Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Ostravská kulturní veřejnost burcuje: Městem prošel průvod za oživení centra

Ostravská kulturní veřejnost burcuje: Městem prošel průvod za oživení centra

7.3.2015 Atd.

Nadšenci z okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu a spolu s nimi možná až dvě stovky Ostravanů podnikly v pátek v podvečer symbolickou pouť pod názvem Ostrava je v centru, aby poukázali na neutěšený stav srdce moravskoslezské metropole. S pomocí vlastnoručně vyrobených poutačů, komiksových bublin, ale také zelených a žlutých balónků se „smajlíky“ účastníci průvodu označkovali na patnáct míst, které podle nich dlouhodobě volají po zlepšení svého tristního stavu.

Zvětšit obrázek

Papírové makety v rukou účastníků pobízely veřejnost, aby přispěla k oživení strádajícího centra města.
Foto: Martin Smékal

Pouť se stala symbolickým happeningem, pouličním divadlem a vůbec osobitým a originálním apelem na adresu městské architektury, která už skoro sedmdesát let hledá svou vlastní tvář, ale nachází od dob vybombardování Ostravy jen nelichotivé jizvy.

První otázky byly organizátory položeny dopředu. „Chcete vědět, co trápí kostel svatého Václava?. Proč je smutná socha u Lasa? Co si myslí Ostravica-Textilia?“ A další otazníky se začaly rojit na notoricky známých odstrašujících místech centra města, jako jsou například rozpadající se někdejší městská jatka vedle Stodolní ulice. Tady byl stanoven výchozí bod.

okraslovani-jatka

Výchozím bodem pouti byla plocha před jatkami. (Foto: Martin Smékal)

Poprvé na dvouhodinové pouti se právě u žalostného torza jatek představil její principál, literární historik Martin Tomášek, oblečený v symbolickém hábitu zdobeném třemi vykřičníky podle novodobého loga Ostravy, ale výstražně korunovaný třemi otazníky vyjímajícími se varovně na jeho cylindru. Údery na gong oznamoval jednotlivé výstupy, akty „okrášlení“, tedy umístění značek na objekty nebo v jejich blízkosti, což komentoval citacemi z textů sestavených architektem Martinem Strakošem a literárním historikem Pavlem Hruškou.

Výchozí bod ale ještě před samotným okrášlením posvětili členové známého Bílého divadla. Jejich performance Slepci, uvedená již například loni v obchodním centru Forum Nová Karolína, dodala celé tristní ostravské skutečnosti groteskně satirický rozměr.

„To jsou ta slavná městská jatka, budova plná hojnosti, pusťte nás dovnitř,“ hulákali slepci s holemi a chtěli vzít plechem lemované torzo ztečí, aby se mohli uchýlit do jeho bezpečí. Z krutého omylu je pohotově vyváděl Jednooký (Jan Číhal), snad prorok, spíše ďábel, který jim místo ruiny jatek doporučil opodál stojící výkvět moderní doby, budovu dnes už bývalého obchoďáku Bauhaus.

okraslovani-prazdna-vyloha

To je ten slavný Bauhaus!!! (Foto: Martin Smékal)

„To je ten slavný Bauhaus, ta proslulá německá avantgarda, následujte mne tam,“ apeloval Jednooký a část přihlížejících se skutečně nechala nalákat tímto pochybným směrem. Ale to už došlo k samotnému prvnímu aktu okrášlení. Iniciátorka akce Ilona Rozehnalová vysvětlila přihlížejícím, jak postupovat, a zanedlouho se na oplocení kolem jatek vyjímaly varovné i ironizující nápisy. Bílé divadlo zatím zmizelo, aby na pouti s patnácti zastaveními ještě ve vhodné okamžiky opět zasáhlo.

okraslovani-bile-divadlo

Během akce se účastníkům zjevovali slepci v podání Bílého divadla. (Foto: Martin Smékal)

Putování po jednotlivých lokalitách v bezprostřední blízkosti centra nebo přímo v něm se měnilo ve vtipný exkurz, kterého se mohl zúčastnit kdokoliv, kdo měl chuť nesouhlasit anebo někdy i dokonce souhlasit se současným stavem ostravské urbanistiky. Dobrovolníci dostali do rukou výzbroj, sestavenou z maket, a nároží korunovali většinou kyselými smajlíky na zelených balóncích. „Těch je více než žlutých, které se usmívají,“ uvedla Ilona Rozehnalová. Na ty se například dostalo u ústí do Stodolní ulice z Nádražní, kde by měla vzniknout pěší zóna. Což se ale některým v davu nelíbilo, protože by chtěli pěší zónu v celém centru Ostravy až po Sýkorův most.

okraslovani-ilona

Jeden z hnacích motorů akce Ilona Rozehnalová před Domem umění. (Foto: M. Smékal)

Automobily se staly velkým tématem pátečního putování Ostravou, protože na ploše mnoha náměstí se bohužel nacházejí parkoviště, ať je to například náměstí Msgre. Šrámka před divadlem Jiřího Myrona nebo plocha před Domem umění, kde se navíc z kašny stal nic neříkající záhon.

okraslovani-kasna

Průvod se zastavil před kašnou na náměstí Dr. E. Beneše. (Foto: M. Smékal)

 

„Ostrava připomíná přeplněný obývák, jehož majitel je sice movitý, ale nemá žádnou vizi,“ upozorňoval řečník v cylindru s otazníky. Stejně kritický byl i u bývalé kavárny Fénix, kde se na výloze objevil apel „Vstaň z popela, Fénixi“.

Kritizováni byli v tomto případě majitelé budovy, kteří v minulých letech vypudili všechny smysluplné nájemníky. Jednoho z mála uznání se dostalo právě probíhající rekonstrukci katedrály na náměstí. Ovšem zcela propadly nic neříkající bílé kostky umístěné před ní na parkovišti. „Ptal jsem se na jejich funkci úředníků. Prý na nich při další rekonstrukci přibudou dřevěné desky a stanou se tak lavičkami, ale kdo na to má čekat dalších dvacet, třicet let?“ zazněl hlas z lidu.

okraslovani-ostravica

Slepci útočí na vchod bývalého módního domu. (Foto: Martin Smékal)

Jednou z největších jizev současného centra Ostravy je zřícenina obchodního domu Ostravica-Textilia. Tady se průvod s maketami a zelenými balónky vyřádil nejvíce. Korunu všemu nasadilo opět Bílé divadlo. „Pojďte za mnou, uvidíte nádherné schody, na kterých bude papež, a ten vám vrátí zrak,“ nechal se opět slyšet falešný prorok. Slepci se dožadovali vstupu tak razantně, že to někteří ze zástupu přihlížejících komentovali slovy, „Jen to, kluci, nezbořte.“

FOTO Martin Smékal - Happening - IMG_7206

Happening na náměstí Dr. E. Beneše. (Foto: M. Smékal)

Zastavovala se dokonce i kolemjdoucí mládež, která okrašlovací počínání chvilku sledovala s pobavením a pak opět zamířila za svým cílem přes ušlapané náměstí Dr. E. Beneše, kde mezitím díky papírových maket okrašlovatelů vyrostl třeba chodník, záhonky nebo lavičky. Aspoň pro ono páteční odpoledne.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.