Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Za dva roky budeme mít bibliobus, říká ředitelka Knihovny města Ostravy

Za dva roky budeme mít bibliobus, říká ředitelka Knihovny města Ostravy

3.3.2016 Obraz & Slovo

Knihovna města Ostravy v letošním roce slaví úctyhodné pětadevadesátiny. Každoročně svůj fond rozšíří o 25 tisíc položek, což představuje asi šest miliónů korun jen na nákup nových publikací. Knihy jsou drahá záležitost, ale ostravský čtenář to dokáže ocenit a do knihovny se stále vrací i v době, kdy v celorepublikovém měřítku zájem o služby knihoven klesá. V rozhovoru pro Ostravan.cz ředitelka knihovny Miroslava Sabelová prozrazuje, že jejím snem je Bibliobus, se kterým by mohla být knihovna svým čtenářům ještě blíže. Projekt už dokonce začíná mít konkrétní obrysy.

Zvětšit obrázek

Ředitelka Knihovny města Ostravy Miroslava Sabelová.
Foto: Martin Jiroušek

Městská knihovna má úctyhodný věk 95 let. Poznají to o víkendu i návštěvníci Ostravského knižního veletrhu na Černé louce, kde budete mít svůj stánek?

Ano, chceme na naše výročí poukázat. Naše expozice na Ostravském knižním veletrhu bude vytvořena v retro stylu. Naše grafičky udělají jiný stánek než ty ostatní. Ačkoliv se zdá, že poslední léta knižní veletrh spíše stagnuje, my naopak chceme poukázat na jeho důležitost.

Knihovna města Ostravy byla založena na počátku dvacátých let minulého století. Jak to v ní tehdy vypadalo?

Veřejnou obecní knihovnu v prvním patře budovy bývalé Německé obecné a občanské školy chlapecké v Hasnerově ulici č. 8 tehdy 19. února 1921 navštívilo 19 čtenářů. Půjčili si 44 knih. Dnes Knihovnu města Ostravy navštíví ročně více než 560 tisíc čtenářů, kteří si půjčí více než 1,7 miliónů dokumentů. Fond Knihovny města Ostravy obsahuje  přes 700 tisíc svazků a je každý rok doplněn nejméně o 35 tisíc exemplářů.

Jak v období první republiky vypadal řadový knihovník, měl třeba nějakou uniformu?

V prvních letech byli knihovníky zejména muži. Ve svých oblecích možná vypadali trochu uniformovaně. Ve 20. letech patřil knihovník k lidem, kteří měli ve společnosti větší vážnost. Působil na veřejnosti a usiloval o to, aby se nečetly jenom paperbacky s červenou knihovnou, ale naopak aby se čtenáři věnovali knihám s hlubším obsahem.

Jaká byste charakterizovala současnost Knihovny města Ostravy?

Naši instituci tvoří ústřední knihovna a 27 poboček. Jako jedna z mála městských knihoven máme automatizovány všechny pobočky a  centrální výpůjční systém. Čtenář má jeden průkaz, na který se dostane do všech poboček. Všichni lidé vidí na celý fond knihovny a výpůjčky, nemusí k nám tedy běhat při každé příležitosti. Když se blíží konec výpůjční doby, tak je na to upozorníme elektronicky.

Co upomínky?

Platící čtenář je náš velký přítel, protože z těch peněz, které se vyberou za upomínky, můžeme pořídit některé další přírůstky do našeho fondu. Je možno využít čtenářské konto, prodloužit si výpůjční dobu, pak máme biblioboxy, kde je možno vrácené knihy kdykoliv odložit. Vybíráme je až pětkrát denně.

Vaše čtenáře asi netvoří jenom obyvatelé Ostravy..

Máme mezi čtenáři hodně studentů, kteří se přesunují mezi městy jako jsou třeba Karviná nebo Havířov. Řada našich čtenářů chodí zároveň i do Moravskoslezské vědecké knihovny. Je to logické, máme velké fondy beletrie, ale vůbec se nepouštíme do nákupu odborné literatury. Tady je možno využít meziknihovní výpůjční služby, která funguje bez omezení. Můžeme pomocí ní vyžádat knížku z kterékoliv knihovny v České republice i ze zahraničí, ale tady už je ale třeba počítat s uhrazením poštovného.

Existuje i záznamová služba a kolik knih vlastně ročně pořídíte?

Ano, záznamová služba je stále oblíbená. Nejvíce se čtou severské detektivky. Do nákupu fondu dáme ročně kolem šesti milionů, což je 25 tisíc titulů. Nezdá se to, ale knížky jsou v dnešní době poměrně drahá záležitost.

Knihovna není jenom instituce šustící papírem a nabízející plné regály bichlí. Co ještě máte v nabídce?

Oblíbené jsou audioknihy a také noviny a časopisy, kterých ročně nakoupíme za půl miliónu. Tady došlo ke korekci, nakupujeme hlavně časopisy, které tady mají svou tradici, třeba Vlastivědné listy.

Specializujete se na místní autory spjaté s regionem?

Ano, snažíme se ale obsáhnout nejenom území Ostravy, ale třeba i Hlučínsko nebo Valašsko. Pokud se o novém titulu dozvíme, tak ho vypátráme a zakoupíme. Zároveň vycházejí knihy, které se dotýkají Ostravska, ale nevydávají je u nás. Ty se také snažíme nakupovat. Je to dáno zejména tím, že od nás z regionu odcházejí lidé, kteří působí na jiných místech v Česku.

Jak pilný je ostravský čtenář v době, kdy klasickou knihu atakuje kniha elektronická?

Celorepublikový zájem o knihovny je podle statistik mírně klesající, ale u nás v Ostravě je stav setrvalý. Můžeme říci, že Ostravané stále čtou knihy, a to je výborné. Knihovna samozřejmě dnes není jenom o výpůjčkách. Nabídka je široká, máme řadu besed a vzdělávacích pořadů. Loni naši anketu vyhrál učitel, ne proto, že čte on sám, ale že sem chodí i se svými žáky. A naopak jeho žáci čtou i ve škole, což je potěšující. Nechceme mít monopol na čtenáře, jsme rádi za to, že se čte i jinde.

Připravujete něco navíc, máte nějaký knihovnický sen?

Naším snem, který si chceme splnit, je bibliobus. Bude to velká dodávka, se kterou budeme moci dojet do škol, do domovů pro seniory nebo třeba na konec Komenského sadů. Počkat si tam na lidi a vyzvat je k tomu, aby si přišli s námi číst. Ukázat jim, že čtení může zpestřit světonázor.

Kdy se Ostravané bibliobusu dočkají?

Nás sen už se zhmotňuje. Peníze máme našetřeny, teď jej akorát musíme vysoutěžit, což je požadavek dnešní doby, všichni o něco soutěžíme. Město není úplně proti, dokonce je k dispozici pozemek, kde by se mohla postavit pro Bibliobus garáž. V roce 2018 bychom s ním chtěli vyrazit do světa.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.