Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Jak to slyší promotér a rozhlasový redaktor Patrik Kohut

Jak to slyší promotér a rozhlasový redaktor Patrik Kohut

20.10.2014 Hudba

Dalším hostem rubriky Jak to slyší je spolupořadatel festivalu Ostrava v plamenech, promotér a booking agent, dlouholetý spolupracovník Colours of Ostrava Patrik Kohut. Pracuje pro hudební hvězdy hostující v Česku i okolních zemích. V uplynulých letech to byli například Nick Cave, Robert Plant, Ringo Starr, Deep Purple, Gipsy Kings, Scorpions, King Diamond, Slayer, Nazareth, Uriah Heep, Bobby McFerrin, Jean - Michel Jarre, Iggy Pop, Zaz, Vanessa Mae, José Carreras a desítky dalších. Zároveň je nadšený rozhlasák - v minulosti za mikrofonem rádia Orion, v současnosti hudební redaktor rádia Čas Rock.

Zvětšit obrázek

Patrik Kohut, pořadatel koncertů a hudební redaktor.
Foto: Archiv

Nightwish – Storytime (2013): Nightwish mám rád, tedy hlavně jejich starší nahrávky. Po příchodu Anette Olzon mi začali připadat tak nějak moc popově, což jim tedy příliš neprospělo. Není to úplně špatné, ale něco tomu chybí.

 

Jaroslav Wykrent – Sáro, Sáro (2011): Jaroslava Wykrenta si velmi vážím a zároveň si uvědomuji, že bych se měl zaměřit na jeho novější tvorbu. Tohle zní skvěle.

 

Kodaline – High Hopes (2013): Nemůžu si pomoct, ale tohle mně moc nebere. Sice je to krásně procítěné, ale na mě až moc uplakané.

 

Michal Kavalčík a Martina Pártlová: Ostrava!!! (2010): Tohle je jedna z kategorie písní, při jejichž poslechu je mi za interprety tak trochu trapně. Promiň, Michale, ale když už jste chtěli opěvovat milovanou Ostravu, mohli jste být invenčnější a i nějakou tu hezkou melodii vymyslet.

 

Nine Inch Nails – Came Back Haunted (2013): Trent Reznor! Umělec, kterého si jen tak s někým nespletete. Vždycky přijde s něčím, co zaujme a příjemně šokuje. Nine Inch Nails mám rád už od alba Pretty Hate Machine, na kterém je Head Like a Hole! Navíc tenhle klip režíroval geniální David Lynch.

 

Kazachstán – Tereza (2010): Přiznám se, že o kapele Kazachstán slyším poprvé. Z tohoto záznamu mě moc neoslovila. Možná by bylo zajímavé, podívat se na koncert.

 

Accept – Teutonic Terror (2010): Němečtí Accept mně vždycky bavili a je to jedna z kapel, které bych někdy rád viděl naživo v původní sestavě, která nahrála alba  Balls To The Wall a Metal Heart, tedy hlavně s Udo Dirkschneiderem. Současný zpěvák Mark Tornillo sice není špatný a jeho hlas je tomu Udově dost podobný, ale pro mně to už není pravý Accept.

 

Faraon – Šlapací kolo (1971): Moc milá zpívánka opatřená textem Karla Šípa. Tohle bych se nebál pustit naší malé dcerce cestou autem a možná bychom se i s ženou přidali ke zpěvu…

 

Marillion – Grendel (live, 1983):Marillion ještě s Fishem u mikrofonu. Z turné k prvnímu albu z roku 1983. Tahle skladba je delší než 18 minut a ani na chvíli nenudí. Krása, ale já mám od nich raději album Misplaced Childhood, na němž jsou Keyleigh, Lavender a další klasiky.

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.