Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Jak Ostraváci okupovali v prvé polovině 20. století jadranské pláže

Jak Ostraváci okupovali v prvé polovině 20. století jadranské pláže

8.7.2016 Obraz & Slovo

Tohle je povinná zastávka všech obyvatel Ostravy, kteří se chystají na dovolenou do Chorvatska. V Domě umění je totiž právě pro ně připravena interesantní výstava Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu, která je věnována dílům, jež na pobřeží zanechali zhruba v letech 1890 až 1938 umělci z českých zemí. I ostravské smetánce na jadranských plážích.

Zvětšit obrázek

Koupaliště architekta Matěje Blechy v Bašce na ostrově Krk

Než vejdete na výstavu, zde je pár zajímavostí, které se v Domě umění nedozvíte, kulturní deník Ostravan.cz je ale pro vás vyhledal v dobovém tisku. „Každou sobotu k Jadranu!“ to je slogan jako vystřižený i z letošní letní Ostravy. Tento byl ovšem zformulován majiteli cestovní kanceláře Adria Ostrava již pro letní sezónu v roce 1938. Válka byla za dveřmi, republika měla za sebou částečnou mobilizaci a ostravská smetánka cítila, že tohle může být poslední cesta na milovaný Jadran, kam tak ráda jezdila už od počátku 20. století.

Cestovní kancelář Adria Ostrava lákala klienty v Moravskoslezském deníku na relativně příznivé ceny. Čtrnáctidenní zájezd do Crikvenice stál 1080 korun. Přes avizovanou láci to ale přece byla elitní cena, ne všem dostupná. Při troše obětavosti byla akceptovatelná pro většinu státních úředníků i pro učitele. Pro číšníka či havíře však nikoli.

Kdo chtěl vyrazit z Ostravy na jih, nemusel nutně balit plavky. Cestovní kancelář Zlatá Praha, která měla své obchodní zástupce v Ostravě, Karviné, Opavě a v Českém Těšíně, vábila nejen na průzračné moře, ale i na pěkná děvčata na plážích.

„Na plážích jsou nudistická oddělení, kde se sluní hezké Čechoslovačky v kostýmech Evy a docela jim to sluší.“

První Češi, Moravané a Slezané objevovali Jaderské moře na konci 19. století a záhy se považovali za úspěšné kolonizátory Adrie. V rámci Rakousko-Uherska totiž moře vnímali jako domácí území, zbývalo jen na majáky vyvěsit české prapory. „Ano, dobýváme svého moře,“ přivlastnil si Jadran například jeden z tamních českých lékařů MUDr. Hynek v článku pro Národní listy z května 1911. „Čím dále, tím zvučněji rozléhá se hovor český v lázních jadranských,“ pokračoval Hynek, který Bašku a Opatiji považoval díky všudypřítomné češtině takřka za součást domoviny.

Stavba architekta Adolfa Ticheho, rodáka z Tlumačova, v Opatiji

Stavba architekta Adolfa Ticheho, rodáka z Tlumačova, v Opatiji.

Spisovatel F. J. Čečetka ve stejné době zase podrobně vylíčil, jak si v chorvatské Opatiji nejlépe užít. Pohodové dopoledne ostravského bankéře či továrníka mělo vypadat takto: „Po snídani jděte do lázeňské čítárny v elegantních místnostech Klubu Adrie. Najdete tam skoro všechny české noviny a spoustu časopisů. Potom na maličkou vidličkovou a jděte vždycky tam, kde mají prazdroj, je to svatá pravda, že tam bývá vždycky dobrá kuchyně. Po malé procházce jděte se koupat, pak si poslechněte koncert a už se ubíráte spokojeně k obědu.“

Následoval dlouhý výčet, kde všude lze najít českou společnost: „A třeba i ve Schweizerhofu, kde je paní Češka a obsluhující děvčata od Klatov.“ Čečetka v létě roku 1911 potkal v Opatiji i básníka Jaroslava Vrchlického, jenž je svými kořeny spojen s Ostravou a napsal i dlouhou elegii o ostravském Matičním gymnáziu, která se stane součástí připravovaného druhého dílu Brikety, obsáhlého výboru ostravské poezie z produkce nakladatelství Větrné mlýny.

Vrchlický pobýval u moře již od ledna roku 1911. „Ó, ti šťastní, kteří si mohou dopřáti v Opatiji přezimovat,“ záviděl Čečetka muži, kterého označil za „krále našich básníků“. „Jsem jist, že se odtud vrátí jako znovuzrozen!“ dodal. V časopise Český svět tehdy vyšla i unikátní fotografie prázdninových hostů v Opatiji, kromě Vrchlického je na ní zvěčněn třeba rytíř Bartoň z Dobenína, textilní magnát a majitel zámku v Novém Městě nad Metují. Nebo úřadující ministr orby v rakouské vládě Albín Bráf, podle něhož se podnes jmenuje ulice v centru Ostravy nedaleko Nové radnice, kde sídlí Ostravská univerzita.

OTVÍRÁK, ředitel Matičního gymnázia v Ostravě Rudolf Tlapák s rodinou na Jadranu

Ředitel Matičního gymnázia v Ostravě Rudolf Tlapák s rodinou na Jadranu.

Tolik bonus pro čtenáře Ostravanu.cz před návštěvou v Domě umění. Ta mimo jiné představuje jadranské prázdniny spoluzakladatele Domu umění a ředitele ostravského Matičního gymnázia Rudolfa Tlapáka. Především je však věnovaná tuzemským architektům působícím na Jadranu, kteří tam postavili desítky hotelů a vil či upravovali nábřeží a pláže. Návštěvník se seznámí třeba s adriatickými díly Jana Kotěry, Carla Seidle, Emila Králíčka, Josefa Schulze, Adolfa Loose, Josefa Hoffmanna a dalších. Ostravští znalci Chorvatska tu najdou řadu staveb, kolem nichž třeba v Opatiji se zájmem prošli, aniž by věděli, že je stavěl Čech či Moravan, český Němec nebo Rakušan českého původu. Dobro došli!

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.