Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Mých 7 NEJ: Které kapely z Ostravy a okolí baví zakladatele klubového portálu ov-kluby.net

Mých 7 NEJ: Které kapely z Ostravy a okolí baví zakladatele klubového portálu ov-kluby.net

7.12.2015 Hudba

Kulturní deník Ostravan.cz představuje novou pondělní rubriku Mých 7 NEJ. Jako prvního v pořadí jsme oslovili Tomáše Dudyna Václavka, zakladatele internetového portálu ov-kluby.net. Požádali jsme ho, aby vybral nejlepší písně sedmi kapel z Ostravy a širšího okolí, které ho v poslední době nejvíce oslovily, a aby každou z vybraných nahrávek krátce okomentoval. Nakonec ukázek není 7, ale 7+1, protože vybrat prý nebylo jednoduché.

Zvětšit obrázek

Tomáš Dudyn Václavek sice není aktivní muzikant, při návštěvě pražského Popmusea ale neodolal.
Foto: Marek Kovačík

„Pokoušel jsem se vybírat hlavně z posledního roku, ale vzhledem k tomu, že ještě nevyšlo několik očekávaných alb, která už vyjít měla, sklouznul jsem i trochu dále do minulosti,“ předesílá Tomáš Dudyn Václavek na úvod svého výběru.

 

Café Industrial – Indián: Nové a ještě křupavé album Nití ostravské kapely Café Industrial je celé výjimečné a nadprůměrné. Současná sestava kapely je muzikantsky parádní a svým hudebním projevem je mi ze všech dosavadních složení nejbližší. Doufám, že jim to takhle pospolu nějakou dobu vydrží. Na desce je několik skvostů, z nichž první mi už na koncertech do ucha padl. Je to Indián, píseň s krásným dramatickým „nápinem“. Opakovaným poslechem jsem si ještě více než Indiána oblíbil písně Svět a V poli. Ty jsem ale zatím na netu nenašel.

 

David Stypka – Perfektní píseň: David Stypka je na první pohled nenápadný týpek s pastrňákovským potenciálem. Hitmaker v tom nejlepším slova smyslu. Jeho nové album Neboj by mělo vyjít každým dnem. Ve Studiu 1 Českého rozhlasu slibovaný termín (5. prosince, nepletu-li se) sice nevyšel, ale za to mu opravdu hlavu neutrhneme. Naopak těšíme se nejen na tohle album, ale i na ta další, která by se bez hlavy realizovala velice špatně a zdlouhavě.

 

Downbelow – Running: Downbelow jsou pro mne mnohaletá srdcovka. Pánové si dávají načas a připravované album má asi rok zpoždění, takže musím sáhnout do postaršího EP Other World a téměř náhodně vybrat jednu z nich, protože celé bylo „dobré jak chleba“! Nezařadit nic od nich by mi ale bylo líto.

 

https://www.youtube.com/watch?v=5i1j1Fh83MA

Places – Nowhere To Hide: Podobný případ desky, která tu už původně měla letos být (hudební Bože, to mohl být rok!). Ostravští Places (nově bez The) pro mě vloni byli nejpříjemnějším překvapením roku. Teď už se akorát několik měsíců marně těším…

 

Dying Passion – Vertical Edge: A když už jsem díky skluzům musel opustit letošek, můžu sáhnout i kousek dál od Ostravy – do Šumperka, odkud jsou Dying Passion a tiše zalitovat, že z takhle nadějné kapely letos v září zbyl jen tzv. Ambient Project… Držím palce, ať dokážou brzy nahradit odpadnuvší a mohou směle navázat tam, kde letos rozvázali… Klip ze stejné desky Transient (2013) mají i novější – dokonce letošní, ale tenhle loňský je prostě parádní.

 

Filip M. – Čaruj: Nemůžu nezařadit. Ani nechci. A trošku symbolicky jsem to nechal téměř na závěr. Důvody jsou dva: kapela Filip M. (kterou jsem mimochodem kdysi dávno asi půl roku „menežoval“, než mi došlo, že to neumím), a Jirka Bany Tomášek. Filip M., kteří jsou s Banym lidsky propojeni snad už staletí z minulých životů, pro něj napsali úžasný „wake up song“. Byť se sám nemůžu samolibě řadit mezi jeho nejbližší přátele, mezi kamarády snad ano. Vždy jsem si ho vážil a on byl pro akce „ovéček“ ochoten na chvíli oživit své dříve zaniklé kapely – Hot Wassermann, Proud a nakonec i legendární Milion sedm.

 

Milión sedm – Na křižovatce: A k tomu už fakt nemusím nic dodávat…

 

P. S. Neřekl bych, že je tak těžké vybrat JEN 7 kusů. Na poslední chvíli jsem tedy Banyho Křižovatkami musel vytěsnit například Bandaband. Snad mi to pánové odpustí. Jejich nová deska Když hraju taky rozhodně stojí za poslech, i když bych stejně asi vybral Je to hrozně těžký z té minulé, protože ten (pro mě) naprosto dokonalý refrén už žádným dalším textem trumfnout jednoduše nemůžou… A vlastně asi nikdo.

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.