Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Bizarní kriminálka Nely Rywikové Děti hněvu začíná nálezem vykuchané mrtvoly politika

Bizarní kriminálka Nely Rywikové Děti hněvu začíná nálezem vykuchané mrtvoly politika

10.9.2016 Obraz & Slovo

Nový román ostravské spisovatelky Nely Rywikové označilo nakladatelství Host jako detektivku. Nutno ovšem podotknout, že jde o tak trochu jinou detektivku - o příběh s opravdu bizarní kriminální zápletkou, na kterou by sotva přišel i ten nejerudovanější pisálek severských kriminálek. Rywiková navíc v románu řeší dávná ostravská traumata. A vůbec, na scénu přicházejí traumata spjatá s moderní poválečnou dobou, kdy se kariéra politiků buduje na rodinných křivdách.

Zvětšit obrázek

Ostravská spisovatelka Nela Rywiková.
Foto: Archiv autorky

Zanedbaná periferie, bídné dny, kdy pořád prší a feťáci se schovávají v přístřešku u železniční dráhy. Tak začíná kriminálka ostravské autorky Nely Rywikové pod názvem Děti hněvu. Autorka se v ní se čtenářem nemaže, v Ostravě-Přívozu  je nalezena velmi zvláštní mrtvola, celá vykuchaná, protože vrah byl zřejmě taxidermista, tedy vycpávač zvířat. Nikde není známka po vnitřnostech, natož po kostře. Oběť spíše připomíná surrealistického manekýna.

Autorka si dala na možnostech bizarní zápletky jaksepatří záležet, souvislosti jsou už poněkud přitažené za vlasy, přesto nepostrádají silný rýpanec do maskulinní společnosti. Hned další stránky jejího příběhu slibují téměř gay porno, kdy hrdina příběhu poskytuje sexuální služby zazobanému, mastnému a vůbec nechutnému podnikateli. Ano, ty si zasloužíš smrt, říká poněkud prvoplánově Rywiková, čtenář zde dostane celou porci erotických prasáren. Pitva, sex, vnitřnosti v zavařeninách, ostravští politici.

Hned v úvodu se ale něco zvrtne, hlavní postava si při polykání semene uvědomí svou existenciální marnost a spáchá sprostou krádež. Pak se dostává do nezadržitelného koloběhu událostí, které se točí kolem podivínského důchodce, jenž si přivydělává jako vycpávač mazlíčků. Má za sebou poměrně krušnou životní historii táhnoucí se až k válečné době a německému židovskému obyvatelstvu.

Důležité je i politické pozadí příběhu, protože dcera tohoto muže působí v městském zastupitelstvu a stává se obětí konkurenčního boje. Její bývalý manžel je nezvěstný, už spolu vlastně hodně dlouho nespí, má spoustu milenek a tak dále. Prostě drama vyrostlé na pozadí dnešní doby. Rywiková píše o tom, co ji pálí, a zamýšlí se nad vlivem minulosti na současnost. Odtud vlastně onen symbolický název Děti hněvu.

Autorka má za sebou už román Dům číslo 6, který byl označen za detektivní příběh, spíše ale šlo o psychologickou sondu do postotalitní doby, ve které ještě přežívají staré struktury. Děti hněvu vznikly o dva roky později a mají ke kriminálce blíže než první kniha. Sama autorka, která se podivuje nad tím, že Dům číslo 6 byl nekompetentně zařazen mezi detektivky, se patrně rozhodla, že si tedy „detektivní“ příběh vyzkouší.

rywikova-nela-deti-hnevu-obalka-promo

To ovšem v dnešní době neznamená detektivku v klasickém slova smyslu, kde by hlavní postavou byl detektiv, tedy amatér neprofesionálního druhu jako dříve Sherlock Holmes nebo Hercule Poirot. Kdo má rád klasické zápletky, měl  by se Dětem hněvu vyhnout. Ostravské prostředí v podání Rywikové disponuje postavami kriminalistů, kteří mají své mouchy, jeden je téměř alkoholik a jeho parťačka zase pedantní feministka. A nikdo z nich není neohrožený, naopak. Existenciální rovina pracuje a bublá.

Děti hněvu mají symbolický název, podle Rywikové jde o syndrom doby, a to hned v několika vrstvách, kdy se na povaze člověka podepisuje prostředí, ve kterém vyrůstá. Tedy sociologická kriminálka. Příběh je svižný, každá postava je až pedantsky a psychologicky prokreslená, přitom pro samotný děj není tato charakteristika vždy až tak důležitá. Po určité chvíli to může čtenáře otravovat, když se dovídá peripetie z provozu kriminalistického oddělení, jehož  šéf připomíná mrože.

Navrch mají nekompromisní scény, v nichž je sice bystřejšímu čtenáři jasné, kdo je vrah, přesto musí obstát i tak pevnou zkoušku nervů. Život hlavních postav v rukou spisovatelky Rywikové je velké dobrodružství, v tomto případě zejména u kriminalistů, kteří i přes svou profesionalitu mají standardní lidské chyby.

Kruté finále si nezadá s nejlepšími filmy Hitchcocka nebo realistickými horory typu Texaského masakru motorovou pilou. Rywiková tlačí na pilu a nebere si servítky, vrah je opravdová bestie.

Důležitější jsou ale vztahy mezi postavami, to jak se navzájem podvádějí a korumpují. Poněkud srdceryvná a jednostrunná je linie z druhé světové války, přesto v této kombinaci s kriminálkou není nepodstatná. Jistě, Přívoz a právě Ostrava má k tomuto tématu hodně co říct, ovšem dalo by se to celé ještě lépe rozvést, než jen představit jako šikanu a pomstu dávných dětských traumat a přehmatů.

V ostravských Dětech hněvu není dětství ukázáno jako obrázek, ale až příliš připomíná plánovanou tragédii. Čtenář si tak i proti své vlastní vůli může uvědomit, jak je toto město někdy až nechutně patetické.

Se spisovatelkou Nelou Rywikovou se budou moci čtenáři potkat osobně v Domě knihy Knihcentrum na Smetanově náměstí, a to ve středu 21. září od 16 hodin, kdy zde bude mít besedu a autogramiádu.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.