Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Adina Mandlová a Lída Baarová ožily v Lese díky skvělým ostravským herečkám

Adina Mandlová a Lída Baarová ožily v Lese díky skvělým ostravským herečkám

17.11.2015 Divadlo

Inscenace nové divadelní hry Spolu, jejímž autorem je Tomáš Vůjtek, měla premiéru v předvečer sametového výročí na alternativní scéně ostravského absintového klubu Les. Hra v režii Vojtěcha Tomáška zobrazuje dvě legendy české meziválečné scény a jejich nelichotivý osud. Příběh o tom, jak dvě nestárnoucí ikony stříbrného plátna vzpomínají na své klíčové životní okamžiky, nabízí skvělý zážitek díky jedinečné schopnosti divadla přinášet nadčasovou konfrontaci.

Zvětšit obrázek

Pavla Gajdošíková jako Adina Mandlová a Zuzana Truplová jako Lída Baarová.
Foto: Martin Popelář

Hraje se v podzemí, nad hlavami duní restaurace Euro, své kouzlo dodávají zvuky kanalizace. Slavnostní okamžik odstartuje Ing. Hajný alias Přemysl Bureš, který vtipkuje s čepicí ve tvaru muchomůrky, ale nakonec vysvětlí svízelnější podmínky a omlouvá neformální technické zázemí. Ale diváci jej mají „vzít do hry“.

_DSC5768

Diváky přivítal šéf klubu Les Přemysl Bureš. (Foto: Martin Popelář)

Bureš neopomene upozornit, že takovéto prostředí neprospívá vzniku stálé scény, o které se zatím neuvažuje. Nicméně to nebrání podobným experimentům, jako je právě premiéra první divadelní inscenace Spolu. V závěru slibuje nejen možný výpadek proudu, ale i neformální mejdan s pivem a řízky mezi drcenou kůrou, na které si hoví podrážky diváků.

Nastane naprostá tma, hra začíná. Nejprve slyšíme zvuky přicházejících herců a pak silný kašel. Když se rozsvítí, vedle sebe leží ony! „Naše první nejlepší herečka“ (Zuzana Truplová) a „Naše druhá nejlepší herečka“ (Pavla Gajdošíková). V negližé se probouzejí na posteli.

5

Pavla Gajdošíková a Zuzana Truplová v inscenaci Spolu. (Foto: M. Popelář)

Kovové dvojlůžko dominuje jinak strohé sklepní scéně. Pokrývá ji symbolicky rudé prostěradlo, poslední opona. Nikde to sice nezazní naplno, ale podle stylu dialogů a odpovědi hned vytušíme, že ta cynická je Mandlová a bezbřeze naivní Baarová. Skvěle se doplňují a když už to vypadá, že snad začnou tahat za jeden provaz, začnou se věrohodně popichovat a navzájem na sebe kydají udavačský hnůj.

Režie je pozvolná, situace ponejprv statická, ale herecké výkony nezadržitelně rostou. Je jisté, že životní šance, utopená jinak v alkoholu nebo sežehnutá v krematoriu, zazáří díky skvělému obsazení mladých profesionálních hereček Zuzany Truplové a Pavly Gajdošíkové.

3

Zleva P. Gajdošíková a Z. Truplová. (Foto: Martin Popelář)

Své role si patřičně vychutnávají a neváhají zapojit do hry samotné publikum. Přísedící častují věcnými narážkami a glosují celkový stav obecenstva před válkou za doby jejich největší slávy a pak. Což zajímavě rezonuje s neformální současností. Jak by ani nevěděly, že nejsou na výsluní, ale ve sklepě. Lídě vadí neučesanost nejmenovaného divadelního ředitele, obě se pak posmívají nejmenovanému herci, ve kterém vidí opilého důchodce, který jim hrozí pěstí při přechodu hranic do Československa.

Text Tomáše Vůjtka srší sarkasmy a černým humorem. Nevyhýbá se skutečným faktům, stroze zaznamenaným bizarním životním osudům. Je v něm cítit přímé pokračování Vůjtkovy předchozí tvorby inscenované v Komorní scéně Aréna (S nadějí i bez ní a Slyšení), přesto je zatím asi nejvíce stravitelný, nejmenuje přímo, ale generuje principy.

8

Výjev z inscenace hry Spolu v Lese. (Foto: Martin Popelář)

Režijní a herecká souhra vrcholí v jedinečné „jízdě“ kabrioletu značky Praga Baby z roku 1934 (reklamou na tento automobil se proslavila Lída Baarová). Auto ani jízdu jako takovou diváci sice nevidí, přesto si ji díky strhujícímu výkonu obou představitelek dokáží sugestivně představit.

Je to hra, dvojnásobná hra, kdy se obě slavné ikony navzájem režírují a vytvářejí situace jedna pro druhou právě podle svého rozdílného rozpoložení. Hra, která sice končí v krematoriu ve společné rakvi, ale sklepnímu prostředí s oprýskanými zdmi prostě sekne.

2

Scéna z inscenace Spolu v Lese. (Foto: Martin Popelář)

Není to přímo bytové divadlo, ale svým způsobem se mu blíží a jistá undergroudovost do puntíku rezonuje s některými situacemi. Třeba když dojde Baarové láhev fernetu, aby ten svět viděla pozitivněji, a na hlavami publika proletí odpadní splašky v rouře, kterou pan Hajný ještě včera pečlivě ovazoval, aby tolik nesmrděla.

Jsme SPOLU, je jen otázka, jak dlouho nám to vydrží a kam půjdeme dál. Vystačí nám samotné konstatování, jak bizarní osudy slavní herci měli a jak se na nich zrcadlí tvář českého národa, který jim po válce vynadal do německých kurev? Jaká je vlastně současnost? To už se nedovíme, ovšem spatřit vedle sebe dvě herecké legendy plné energie a vášně, nad propastí, ale s mladistvým elánem představitelek, je jedinečný zážitek.

Další reprízy se konají 19. a 24. listopadu vždy od 18.30 hodin a 26. listopadu od 21.30 hodin.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.