Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Už léta máme obrovské štěstí na počasí, říká pořadatel Shakespearovských slavností v Ostravě

Už léta máme obrovské štěstí na počasí, říká pořadatel Shakespearovských slavností v Ostravě

5.8.2016 Divadlo

Shakespearovské slavnosti v Ostravě zažívají jeden ze svých nejúspěšnějších ročníků, mají všechna představení vyprodána. Nicméně hraní pod širým nebem přináší komplikace a hrozba vytrvalého deště už v minulých dnech přiměla organizátory jedno představení zrušit. Bylo to poprvé za čtyři roky. Počasí negativně ovlivnilo i první reprízu ostravské produkce Hamleta, kdy se čekalo celých dvacet minut, zda se začne hrát, anebo mokří diváci půjdou domů. Nakonec se hrálo. O těchto výjimečných situacích vypráví jeden z ostravských organizátorů Andrej Harmečko.

Zvětšit obrázek

Na repríze Hamleta sice pršelo, nakonec se ale hrálo až do konce.
Foto: Petr Kiška

Vedete si nějakou statistiku, kolik dní každoročně prší a kolik představení jste zrušili?

To ne, ale když jsme divákům před pár dny sdělovali, že se hrát nebude, tak jsme říkali, že je to poprvé za tři roky, kdy jsme nuceni představení zrušit. Pak mi ale kolegyně Romana Adámková řekla, že jsou to už čtyři roky. Takže jsme měli v posledních letech obrovské štěstí na počasí, i když jsme někdy hráli i za mírnějšího deště. Máme 650 dek, které ale nemůžeme půjčovat, když navlhnou. Stále se přitom setkáváme s tím, že někteří lidé deky vyžadují. My bychom jim je rádi dali, ale když jsou navlhlé z předešlého dne, tak to bohužel nejde.

Při repríze Hamleta vydatně pršelo celých dvacet minut po začátku představení, přesto se pak začalo hrát, jakoby zázrakem či mávnutím kouzelného mobilu déšť ustal. A celé představení bylo odehráno. Jak je to možné?

Podle srážkového radaru ČHMÚ jsme schopni vydedukovat, jak bude. Takže reprízu Hamleta jsme nakonec odehráli, ale u zrušeného představení Romea a Julie jsme předem věděli, že už to nezvládneme. Jsme tady devátý ročník, za ty roky jsme poznali, že je tady spousta lidí, kteří stojí o to, aby představení viděli. Můžou padat hromy blesky, ale lidé prostě přijdou a chtějí to vidět. Těší se na to už doby předprodeje v dubnu, je to pro ně událost, ale v tuto chvíli jsme věděli, že to nejsme schopni splnit. Půl hodiny po začátku sice nepršelo, jenže potom přišel pětihodinový intenzivní liják.

Kolik přišlo na zrušeného Romea a Julii diváků?

Část to odpískala, ale třeba v Brně měli paradoxní situaci, kdy lidé čekali průtrž mračen, která se nekonala, protože nakonec přišla k nám, jenže jim z tisíce lidí přišlo jenom tři sta, takže nakonec i když jim nepršelo, představení přece jen zrušili… My máme s diváky uzavřenu takovou neformální smlouvu, návštěvník ví, že když bude pršet, tak mu vrátíme peníze, my ale zase očekáváme, že návštěvník přijde a vyslechne si případnou informaci o zrušení na hradě. Počasí se mění někdy extrémně. V ten den, kdy pršelo, tak kolegyně, co má na starosti produkční telefon, přijala tři sta telefonátů s dotazem, zda bude pršet. My to nevíme, ale je strašně zajímavé, že se na to lidi ptají nás. Obecně se meteorologům nevěří, protože ať předpovídají, co chtějí, často to nevychází. Ale v nás tu důvěru mají, když jim třeba řekneme, že za pět hodin bude stoprocentně pršet, tak nám uvěří. Jenže my to taky nevíme stoprocentně.

S tím, že budete hrát i v dešti, nepočítáte?

Ale někdy ano, jsme schopni hrát i v určitém nepohodlí. Na většině diváků máme vypozorováno, že oni to jsou schopni zvládnout taky. Potom se čeká, jestli to jsou schopni zvládnout herci. Na jevišti je spousta techniky, kde je elektřina. Může se stát, že není úplně bezpečné být na jevišti, když je vlhko. Máme mikrofony, které jsou velmi citlivé. Stane se, že buď rychle odejdou, a pokud ne a včas je přikryjeme, tak je slyšet bubnování dešťových kapek. Jako kdyby někdo hrál na bubny.

Co považujete za nejtěžší v případě zrušení představení?

Zvládnout nápor nespokojených lidí. Lidé mohou být naštvaní. Když začne pršet až v průběhu představení, je to pro všechny jednodušší, než když prší na začátku. Protože když prší na začátku, tak vše začíná v duchu nepohodlí, chvíli lidem trvá, než se začnou soustředit na to, co vidí. Chodí k nám 900 lidí za večer, zvládnout každého z nich je náročné. A když je špatné počasí, tak to nikoho moc nebaví.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.