Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Atd. Liška Bystrouška opět bdí nad Janáčkovým rodištěm. Podívejte, jak jí to sluší

Liška Bystrouška opět bdí nad Janáčkovým rodištěm. Podívejte, jak jí to sluší

8.4.2016 Atd.

Nová bronzová socha lišky Bystroušky, která je jedním ze symbolů české hudby, je opět na svém místě. V pátek před polednem byla v oboře pod hradem Hukvaldy socha konečně odhalena, takže kdo se o víkendu vydá na výlet do Janáčkova rodiště, už nemusí mít v očích smutek. Nejenom milovníkům hudby Leoše Janáčka přinášíme fotografie Lukáše Horkého z pátečního slavnostního odhalení spolu s oficiální tiskovou zprávou ostravsko-opavského biskupství, které se jako vlastník pozemku o návrat lišky zasadilo.

Zvětšit obrázek

Děti hladí novou lišku, která byla v pátek odhalena na Hukvaldech.
Foto: Lukáš Horký

Ihned po zcizení sochy a pamětní desky, ke kterému došlo loni 27. května, bylo rozhodnuto, že se liška Bystrouška do obory vrátí. U příbuzných autora památníku akademického sochaře Karla Vávry, který jej vytvořil v roce 1962, se našel jen sádrový odlitek pamětní desky. Jediným podkladem pro obnovu lišky Bystroušky byly fotografie, které se podařilo sesbírat od místních obyvatel a dalších fotografů.

Biskupství přípravu modelu k výrobě nové bronzové sochy svěřilo akademickému sochaři Adamu Krhánkovi z firmy MCAE Systems v Kuřimi, která se specializuje na moderní 3D technologie. „K přípravě modelu v počítači jsem měl k dispozici třicet snímků z různých pohledů. Přímo v hukvaldské oboře jsme si naskenovali kámen, na kterém liška stála. V počítači pak z těchto podkladů vznikl 3D model,“ popisuje přípravu na počítačovou sochařinu Adam Krhánek.

2016_04-hukvaldy_liska-061

Bystrouška je opět na svém místě. (Foto: Lukáš Horký)

Model budoucího díla pak pomohla připravit 3D tiskárna. Socha je složena z 12 dílů, které dohromady vytvořily model v měřítku 1:1 zhroucený do hloubky o jeden centimetr objemu. Chybějící milimetry pak kybersochař vyplnil šedivou plastelínou. „S plastelínou je to již klasická sochařina. Mohu na ní dotvářet detaily podle zvětšených fotografií. Každý snímek, který přesně zachytil původní podobu lišky, mi pomáhá přiblížit se co nejvíce originálu,“ dodal Adam Krhánek.

2016_04-hukvaldy_liska-059

Akademický sochař Adam Krhánek u čerstvě odhalené lišky. (Foto: Lukáš Horký)

Věrně zachytit výraz lišky Bystroušky bylo náročné. Málokdo si nafotil sochu v oboře ze všech možných stran a úhlů. Návštěvníci obory se nejvíce zaměřovali na čenich a ocas zvířete, který z pověrčivosti vyhladili do zlatavé barvy. Ke konzultacím rodícího se díla, které nahradí ukradenou sochu z roku 1962, přizvalo biskupství architekta Marka Štěpána, který pochází z Frýdku-Místku. „Lišku jsem mockrát v oboře viděl. Naposledy to bylo nedlouho před jejím odcizením,“ uvedl architekt, který mladému sochaři zaznačil do fotografií některé úpravy, které více vystihnou původního ducha lišky. „Původní socha měla takový roztomilý pohled, kdy si liška čapne na šutr a odpočívá. K tomuto výrazu by to mělo dojít,“ radil například architekt Marek Štěpán kybersochaři.

2016_04-hukvaldy_liska-032

Jen málokdo si nechá ujít příležitost vyfotit se s liškou. (Foto: L. Horký)

Po měsících konzultací byla schválena konečná podoba lišky Bystroušky, která posloužila k výrobě sádrového odlitku. Lišky ze sádry se stala podkladem pro slévárnu, která vyrobila bronzovou sochu. Slévači z Ateliéru uměleckého lití kovu Waller-Matějíček odlili novou sochu lišky Bystroušky i pamětní desku 29. února ve své dílně ve Veverských Knínicích. Hrubý odlitek čekaly ještě povrchové úpravy a patinování, které docílili věrnou podobu lišky Bystroušky k nerozeznání od té, která byla vyhledávaným turistickým cílem v oboře Hukvaldy až do května 2015. Náklady ve výši 250 tisíc korun zaplatila pojišťovna. Nová socha je již proti krádeži lépe chráněna.

2016_04-hukvaldy_liska-011

Bystrouška je opět na svém místě. (Foto: Lukáš Horký)

Socha lišky Bystroušky zdobila bludný balvan v oboře Hukvaldy od roku 1959. Na pamětní desce bylo napsáno: „Leoši Janáčkovi na paměť prvního provedení opery Liška Bystrouška na Hukvaldech 20. VI. 1959 věnují myslivci a lesníci ostravského kraje.“ Terčem zlodějů se však stala již dva měsíce po instalaci. Nahrazena byla novým odlitkem v roce 1962. Dílo akademického sochaře Karla Vávry se stalo nedílnou součástí rekreační zóny pod hradem Hukvaldy a cílem výletníků.

Text: Tisková zpráva ostravsko-opavského biskupství

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.