Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Kino na hranici už je plnoleté. Osmnáctý ročník se zaměří na dospívání i erotiku

Kino na hranici už je plnoleté. Osmnáctý ročník se zaměří na dospívání i erotiku

9.2.2016 Atd.

Magda Vášáryová, Aňa Geislerová nebo polská herečka Agata Kulesza. Tyto i další osobnosti evropské kinematografie přijedou na 18. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, kde uvedou své filmy. Největší filmová hostina v Moravskoslezském kraji se uskuteční od 28. dubna až 3. května na obou březích řeky Olše.

Zvětšit obrázek

Klára Issová ve filmu Indiánské léto, který bude k vidění v rámci sekce Osmnáct na osmnáctce.
Foto: Archiv

Přestože program ještě není uzavřen, už nyní se ví, že do polského Cieszyna a Českého Těšína přijedou zejména hosté z Polska. Například hvězda mladé generace Jakub Gierszał, zkušená herecká osobnost Małgorzata Zajączkowska, scenáristka, režisérka a herečka Magdalena Łazarkiewicz, místní rodák a režisér Mariusz Grzegorzek, žijící klasik polské filmové režie Grzegorz Królikiewicz, režisérka Kinga Dębska a režírující kameraman Marcin Koszałka.

„Náš festival má silnou pozici v tom, že nabízí především nevšední filmové cykly. Diváci se přitom mohou seznámit s výsledky práce nejlepších filmových tvůrců. Kino na hranici také již léta potvrzuje, jak mnoho společného máme s našimi sousedy žijícími na druhém břehu řeky Olše,” vyjmenovává klady přehlídky Łukasz Maciejewski, dramaturgický ředitel polské části festivalu.

Festival lze rozdělit na dvě hlavní části. První se věnuje současné tvorbě a je na ni možno vidět to nejnovější, co se do kin třeba teprve chystá. Ta druhá pak sází na kouzlo minulosti. Pochopitelně s nezbytným nadčasovým přesahem.  K vidění pak jsou skutečně ty nejlepší a zubem času spolehlivě prověřené opusy. V mnoha ohledech se tak Kino na hranici stává ještě jednou z mála příležitostí, jak vidět film na klasickém stříbrném plátně, tedy v luxusním formátu a za podmínek, pro které byly filmy původně natáčeny, tedy pro velký sál a vstřícné publikum.

Dominantní jsou na těšínské přehlídce především retrospektivy, často za osobní účasti legendárních tvůrců. „Tentokráte se v retrospektivních cyklech zaměříme na herečky Agatu Kuleszu, Annu Geislerovou, Magdu Vášáryovou a režiséry Grzegorze Królikiewicze, Ladislava Helgeho a Dušana Trančíka,“ říká Gabriela Cichá.

Annu Geislerovou ani Magdu Vášáryovou netřeba představovat, zato u nás ještě nepříliš známá Agata Kulesza naposledy ztvárnila hlavní roli ve vysoce vyzdvihovaném dramatu Ida, které loni získalo Oscara za nejlepší zahraniční film.

Polští režiséři, kteří do Těšínů přijedou, jsou zárukou osobité podívané, a přestože nedávno zesnulý Ladislav Helge nebude moci sledovat čilé festivalové dění, třeba právě jeho přehlídka bude patřit k těm nejvíce nezapomenutelným. Królikiewicz patří k méně známým, leč velmi pozoruhodným tvůrcům zaměřujícím se na psychologická dramata s originálním vypravěčským stylem. Často čerpá inspiraci z kriminálního prostředí a pro svůj film Stromy z roku 1995 dokonce zvolil formu ekologického hororu. Také Dušan Trančík patří k jedincům, kteří si pro svůj umělecký výraz vybrali náročnou formu filozofických dramat, přitom začínal jako dokumentarista už na konci 60. let.

Nejpozoruhodnějším dramaturgickým nápadem Kina na hranici může být jeho samotná sebereflexe. Slaví totiž osmnáctiny a tak trochu má chuť poukázat na svou metaforickou dospělost. Proto se na jeho programu objeví sekce Osmnáct na osmnáctce plná českých a polských filmů o dospívání a prvních láskách. „Uvidíme například filmy Nevinní čarodějové Andrzeje Wajdy, Poslední zvonění Magdaleny Łazarkiewicz, Yesterday Radosława Piwowarského, Egoisty Mariusze Trelińského nebo Plovoucí věžáky Tomasza Wasilewského,“ říká Cichá. Za české snímky to budou Romeo, Julie a tma (Jiří Weiss), Závrať (Karel Kachyňa), U stropu je pytel blech (Věra Chytilová), Šerif za mrežami (Dimitrij Plichta), Pasťák (Hynek Bočan), Jak svět přichází o básníky (Dušan Klein), Sněženky a machři (Karel Smyczek), Džusový román (Fero Fenič), Díky za každé nové ráno (Milan Šteindler), Indiánské léto (Saša Gedeon), Mladí muži poznávají svět (Radim Špaček),

Skutečnou romantiku pak nabídnou noční projekce pod otevřeným nebem. A že mají dramaturgové silný smysl pro ironii, o tom svědčí i další lehce erotická sekce nazvaná Parno, ne porno. Objeví se v ní snímky, které bodovaly zejména v době komunistické cenzury, kdy i sebemenší odhalení intimních partií před celým sálem na velkém plátně bylo korunováno nebývalým diváckým zájmem. Naštěstí se k této poetice často přihlásili i renomovaní a světově proslulí tvůrci jako surrealistický mág a představitel libertinské větve kinematografie Walerian Borowczyk. Lechtivou sekci tak zahájí jeho opus Historie hříchu, následovat budou tituly Umění milovat (Jacek Bromski), Erotův luk (Jerzy Domaradzki), Porno (Marek Koterski) a Ďáblovo vzdělávání od rovněž žijícího klasika polské kinematografie Janusze Majewského.

 

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.