Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Jiří Macháček by na literární ProtimluvFest nejraději pozval Egona Bondyho

Jiří Macháček by na literární ProtimluvFest nejraději pozval Egona Bondyho

11.10.2014 00:00 Obraz & Slovo

Hosty letošního literárního festivalu ProtimluvFest budou běloruští, maďarští, slovinští, polští i slovenští autoři. Dojde na křest knihy ostravského básníka Romana Polácha i na undergroundový večer v Hudebním bazaru. Mezinárodní literární festival v režii nakladatelství Protimluv startuje ve středu 15. října a deník Ostravan.cz letmo vyzpovídal strůjce festivalu Jiřího Macháčka.

Zvětšit obrázek

Vydavatel Jiří Macháček je motorem kulturní revue a nakladatelství Protimluv.
Foto: Ivan Motýl

Koho byste jednou rád viděl na ProtimluvFestu, ale není to zatím z nějakých důvodů možné? Třeba proto, že je to příliš významná literární celebrita a neodvažujete si ji do Ostravy pozvat, nebo není na honorář.

Osobně bych rád pozval na ProtimluvFest Miloslava Topinku. Ostravské čtení tohoto básníka by určitě mohlo být literární událostí číslo jedna. Vím, že nejsem sám, kdo chce Topinku pozvat do Ostravy, pokud bych tomu mohl být nějak nápomocen, budu za to hodně vděčný.

A koho byste pozval z již nežijících autorů? Tuhle se mi zdál sen, že jsem ve Fiducii pořádal literární čtení s Petrem Bezručem.

Asi bych pozval Egona Bondyho. Doba dozrává pomalu k tomu, aby se dali dohromady všichni „invalidní sourozenci“, nejen v Ostravě. Bomby sice nad námi sem a tam zatím nelétají, ale někdy si připadám, že nejsme od Bondyho podobenství daleko. Bydlím na Slezské, a když letí letadlo do Mošnova hodně nízko, vybíhám na balkón a ptám se: Co když aeroplán pojednou vypustí nějakou řízenou střelu, podobně jak to dělají Američané a Evropané v arabském světě?

Dobře tedy. Teď k těm, kdo skutečně přijede. Je to dosti pestrá skrumáž autorů z více zemí. Zkuste diváky nalákat třeba na páteční podvečer s běloruským literátem Alhierdem Bacharevičem.

Alhierda Bachareviče pro Protimluv objevila běloruská studentka bohemistiky Katarína Makarevič, která teď žije v Ostravě. Přeložila pro nás ukázku z románu Šabany. Historie jednoho zmizení a sama jeho tvorbu v pátek uvede. Bacharevič napsal sžíravý, kritický román, obrázek „šíleného“ panelákového sídliště v Minsku s jeho pošramocenými postavičkami, opilci, s jeho autobusy značky Ikarus, možná tahle vzpomínka nemá od vzpomínky na Ostravu komunistické éry daleko.

A co třeba slovenský autor Agda Bavi Pain? O něm v česku také mnoho nevíme a na ProtimluvFestu vystoupí v pátek večer.

Agda Bavi Pain je básník a prozaik tureckého původu, v roce 2008 vydal román Konec světa, za který získal Velkou cenu za východoevropskou literaturu. Na ProtimluvFestu bude číst ze své nové knížky More. Love. Čajky, sbírky povídek plné pábitelských postaviček z Košic, většinou z podsvětí, z okraje společnosti. Mimochodem, sám autor se do konfliktu se zákonem dostal ještě před ukončením základní školy. Stojí třeba za námětem ke slovenskému filmu Babí léto.

O čem je román Trociny (Piliny), který rovněž v pátek představí polský prozaik Krzysztof Varga?

Krzysztof Varga je v Čechách známý velmi dobře ze své esejistické knihy o Maďarsku nazvané Guláš z Turula. Trociny – neboli Piliny – jsou příběhem obchodního cestujícího Petra Augustina z Varšavy, který zůstane trčet uprostřed polí ve vlaku polských státních drah, což spustí jeho litanii kritiky vůči všemu kolem něho, i vůči sobě. Nesnáší město, ve kterém žije, nesnáší lidi, kteří v něm žijí, nesnáší jejich venkovanství, dané tím, že po válce byla Varšava znovu osídlena převážně lidmi z venkova či z malých měst, vše navzdory tomu, či právě proto, že on sám pochází z rodiny, která se do Varšavy přestěhovala teprve po válce.

První, tedy středeční večer vyvrcholí představením autorského okruhu kolem Revolver Revue. V čem se tohle význačné periodikum liší od vašeho ostravského revue Protimluv? A v čem jsou si obě revue blízká?

Nehodlám srovnávat nesrovnatelné. Revolver Revue vnímám jako vzor. Proto jsem byl velmi nadšen, když jsme se s Petrem Hruškou domluvili, že můžeme zahrnout Literární paseku v Lese s pozvanými redaktory Revolverky do programu festivalu. Je dobré konfrontovat domácí s tím, co se dělá venku, člověku hned spadne hřebínek, ale hlavně se taky doví, jak podobnou práci dělají jinde.

Na jaké autory jste nejvíce zvědav vy sám?

Hodně se těším na maďarské autory Ference Barnáse a Tibora Kisse Noé, půjde o velmi výjimečný večer. Prvně jmenovaný bude číst z románu Devátý, což je psychologická drobnokresba utlačovaného dítěte v kádárovském komunistickém režimu. Druhý autor, bývalý profesionální hráč Ferencvárosi TS Tibor Kiss Noé nám přečte ukázky z povídkové knihy Už máš spát, jde o temný, bezvýchodný obraz života na maďarském venkově. Také se těším na večer Lyriky z Fra s Petrem Borkovcem, Jakubem Řehákem, Jonášem Hájkem a Alžbětou Michalovou. A byl bych rád, kdyby výjimečné bylo také uvedení nových titulů vydaných pod hlavičkou Protimluvu: Náhlý vítr, který je ti svědkem Romana Polácha, Hořem Lenky Daňhelové, Průvodce slepého psa Franciszka Nastulczyka a Piliny Krzysztofa Vargy.

Protimluvfest vyvrcholí v pátek undergroundovým večerem v Hudebním bazaru, na kterém vystoupí třeba Martin Cína, Martin Skýpala nebo P. J. Hejátko. Co pro vás dnes znamená literární underground? Mám třeba pocit, že na pracích Martiny Skýpaly nic undergroundového není.

Na pracích Honzy Balabána také není nic undergroundového, ale na různých podobných akcích vystupoval, když vzpomenu festival Konec léta Jaroslava Erika Friče. Přesto protimluvně tvrdím, že oba autoři, jak Martin Skýpala tak Honza Balabán dnes do undergroundu určitě patří, protože jeden dělal a druhý dělá něco, co by invalidní sourozenci z Bondyho stejnojmenné knihy určitě přivítali.

Literární čtení prožívají renesanci. I v Ostravě teď pořád nějaká probíhají (Měsíc autorského čtení, Literární paseka, Literární sprcha, Literární přeháňka atd). Skutečně ale na těchto akcích lidé se zájmem naslouchají autorům, a pak si třeba běží koupit i jejich knihy? Nebo to je spíše dočasná móda?

Na to nelze jednoznačně odpovědět, to rozsoudí čas. Ale snad mluvím za všechny lidi z Protimluvu, při organizaci ProtimluvFestu v podstatě děláme to, co jsme dělali před osmi lety: Zveme autory, jejichž texty považujeme za dobré a kteří publikují v revue Protimluv.

Protimluvfest. To je slovní spojení, které evokuje, že tenhle festival nemá být jen nějakou přehlídkou autorských čtení, ale že jde o víc. Minimálně o večery plné polemik nad protimluvy, které na našince padají ze všech stran, třeba z politiky, z establishmentu, z kulturního provozu. Má letošní ročník nějaké sjednocující téma?

Sjednocujícím tématem je cesta, ať už jako pouť do cizích krajů, což je typické pro Zusku Kepplovou ze Slovenska, nebo jako duchovní, magická pouť, zde bych zas mohl uvést Michala Ajvaze. Ano, protimluvů je všude plno, ale zdá se mi, že málo je básnických oxymóronů. Na ty se těším nejvíc.

Vietnamský Holan, tohle je oxymóron básníka Romana Polácha, který na festivalu určitě zazní. Tak ať se jich na ProtimluvFestu urodí hafo!   

*

PROGRAM PROTIMLUVFESTU

STŘEDA 15. ŘÍJNA
17.00: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. Do Paříže – cesta na západ ze všeho nejdřív. Michal Ajvaz, V Lucemburské zahradě. Magie zla a dobra v labyrintu sítě.
18.30: Klub Les. Cestou na jih, k Jadranu. Aleš Kozár uvádí Primože Repara a Jurije Hudolina. Slovinské haiku, Kierkegaard a pastorkův osud.
20.00: Klub Les. Ku Praze – cesta na západ podruhé. Autorský okruh časopisu Revolver Revue – Terezie Pokorná, Viktor Karlík, Petr Onufer a Adam Drda. Petr Hruška uvádí Literární paseku v Lese.

ČTVRTEK 16. ŘÍJNA
17.00: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. Doma – ke slezským haldám. Pavel Hruška uvádí prvotiny Jana Delonga a Romana Polácha. Továrny, Beskydy a mraky.
18.30: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. Cesta na jih, k Balatonu. Marta a Attila Pató uvádějí Ference Barnáse a Tibora Kisse Noé. Maďarský komunismus 60. let a převleky mysli i těla.
20.30: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. A zase na západ, ku Praze. Petr Borkovec uvádí Jakuba Řeháka, Alžbětu Michalovou a Jonáše Hájka. Lyrika z Fra.

PÁTEK 17. ŘÍJNA

17.00: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. K východu – do světa totality a absurdity. Katarína Makarevič uvádí Alhierda Bachareviče. Šabany v Minsku, Šabany všude.
18.00: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. Na sever – do Krnova a k Bielsko-Białe kousek, do Varšavy trochu dál, Hořem Lenky Daňhelové a Průvodce slepého psa Franciszka Nastulczyka. Jan Faber uvádí Trociny Krzysztofa Vargy. Bolest, hořkost, improvizace a deziluze
19.30: Antikvariát a klub s galerií Fiducia. Cesta na jihovýchod – literarnyklub.sk. Mirek Zelinský uvádí Agdu Bavi Paina a Zusku Kepplovou. Slovenský literární punk a postmoderna. Událost vznikla s podporou Ministerstva kultury SROV.
21.00: Hudební bazar. Undergroundový večírek. Martin Cína, P. J. Hejátko, Martin Skýpala, Jindra Holubec, ME2D. Drogy, utrpení, protest a beskydsko-jesenický hudební atak.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.