Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Pásmo poetického čtení Prase na lanýži vybízí ke kontaktu s divákem

Pásmo poetického čtení Prase na lanýži vybízí ke kontaktu s divákem

12.5.2015 Obraz & Slovo

Pořad Poetón (Prase na lanýži) je žhavou novinkou klubu Stará aréna. Setkají se v něm lokální ostravští básníci a vyvrcholí koncertem. Mila V, Žabka, Jonáš Vrchovský, Martin Šimíček, Tomáš Njumen Nováček a Lukáš Červenka jsou přátelé, kteří chtějí vytvořit komorní prostředí a nabídnout je všem, kdo mají rádi neotřelé verše. Duchovním otcem myšlenky a dramaturgem Poetónu, jehož premiéra bude ve středu 13. května v 19 hodin, je spolu s Jonášem Vrchovským také produkční Pavel Gejguš.

Zvětšit obrázek

Pavel Gejguš se pohybuje kolem klubu Stará aréna.
Foto: Archit P. Gejguše

Jak byste popsal okolnosti vzniku pořadu?

Vymysleli jsme jej my dva, já s Jonášem Vrchovským, který píše básně a občas je i čte na veřejnosti. Poetón představuje formát, který mi přišel ideální pro naše komorní prostory ve Staré Aréně. Chceme využít blízkosti publika a založit pořad na kontaktu s divákem. Jonáš se pro mou myšlenku natolik nadchnul, že jsme se rozhodli vytvořit rovnou celé pásmo čtení. Jonáš přizval básníky a autory z našeho blízkého okruhu, takže to je zároveň přátelské setkání. Což ale neznamená, že půjde o uzavřenou společnost, právě naopak, chceme se setkat i s veřejností, která má básníky a poezii ráda.

Prozradíte okolnosti vzniku názvu?

Název Prase na lanýži vymyslel Jonáš Vrchovský, ani nevím, jak jej to napadlo, ale všechny nás pobavil. Poetón je novotvar kombinující poezii a hudbu, což je obsah tohoto večera, kde zazní jak verše, tak také jejich zhudebněná forma. Vystoupí  v něm pět básníků včetně dvou básnířek. Interpret šestý je muzikant, takže náš pořad vyvrcholí koncertem. Bude to tak trochu jiná podoba poezie s moderátorem Lukášem Červenkou – hercem z Divadla loutek.

Kdybyste měl toto poetické setkání představit, co byste rád zdůraznil a na které autory upozornil?

Poetón bude zaměřen na ostravské autory, takže zazní svérázná lokální poezie ve většinovém podání třicátníků. Jonáš Vrchovský si říká Ostravský pecař, proto používá motto Zvuk pece ze srdce. Tady můžete slyšet lokální kolorit, možná, že jej v tvorbě inspirovaly ostravské vysoké pece. Dále vystoupí Mila V, známá spíše jako Mila Muxu, díky tvorbě originální módy. Stejně jako Jonáš má blog na internetu, kde publikuje své verše. Říkala, že její čtení bude něco strašného, tak je nazvala Lumbální punkce, ale jsem přesvědčen, že to bude fajn. Básnířka Žabka je asi nejmladší z našeho týmu, studuje v Praze a moc se na ni těšíme, ukázky, které nám poslala, byly velmi podnětné. Martin Šimíček píše scénáře pro Pečeného sněhuláka a chystá knížku. Michal Hrůza bude asi nejdekadentnější člen naší skupiny, na jednom čtení si opálil nešťastnou náhodou vlasy, když si pak namydlil tvář, zjistil, že neteče voda. Takto vystoupil na pódiu, za což sklidil velké ovace a je považován za poetickou naději. Tomáš Njumen Nováček, který na závěr Poetónu zazpívá a zahraje na kytaru, sice už přesídlil do Kopřivnice, kde ale vytváří středisko lokální kultury v místní čajovně.

Máte ve Staré aréně nějaké další záměry s poezií?

Uvidíme, zatím vytváříme pásmo poezie poprvé. Uvažujeme o pravidelném pořadu tohoto typu na příští sezónu. Koncept krystalizuje a bude to záviset i na grantech. Třeba bychom rádi viděli vedle sebe jak ověřenou klasiku, tak i mladé začínající autory. Jsem rád, že mají zájem u nás vystupovat. Stará aréna by měla sloužit jako centrum, kde se potkávají různé žánry, nejenom divadlo a kino.

V Poetónu se tak trochu skrýváte v zákulisí, můžete prozradit, jací jsou vaši oblíbení autoři kromě výše jmenovaných hostů?

Mám hodně v oblibě Christiana Morgensterna, rád se k němu vracím a vždy mě potěší. Jednu dobu jsem rád četl starou čínskou poezii, která mě fascinovala. Posléze jsem si oblíbil beatníky, celou tu partu kolem Ferlinghettiho. Ginsberg ani ne, ale Ferlinghetti mi byl hodně blízký.

Obligátní dotaz: Petr Bezruč je pro vás živý, nebo mrtvý autor?

Rád bych řekl, že živý. To, co od něj znám, mi přijde sice moc pěkné, ale dosud jsem od něj moc básní nepřečetl. Spíše si k němu ještě hledám cestu. Zatím je u mě na čekacím seznamu stejně jako Jan Balabán nebo Ivan Landsmann.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.