo máte fakt výborné. A jinak jsem popil něco piva. Je příjemné, chutná skvěle.

Zdeněk Figura | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.