Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Nové album ostravské skupiny Places je jako příjemný sen, na který si chcete vzpomenout

Nové album ostravské skupiny Places je jako příjemný sen, na který si chcete vzpomenout

18.4.2016 Hudba

Dlouho očekávané debutové album Distant Edges ostravských Places (dříve The Places) je konečně na světě. Po několika EP přišla kapela s regulérním albem, které v Ostravě před pár dny pokřtila a jehož druhý křest se chystá v sobotu ještě v Praze.

Zvětšit obrázek

Ostravská skupina Places vydala debutové album Distant Edges.
Foto: Veronika Dajc

Představu o tom, co na vás na novém albu čeká, jste si mohli udělat už v březnu, kdy kapela svůj záměr podpořila prvním oficiálním videoklipem k písni 4.AM. V žebříčku Velká sedma Rádia 1 se tato skladba v posledním týdnu vyšplhala dokonce na čtvrté místo.

Kapela nahrávala své album v kopřivnickém Studiu Animan Tomáše Neuwertha, který je zároveň producentem desky. Šťastná byla volba labelu X Production.

Booklet alba je vlastně jako obrázkové leporelo, na kterém se odehrává film ze snové říše. Každé okénko nabízí jiný vhled do zamlžených tvarů a vzpomínek, které se otiskly do paměti. Umělecká práce s fotografií, která je dílem Marka Grygarčíka, přesně vystihuje atmosféru hudby Places.

leporelo-strana-1

Ano, places, tedy v českém překladu místa. Tahle hudba je pozvánkou na místa, na která člověk nechodí vždycky rád. Kapela v jednom z rozhovorů sama přiznává, že jejich hudba není inspirována jen městskou tématikou a každodenním životem, ale je především o vztazích a existenciálních problémech.

Významy v textech jsou zašifrovány do nekomplikované, úsečné angličtiny v otevřených větách, které vyzývají k tomu si je dotvořit a vytvořit si tak svou realitu. Zasněné jednoduché vokální melodie jsou posazeny do zvukových ploch kytar a vytvářejí nenapodobitelnou atmosféru s téměř meditativní polohou.

Kapela hraje ve složení Eva Konečná (zpěv), Jakub Vašíček (kytara), Ondřej “Andy” Dlouhý (kytara), Tomáš Žatek (baskytara) a Martin Hampel (bicí). Places sami sebe označují jako indie-pop, styl s opravdu širokými mantinely. Při pozorném poslechu však nelze přeslechnout post-rockovou inspiraci.

Při prvním poslechu alba na mě ale dýchal daleko rozmanitější stylový mix, který mě často vedl k elektronické taneční hudbě a dokonce i dubstepu ve skladbě Insecure. Kytarovým impresím, kterými hladce proplouvá příjemný a zajímavý hlas zpěvačky, dávají charakter zejména bicí party. Album má písňový charakter – osm skladeb, které poměrně rychle uplynou krátce po 30 minutách.

Právě ono plynutí je pro mě příjemné a problematické zároveň. Název Distant Edges avizuje, že je kapela vzdálená hranám, takže nemáme očekávat žádné ostré kontury. Hudba plyne v proměnlivých barvách kytarových postupů a rytmických schémat v nápadech, které často končí nevytěženy, a některé skladby zase v závěrech ne vždy dávají smysl. Nebo naopak energie rozjezdu Miracle Map spadne ve chvíli nástupu zpěvu. Jakoby potenciál, kterým kapela disponuje, pořád čekal a kumuloval se, hledal tvar.

1456303885

Ale hudební plynutí také potřebuje klenbu. Klidný projev zpěvačky nejvíce sluší skladbě Postcards from Berlin nebo One Silent Minute. Jindy mi chybí naopak intenzivnější energie v jejím projevu, jakou vnímám právě na konci Postcards from Berlin. Přes to všechno cítím za hudbou Places pohyb v nezaměnitelné atmosféře, která připomíná shoegaze začátku 90.let a která v našich hudebních vodách patří mezi ty vzácné.

Hudba na Distant Edges je jako sen, který se vám v noci zdál a ráno si ani za nic nemůžete vzpomenout, o čem byl, i když máte z něho moc dobrý pocit. Místy je možná škoda mít ty hrany tak vzdálené.

Places: Distant Edges. X Production. 2016

Anna Neuwirthová | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.