Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Opavské divadlo příjemně překvapilo odvážnou inscenací skandální Rodinné slavnosti

Opavské divadlo příjemně překvapilo odvážnou inscenací skandální Rodinné slavnosti

21.3.2016 15:40 Divadlo

Znásilňoval vás v dětství vlastní otec a nikdy jste to nikomu neřekli? Zkuste to o dvacet let později na oslavě jeho šedesátin! Uvidíte, co se stane. Nová inscenace Rodinná slavnost Slezského divadla v Opavě v režii Romana Groszmanna přinesla v nedělní premiéře mrazivé drama Thomase Vinterberga a Mogense Rukova, které mohli před pár lety v jiné verzi a v hlavní roli s Norbertem Lichým vidět i návštěvníci Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Demaskování konzervativní měšťácké rodiny se mimořádně povedlo i v opavském nastudování.

Zvětšit obrázek

Martin Táborský jako Helge a Martin Valouch jako Helmut.
Foto: Martin Buryan

Květen 1995. Pařížská konference ke stému výročí světového filmu se zapsala do filmové historie zajímavým prohlášením dvou dánských režisérů. Manifest Dogma 95, který Lars von Trier a Thomas Vinterberg na konferenci rozdávali formou letáku, byl hodně zvláštní. Režiséři v něm proklamovali jakýsi „slib cudnosti“. Své filmy chtěli natáčet výhradně v reálném prostředí, jenom ruční kamerou, aby vrátili do centra pozornosti postavu a její vnitřní rozměr. Dogma 95 zakazovalo také používání postsynchronů, umělého osvětlení a obrazové postprodukce. Manifest byl vnímán účastníky konference jako špatný vtip. Hned první snímek Rodinná oslava ale všem posměváčkům vyrazil dech. Film získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1998 Zvláštní cenu poroty a vzbudil obrovskou pozornost po celém světě. Divadelní adaptace se poměrně striktně drží filmového stylu.

7

Z inscenace Rodinná slavnost. (Foto: Martin Buryan)

Úspěšný hoteliér Helge (Martin Táborský) slaví šedesáté narozeniny a pozval své děti Christiana, Helenu a přátele na oslavu do svého okázalého venkovského sídla. Bez ohlášení a pozvání se objevuje také nejmladší syn Michael (Daniel Volný) s manželkou Mette (Šárka Vykydalová). Michael je černá ovce rodiny, excentrický cholerik se sklony k sadismu, což je zřejmé od výborné úvodní scény, kdy donutí pod pohrůžkou svou ženu přejít po strmé hrázi.

Už fyzický výkon Volného, balancujícího na úzké hraně s kufry v rukou, zasluhuje uznání. Nejstarší syn Christian (Michal Stalmach) je pozván k otci a požádán o slavnostní řeč. V jednom pokoji najde Helena (Sabina Muchová) pečlivě schovaný dopis Lindy, sestry a dvojčete Christiana, která jediná z dětí zůstala s rodiči a nedávno spáchala sebevraždu.

4

Z inscenace Rodinná slavnost v Opavě. (Foto: Martin Buryan)

Otáčivá scéna nás vrhá do pokoje Michaela a Mette, jsme svědky brutální hádky, v níž Michael obviní Mette, že mu zapomněla přibalit lakýrky. Jeho agrese je gradována, v afektu pošlape její nové šaty a vytře si s nimi zadnici, aby Mette viděla, jak vypadá jeho „posraná“ rodina. Následující udobřování skončí jejich hladovou souloží, do níž vstupuje otec Helge. Přistižený a zcela konsternovaný Michael je autoritářským otcem požádán, aby se postaral během oslavy o pořádek. Rodinná slavnost může začít!

Groszmann skvěle pracuje s kontrastem světla a stínu. Od světlejších barevných ploch v počátku inscenace, jež zvyšují lesk a honosnost venkovského hotelu, se barvy slévají do temnějších odstínů. A ty nejtemnější schovávají propast, kterou syn Christian postupně rozevírá.

Dynamika Groszmannovy režie baví rychlými obnažujícími průniky do jednotlivých pokojů s využitím otáčivého jeviště. Christian na oslavě přečte svou řeč. Před tím dá otci na výběr ze dvou jím připravených variant. Christian se postaví před mikrofon a sdělí všem přítomným, že ho a také jeho sestru otec v dětství pravidelně znásilňoval. Následuje ticho, šok.

3

Z inscenace Rodinná slavnost v Opavě. (Foto: Martin Buryan)

Všichni považují jeho obvinění za špatný žert a drhaně se snaží pokračovat v zábavě. Helge Christiana obviní ze lži a tvrdí, že si nic nepamatuje. Christian však nechá všechny nahlédnout až na dno propasti. V následujícím projevu Helgeho obviní z vraždy své sestry: „na zdraví muže, který zabil mou sestru. Na zdraví vraha.“

Následně je bratrem Michaelem, který studoval na internátní škole ve Švýcarsku a o ničem netušil, z domu surově vyhozen a připoután ke stromu v lese. Christianovi se však povede vyprostit a vrací se do domu. Až dopis Lindy, který v rámci svého projevu přečte zajíkavě Helena, zatluče poslední hřebíček. Je konec. Teď už Helge nemá kam couvnout a přiznává svou pravou tvář. Tvář násilníka a sadisty, pečlivě schovanou za příjemným, moudře usedlým zjevem. Rodinná oslava končí. Všichni se konsternovaně plíží do svých pokojů. Není to však úplný konec. Ten připraví teprve nevypočitatelný Michael. Namol zpitý Michael v noci vyhledá Helgeho a jako smyslů zbavený jej zmlátí. Příští ráno hosté s kocovinou snídají. Jedno místo je prázdné. Helge přichází a snaží se o omluvu. Hlava rodiny je však zbavena své moci. Michael mu poděkuje za fajn projev a pak ho vykáže, aby se mohli ostatní nasnídat. Matka, která o otcových zvěrstvech celou dobu věděla a tajila je, zůstává, ale nikdo ji nevnímá. Jakoby si nebyla vědoma, že odporná vina spočívá také na jejích bedrech.

1

Z inscenace Rodinné slavnosti v Opavě. (Foto: Martin Buryan)

Opavská inscenace Rodinné slavnosti staví na vynikající režii Romana Groszmanna, který s nebývalou rafinovaností rozehrává citově rozbouřené drama. Zejména Michal Stalmach v roli Christiana zvolil velmi úsporný styl a pečlivě dávkoval průsak emocí. Od úvodní zamlklosti a sebezavinutí až  k největšímu afektu, kdy řve na svou matku: „Ty svině! ty jsi o všem věděla!“ Výborný také byl Daniel Volný v kontrastní postavě bouřliváka Michaela. Od příchodu na scénu Volný bavil svou ujetostí a vnesl do dramatu chvílemi skutečně úlevný smích. Ve scéně hádky s Mette pak předvedl perfektní hereckou etudu.

Obsazení Martina Táborského do role Helgeho jsem zpočátku nedůvěřoval, maje jej spojeného s typově naprosto odlišnými postavami. Táborský však předvedl excelentní výkon. Báječně vystihl proměnu z laskavého otce v obnaženého tyrana s neobyčejně pestrou modulací hlasu a širokým výrazovým rejstříkem. Mužským postavám zdařile sekundovaly Sabina Muchová, Tereza Bartošová a Šárka Vykydalová, jež vytvořily typově věrohodné charaktery.

6

Z inscenace Rodinné slavnosti v Opavě. (Foto: Martin Buryan)

U Sabiny Muchové jsem měl trochu problém s hlasitostí její dikce, někdy jí nebylo příliš rozumět. Muchová však sehrála klíčovou roli při četbě dopisu Lindy, kdy se blýskla plnou parádou svého emočního rejstříku. Svůj herecký šarm v menších rolích prokázali také Martin Valouch (Helmut), Drahomír Ožana (dědeček), Hana Vaňková (Elsa) a Jakub Stránský v postavě číšníka Larse.

Opavští herci podali pod Groszmannovým vedením skutečně excelentní výkony, jež by měly okamžitě přitáhnout pozornost diváků i odborné kritiky. Vznikla inscenace dramaticky strhující a výrazově sevřená, která oslovuje od první do poslední minuty. Vizuální složka je obohacena výbornou hudbou islandské čarodějky Björk, která zvyšuje napětí a doslova útočí na emoce diváků.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.