Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo S Václavem Klemensem o připravované sezoně v Divadle loutek i festivalu Spectaculo Interesse

S Václavem Klemensem o připravované sezoně v Divadle loutek i festivalu Spectaculo Interesse

17.8.2015 Divadlo

Umělecký šéf ostravského Divadla loutek Václav Klemens vystudoval činoherní režii na pražské DAMU, jako režisér nebo šéf činohry působil v divadlech v Opavě, Olomouci, Pardubicích a zejména v Ostravě. Od roku 2007 působí jako umělecký šéf Divadla loutek Ostrava a kromě toho vyučuje na Ostravské konzervatoři. Povídali jsme si s ním o připravovaných premiérách v Divadle loutek, o loutkoherectví jako takovém i o chystaném festivalu Spectaculo Interesse.

Zvětšit obrázek

Umělecký šéf Divadla loutek Ostrava Václav Klemens
Foto: Ladislav Vrchovský

Co nového připravuje ostravské Divadlo loutek v nadcházející sezóně 2015-2016?

Budeme začínat v září inscenací pohádky, respektive opery pro děti, s názvem Vrať nám, ptáku, hastrmana. Autory jsou Edvard Schiffauer a Ivan Binar. Inscenace vzniká ve spolupráci s Operním studiem NDM.

Ta věc byla k vidění v Ostravě před dvěma roky v provedení Dismanova rozhlasového dětského souboru. V čem se bude lišit vaše verze od pražského nastudování?

Já to tehdy neviděl, ale bezpochyby se nastudování lišit bude. Už v nástrojovém obsazení – Eda Schiffauer připravil nové aranžmá, ve kterém zazní i cimbál, u něhož se budou střídat Daniel Skála s Gabrielou Jílkovou, hrát budou i naši muzikanti Tomáš Rossi a Editka Bandyová. Ivan Binar také pro naši inscenaci napsal krátkou předscénu, ve které se bude vyprávět o světě pohádkových postav a především o vodnících či hastrmanech, chcete-li. Na výtvarné stránce se podílí Tomáš Volkmer. Představení bude určeno dětem od šesti let.

Co bude následovat?

Na listopad připravujeme adaptaci pohádky z půvabné knížky Ester Staré a výtvarnice Martiny Matlovičové Chrochtík a Kvikalka, kterou uvedeme pod názvem O blýskavém prasátku. Cílovou skupinou jsou nejmenší děti ve věku tří až šesti let. Pohádka bude o tom, co je štěstí a kde ho hledat. Další premiéra přijde v únoru 2016, a tu bude u nás dělat režisérka Janka Ryšánek-Schmidtová. S ní jsme začali jednat daleko dříve, než se stala uměleckou šéfkou Divadla Petra Bezruče, a chvíli jsme pak žili v obavách, jestli jí šéfovské povinnosti nezkomplikují spolupráci s námi, ale vše se zdárně vyřešilo.

Co vás vedlo k tomu, že jste režii nabídli zrovna Jance?

Její práci dobře znám a líbí se mi, jak o divadle přemýšlí. A možná stačí jenom podotknout, že Janka má za sebou několik úspěšných inscenací pro děti, především v brněnském Divadle Radost.

A co to bude?

Její vlastní autorská věc, Janka pro nás píše hru s názvem Malá Mína zmlsaná. Budeme to uvádět na alternativní scéně s podtitulem „Rockové divadlo pro všechny, kdo neradi špenát“. Počítáme s tím, že když začne hrát živá kapela, děti budou mít možnost z polštářků vstát a tančit a třeba i zpívat.

Takže hlediště se propojí s jevištěm a děti budou i aktéry hry?

To už občas zažíváme i v našem hlavním sále, kdy děti vstávají ze sedadel strženy děním na jevišti… My tomu jdeme vstříc a chceme náš alternativní prostor takhle cíleně otevírat.

Někteří divadelníci, zejména teoretici, občas opakují bonmot, podle kterého „děti a psi na jeviště nepatří“, co si o tom myslíš ty?

Tento bonmot s oblibou užívám v ještě rozšířenější podobě: „Děti, zvířata a tělocvik na jeviště nepatří“. Samozřejmě že dítě na jevišti může být problém. Ale já jsem viděl hrát děti, které opravdu byly herecky vybavené, s velkým talentem, a fungovaly v situacích a sdělovaly vztahy.

Zrovna letos bylo toto téma velmi živé na Jiráskově Hronově, kde dost vzrušená debata vedla k závěru, že děti na jevišti nejsou problém, pokud zůstanou dětmi a nejsou použity či dokonce zneužity k něčemu, co považují dospělí inscenátoři za důležité, ale dětem to vlastní není.

Na tom se shodneme.

Nemýlím-li se, ve výčtu připravovaných premiér už chybí jen jedna …

Ano, bude to Shakespearova Bouře v projektu Shakespeare 2016, což je společný projekt všech ostravských divadel, které v nadcházející sezóně nastudují nejméně jednu shakespearovskou inscenaci.

Ve kterých ze zmíněných inscenací bude loutka hlavním aktérem v hracím prostoru?

Zcela bezpochyby v pohádce O blýskavém prasátku. Tam bude využita celá řada spodových loutek, převážně maňásků.  Ale všechno, co u nás vzniká, je poznamenáno tím, že jsme Divadlo loutek, a to se vždy nějakým významným způsobem projeví. Leckdo třeba tvrdí, že naše Hodina Komenského je pouze čistá činohra. No, to já nejsem ochoten vůbec připustit!

Inscenaci Hodina Komenského jsem v anketě Divadelních novin dal pět hvězdiček, což je nejvyšší možné ohodnocení. A na otázku, zdali je to loutkové představení odpovídám slovy: Není to neloutkové. Nicméně v mnohých představeních, která se vydávají za loutkářská, nepracují inscenátoři s loutkami v celé jejich loutkovosti – často se marionetou nebo maňáskem jen třese, aby se nějak pohybovali, a už se to vydává za loutkařinu …

Napřed si ale musíme říct, že se nebavíme o divadle, ve kterém, aby se oprávněně mohlo nazývat loutkovým, musí být marioneta nebo maňásek…

Ne, bavíme se o divadle, ve kterém před očima diváků nejrůznějšího věku ožívají věci a loutkou se může stát třeba i papírový kapesníček …

Ano, pak si budeme rozumět. Naše divadlo samozřejmě pracuje se všemi druhy loutek, ale bavíme se o divadle, které používá širokou škálu výtvarných prostředků. Já počítám s tím, že i v Shakespearově Bouři budeme pracovat s prostředky loutkového divadla.

Kdo bude autorem výtvarné složky inscenace?

Na té spolupracujeme s Martou Rozskopfovou.

A cílová skupina?

Na rozdíl od toho, co je uvedeno v programu Divadla loutek, tedy od 11 let, si myslím, že je to pro mládež poněkud starší, tak středoškolskou.

Ale když pedagogové ve škole ty šesťáky-sedmáky v hodině literatury připraví na hru, na kterou se pak půjdou podívat, pak to bude i pro ty mladší …

Určitá příprava žáků na představení je jedna věc. Ale důležitější je asi to, co by mělo následovat – povídání o tom, co jsme viděli. Probrat a zpracovat vjemy a zážitky z představení. I s tím očekávatelným rizikem, že se budou různit. A provádět to s třídou teenagerů asi nemusí být zrovna jednoduché. Proto u některých vybraných titulů nabízíme školám po představení následnou dílnu, ve které se tohoto úkolu zhostí naši zkušení lektoři.  Věřím, že se tato novinka v nabídce našeho divadla uchytí a bude mít patřičnou odezvu.

V říjnu proběhne další ročník mezinárodního festivalu Spectaculo Interesse. Na kterou z inscenací, které jsou na programu, se nejvíce těšíš?

Napřed musím říct, že jedním z kritérií při festivalovém výběru bylo, že v inscenaci se pracuje s loutkou. Nebo s prostředky, které odkazují na loutkové divadlo. To množství výrazových prostředků, kterými se dnes ve světě loutkové divadlo tvoří, je neuvěřitelně obrovské. Také jsme se snažili dohledat divadla, která tu škálu rozšiřují, nebo divadla, která s už objeveným pracují inspirativně. Ptáš-li se na favority, můj největší favorit byli Britové s představením The Table. Tři loutkáři v tom představení úplně skvostně vodí jednoduchého manekýna s lepenkovou hlavou na obyčejném stole… a ta jediná loutka vede mnohostranný dialog: s publikem, s Bohem, sama se sebou i se svými vodiči. Představení bohužel na festivalu nebude, neboť se nám nepodařilo vejít se do časových možností souboru. Ale z těch, kteří přijedou, bych možná jmenoval Teatro Matita ze Slovinska s představením Happy Bones.

(Festival Spectaculo Interesse 2015 proběhne ve dnech 4. – 9. října v Divadle loutek, doprovodný program v průběhu festivalu mohou zájemci vidět v ulicích, na Masarykově náměstí, amfiteátru Divadla loutek a Minikino kavárně.)

Ladislav Vrchovský | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.