Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Produkční Staré arény Veronika Kusá: Chceme být vnímáni jako jedno z divadel

Produkční Staré arény Veronika Kusá: Chceme být vnímáni jako jedno z divadel

7.3.2016 Divadlo

Ztřeštěná detektivka Zlý jelen, psychologické drama Dívky ze Sorok, spolupráce s Národním divadlem moravskoslezským na projektu Haprdáns, kabaret Zajíc v pytli, Impéčko... To jsou osvědčené kusy Staré arény, která ale nezahálí a sází na další divadelní premiéry. Už na 13. března chystá například boxerské drama Zuřivec a usiluje o podporu mladých studentských divadel. Přestože Stará aréna slaví už šest let provozu, svou tvář našla především za poslední rok pod dramaturgickým vedením režiséra Pavla Gejguše a ve spolupráci s produkční Veronikou Kusou. S tou si Ostravan.cz povídal o nejnovějších počinech a cílovém směřování této specifické scény.

Zvětšit obrázek

Produkční ostravské scény Stará aréna Veronika Kusá v retro-hippie stylu.
Foto: Magdaléna Thomitzková

Za rok vašeho působení se vám společně s Pavlem Gejgušem podařilo vybudovat ve Staré aréně zatím nejsilnější divadelní zázemí od doby, co zde sídlila Komorní scéna Aréna. Uvažujete o stálém souboru, jak se v Ostravě šušká?

To ne, nemůžeme si dovolit vybudovat divadlo se stálým hereckým souborem, ale je pravda, že se soustředíme na stálé tváře. Máme své stálé spolupracovníky, jako jsou třeba herci Zuzana Kantorová, Jan Lefner, Ondřej Malý a herec a režisér Petr Sedláček. Ti všichni jednotlivými inscenacemi nebo divadelními projekty procházejí.

Kolik takových aktivit ve Staré aréně existuje a na co se zaměřujete především? Bývaly časy, kdy se tady konala i řada koncertů, které ale v současnosti z programu zmizely…

Koncerty už nejsou naší prioritou. Uvědomili jsme si, že máme k dispozici především divadelní sál. Nedisponujeme ani moderní zvukovou technikou, takže pořádání koncertů není moc šťastné řešení, i když jsme se stali součástí úspěšného festivalu Pendl. Přesto chceme, aby nás veřejnost vnímala jako jedno z divadel. Divadlo je z našich aktivit na prvním místě.

Váš program na březen je nezvykle bohatý, nabitý každodenními událostmi. Dvě premiéry máte za sebou, další dvě připravujete a navíc u vás další divadla hostují. Jak to funguje?

Uvádíme vlastní inscenace nastudované stálým tvůrčím týmem, dáváme ale prostor i jiným souborům. Fungujeme v tomto případě jako inkubátor a mezi naším programem se této role úspěšně zhostilo Divadlo Tajfun, které u nás uvedlo Konec hry od Samuela Becketta a teď v neděli inscenaci Aféra v režii Katy Quisové. Stálé zázemí u nás má studentské divadlo. Studenti z Janáčkovy konzervatoře u nás uvádějí představení Chips, která je o pokusu o natočení amatérského filmu. Tato činnost svede dohromady několik mladých lidí, kteří hledají sami sebe.

Na programu máte v polovině a na konci měsíce března další dvě premiéry. Tou nejbližší bude nedělní uvedení Zuřivce, opět v režii Pavla Gejguše. V čem bude představení zajímavé?

Zuřivec je boxerské drama. Zpracovává osudy stejné postavy jako slavný film Martina Scorsesseho Zuřící býk. Jeho hrdinou je Jake LaMotta, šampion, který získal titul mistra světa ve 40. letech minulého století. V hlavní roli se představí Jan Lefner známý našemu publiku i z jiných inscenací nebo improvizací. Protože nemáme moc financí na kulisy, tak se snažíme vyjít s tím, co dům dal.

Na Zuřivci pracuje také výtvarnice Sasanca, která mimo jiné vyzdobila svými strašidelnými graffiti podchod pod tramvajovou zastávkou u Dolu Hlubina, jak se na této inscenaci podílí?

Momentálně má za úkol sehnat tygrovaný župan (smích). To ostatní pak uvidí diváci na nedělní premiéře.

Kromě pevných divadelních tvarů, inscenací dle klasických textů nebo známých příběhů je Stará aréna také hnízdem improvizace, jak to vypadá v současnosti?

Produkujeme hned tři improvizační cykly, které s úspěchem nacházejí své diváky. Nejstarší je kabaret Zajíc v pytli, pak Impéčko, které slaví rok existence a momentálně exceluje s improvizací na téma The Film, a do třetice se zabydlelo vyřazovací improvizační show Šest statečných. Aby toho nebylo málo, tak ještě spolupracujeme s ostravskou improvizační skupinou HumorOva. Jsou to čtyři kluci, kteří si u nás už našli stálé zázemí a dvakrát do měsíce vystupují.

Kromě místních divadel a herců ale také dáváte prostor hostujícím souborům. Co byste doporučila?

Třeba 26. března uvedeme upírský erotický horor Valerie a týden divů v provedení Divadelního studia V z Brna. Představení vzniklo podle předlohy Vítězslava Nezvala, která patří k vrcholu české surrealistické prózy. V dubnu nás pak navštíví brněnská skupina D´Epog se starou japonskou fraškou Sakurambo.

Jak je na tom promítací Studio Karel, které připomíná odkaz slavného režiséra pocházejícího z Ostravy Karla Reisze?

Nově jsme se stali součástí sítě kin, která uvádějí cyklus Severská zima. Na naše diváky čekají nejlepší současné snímky ze Skandinávie. Pokračujeme i v cyklu projekcí krátkých snímků nominovaných na Oscara nebo v projekcích napínavých, emočních kraťasů, které pomohou zvýšit hladinu adrenalinu. Jinak opět uvedeme jeden z našich nejdiváčtějších hitů, dokument Zkáza krásou o Lídě Bárové, který zaznamenala Helena Třeštíková.

Nenabídnete publiku také nějaký festival?

Na ten se připravujeme až v červnu, kdy uspořádáme desetidenní Starý festival. Mimo jiné na něm představíme naše nejúspěšnější pořady.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.