Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Miroslav Etzler na zahájení výstavy recitoval verše o ostravském bramboráku

Miroslav Etzler na zahájení výstavy recitoval verše o ostravském bramboráku

3.12.2014 00:01 Obraz & Slovo

Stánek s bramboráky na Smetanově náměstí a velké umění? Proč ne, právě verše pojednávající o ostravské „ikoně“ rychlého občerstvení od Lukáše Balabána uveřejněné v antologii poezie Briketa si v úterý večer pro zahájení fotografické výstavy Člověk a architektura vybral známý herec Miroslav Etzler. Výstava už pátým ročníkem vybízí účastníky k nafocení nejzajímavějších staveb, letos i s přítomností lidského elementu. Zahájení se konalo v Domě kultury Akord v Ostravě-Zábřehu.

Zvětšit obrázek

Herci Martin Kraus a Miroslav Etzler v Ostravě.
Foto: Dům kultury Akord

„Já nejsem nakladatel, nemám z toho žádný prospěch, ale je opravdu krásná a myslím si, že každý pravověrný Ostravák by ji měl mít,“ řekl herec, který je v Ostravě nejen narozen, ale prožil v ní velkou část svého života.

„Báseň, kterou vám přečtu, napsal Lukáš Balabán a jmenuje se U divadla: Na zastávce u divadla pečou bramborák. Stranou cháska chlastem zvadlá obechcává Vyhlídala, nemá již sil, aby kradla. Na zastávce u divadla pečou bramborák, česnekový dech a prsty mastný, přesto vždycky jaksi slastný…,“ recitoval Etzler za asistence svého kolegy herce a spoluhráče Martina Krause.

Báseň o mastném bramboráku ale nebyla jedinou ukázkou z nedávno vydané knihy, kterou slyšel dav shromážděný v prvním patře Domu kultury Akord, kde se vernisáž konala. Zazněl také úryvek z rozhlasového fejetonu od Josefa Filgase z 30. let, který konstatoval: „Dybystě cely svět přešli, jak stě neviděli Ostravu, tuž stě neviděli nic.“

Kolem proskleného výtahu se rozprostřela delegace politiků a kulturních činovníků v čele s hejtmanem Miroslavem Novákem, aby sledovala i další kulturní program v podání mladých tanečnic.

Miroslav Etzler čte z antologie Briketa.

Miroslav Etzler čte z antologie Briketa. (Foto: Martin Jiroušek)

Fotografická výstava za svou pětiletou historii získala jistou prestiž, a tak vestibul, kde se loni na jejím zahájení pohodlně vešel písničkář Wabi Daněk, se ukázal letos jako velmi těsný. Pořadatelé ze Střední průmyslové školy stavební v Ostravě-Zábřehu a Asociace středoškolských klubů ČR se každoročně obracejí i na širokou veřejnost, která se soutěže účastní ve dvou kategoriích, do 18 let a nad 18 let. Vítězové  byli oceněni a ty nejlepší výsledky jejich snažení se pak rozprostřely na stěnách kolem obou schodišť ve zdejším areálu.

Řada vystavených snímků je černobílá, což právě imponovalo nejzajímavějšímu hostu slavnosti Miroslavu Etzlerovi. „Miluji fotografie, zvláště mám rád černobílý formát, protože ty barvené mi ubírají na fantazii, jsou místy až tolik konkrétní, což je pro mě někdy až příliš,“ prozradil herec svůj vztah k umění.

Také okomentoval svou přítomnost na výstavě, což podle něj byla šťastná shoda okolností. „Má přítomnost s touto akcí spolu až tolik nesouvisí, pozvali mě na zahájení jenom proto, že tady dnes v Akordu vystupuji s divadelní inscenací Červená,“ uvedl oblíbený herec, ale nakonec dokázal, že slova o náhodě nemusí být až tak docela pravda.

Ostrava byla totiž jeho domovem, strávil v ní bouřlivé dětství a ještě divočejší dospívání, když už v patnácti odešel z domova v Poštovní ulici poblíž známé hospody U Rady. „Jsem rád, že jsem zpátky v Ostravě, že tady mohu přečíst jednu básničku z krásné sbírky. Básničku o stánku s bramboráky, který moc dobře znám, protože jsem tam na ně jako kluk vždycky v noci chodil,“ prozradil v herecké šatně ještě před konáním vernisáže.

Převážně mladým účastníkům fotosoutěže pak popřál, aby si svědomitě uvědomili skutečnost, že právě oni mohou přijít s něčím novým, neotřelým a původním, protože se účastní střetávání generací. O tom všem také pojednává inscenace Červená, kterou do Akordu v ten večer Miroslav Etzler přivezl s Divadlem v Řeznické. „Je to o střetu komerce a umění, o Marku Rothkovi, jednom z největších abstraktních expresionistů, společně s Jacksonem Pollockem, vůbec nejvýznamnějším americkým moderním malířem 20. století. Je to příběh o principu dvou estetik, té odcházející a nastupující. Ten věčný svár těch uznalých na piedestalu a těch revoltujících, kteří přicházejí s něčím novým, a v tom je ta hra překrásná,“ bylo v jeho očích vidět očividné nadšení pro zmíněný kus.

„Při zkoušení jsme si říkali, že Červená je tak komplikovaná, že ji moc lidí neporozumí, ale byli jsme překvapeni, že má úspěch všude, kam přijedeme, což si myslím ukazuje, že to u nás ještě není s vnímáním věcí až tak špatné,“ prohlásil Miroslav Etzler.

Nezbývá než doufat, že ze soutěže laických fotografů vyrostou v budoucnu snad i takoví, kteří si svou originalitou získají skutečné uznání. Výstava soutěžních prací je k vidění v Domě kultury Akord až do 5. ledna.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.