Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Zběsile, nebo pomalu? Tleskání, nebo hvízdot? Do Ostravy dorazila Smartphonie

Zběsile, nebo pomalu? Tleskání, nebo hvízdot? Do Ostravy dorazila Smartphonie

27.1.2016 Hudba

První ostravská Smartphonie aneb Jak za pomoci chytrého telefonu alespoň částečně ovlivnit, co se bude dál hrát. Po loňském úspěchu stejného projektu v Litomyšli přišla s hudebně-technickou hříčkou také Janáčkova filharmonie v Ostravě a přizvala si moderátora Jana Maxiána a dirigenta Jana Kučeru. Zajímá vás, co si v úterý večer dopřála ostravská mládež?

Zvětšit obrázek

S mobilním telefonem na koncert? Tentokrát nejen povoleno, ale i žádoucí.
Foto: Ivan Korč

Na začátku filharmonici zahráli jakousi zvukovou příručku o hudebních nástrojích. V podobném duchu složil anglický skladatel Benjamin Britten svého Průvodce mladého člověka orchestrem. Ve slavnostní skladbě, která obsahuje téma Brittenova předchůdce – barokního génia Henryho Purcella – se návštěvníkům koncertu postupně představily všechny nástroje orchestru. Edukační rozehřátí na začátek vůbec neškodilo, Brittenova skladba je geniální kuriozitkou a paralelu k ní lze spatřovat snad jen v Prokofjevově Péťovi a vlkovi.

u0336_26_01_2016_korc

Z koncertu Smartphonie v Ostravě. (Foto: Ivan Korč)

Po krátké technické přestávce už se rozběhla samotná Smartphonie a bylo načase. Kluci a holky už se taky netrpělivě vrtěli na sedadlech a okopávali nohy svých i cizích rodičů. První dvojice k hlasování nabídla hudební slohy klasicismus versus romantismus. Výsledek: 37% klasiků proti 63% romantikům v sále. Horkokrevnou romantickou notu rázně ilustroval Uherský tanec č. 5, d – moll Johannese Brahmse.

Accelerando versus crescendo? Tentokrát to bylo těsnější: crescendo si vybralo 54%. A udělali dobře, Bolero Maurice Ravela v podání Janáčkovy filharmonie a Kučery všem v sále výstižně demonstrovalo, jak vypadá pořádná gradace, až to v uších brnělo!

Diváci ovlivňovali průběh večera pomocí telefonů.

Diváci ovlivňovali průběh večera pomocí telefonů.  (Foto: Ivan Korč)

Col legno nebo pizzicato? Těžší otázka a podobný výsledek: 54 procent smartphonů volilo pizzicato. A ukázka brnkání prstů o struny smyčcových nástrojů byla velice energická: Scherzo. Pizzicato ostinato –Allegro, tak se jmenuje třetí věta 4. symfonie f – moll Petra Iljiče Čajkovského. Že se v tom ztrácíte? To vůbec nevadí. Stačí, když budete vědět, že pizzicato znamená krátké brnkání a že ostinato je, když se něco dělá stejně a tvrdošíjně pořád dokola. Proto si v této větě muzikanti své prstíky málem ubrnkají, zatímco smyčec smutně mlčí.

Hoboj sólo nebo flétna sólo? Tak zněla další nabídka a vyhrál ji suverénně hoboj s 61%! Ale protože pan dirigent Kučera je gentleman každým coulem, přizval ke hře také flétnistku a Menuet od Luigi Boccheriniho si tak vychutnaly obě.

u0209_26_01_2016_korc

Z koncertu Smartphonie. (Foto: Ivan Korč)

Myslíte, že se u nás začne rodit víc Johannů než Richardů? Každopádně, v hudební branži je asi populárnější Johann, neboť posluchači s mobilními telefony jej zvolili rovnými 60 procenty! Nemohlo následovat nic jiného než poděkování starého dobrého papá Strausse v podobě nestárnoucího valčíku Na krásném modrém Dunaji.

Jedno z nejpovedenějších čísel večera bylo ukryto v otázce hvízdání nebo tleskání. Protože vyhrálo hvízdání s 59%, spustili ostravští filharmonici Šlitrovu Babetu v orchestrální úpravě dirigenta Kučery. V humorně instrumentovaném hitu byla i generální pauza pro pořádné hvízdnutí, které si moderátor Maxián s Kučerou a zdatnějšími posluchači nenechali ujít.

u0248_26_01_2016_korc

O průběhu koncertu rozhodovali diváci hlasováním. (Foto: Ivan Korč)

O tom, že mladí se řídí sloganem „rychle a zběsile“, přesvědčil následující výběr rychlého tance, který obdržel 67%. A kankán z opery Orfeus v podsvětí Jacquese Offenbacha měl také našlápnuto velmi rychle.

u0236_26_01_2016_korc

Moderátor večera Jan Maxián. (Foto: Ivan Korč)

Že se děti bojí rády, nás přesvědčili mladí v dalším kousku. A nejen děti, protože v sále bylo také dost dospělých, ale hudební strašení vyhrálo s bezkonkurenčními 74 procenty nad možností hudební oslavy. A strach se šířil z vody, protože za děsuplného bouchání se rozezněl úryvek z Vodníka Antonína Dvořáka, inspirovaný stejnojmennou básní K. J. Erbena.

Závěrečnou volbu získala pro sebe symfonická báseň, která porazila operu. A tak se za tónů Vltavy Bedřicha Smetany doplulo po řece mobilních signálů až k samotnému závěru Smartphonie. A aby to nebylo přichystaným účinkujícím líto, v přídavku přišli na pódium i Johanna Černohorská a Petr Martínek, kteří zazpívali Věrné milování Bedřicha Smetany. Idylka jako vyšitá.

u0137_26_01_2016_korc

Moderátor Jan Maxián a dirigent Jan Kučera. (Foto: Ivan Korč)

Smartphonie skončila. Možná mírně převážil edukativní prvek nad hravostí. Možná, že některé nabízené možnosti byly příliš abstraktní světu mladých lidí. Co takhle třeba zařadit příště více věcí, které dokáže tak dobře servírovat pan dirigent Kučera (jazz, swing, filmové adaptace) a vystavět večer nejen na klasice, ale přidat i možnosti z pohádek, muzikálů či jiných žánrů, blízkých dětskému uchu? Možná bude Smarphonie ještě o trochu úspěšnější.

Každopádně i výsledek úterního večera byl víc než dobrý. Jan Maxián byl skvělým parťákem, nebylo by od věci příště svěřit mikrofon také Kučerovi, který už mnohokrát v Ostravě osvědčil svůj ostrovtip a smysl pro humor. To by byla teprve smartphonová jízda!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.