Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Strhující závěr festivalu duchovní hudby: Ostravskou katedrálu ovládla Svatá Ludmila

Strhující závěr festivalu duchovní hudby: Ostravskou katedrálu ovládla Svatá Ludmila

29.9.2016 Hudba

Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila završilo ve středu večer třináctý ročník Svatováclavského hudebního festivalu. Bezmála dvouhodinové dílo nastudoval pro závěrečný koncert dirigent Ondřej Vrabec s Filharmonií Brno a Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Sólových partů se ujali sopranistka Kateřina Kněžíková, altistka Veronika Hajnová, tenorista Martin Gyimesi a ostravský basista Martin Gurbaľ . A jak si interpreti s náročnou partiturou poradili?

Zvětšit obrázek

Kateřina Kněžíková jako svatá Ludmila na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu.
Foto: Ivan Korč

Když se řekne slovo oratorium, může to vyvolávat zvláštní rozpaky něčeho cizího, tvrdého až odtažitého. Velká duchovní skladba koncertního charakteru většinou zpracovává biblický námět v celovečerním rozsahu. Antonín Dvořák se rozhodl jinak. A nic nebylo platné doporučení a žádosti z anglického Leedsu, aby pro tamní festival zkomponoval dílo s biblickým textem, který bude Angličanům všeobecně srozumitelný a známý.

Dvořák byl velmi svérázný typ člověka. Prostě si umanul, že nové dílo psané na objednávku festivalu bude mít námět z českých dějin. Nejvíc snil o Svatém Václavu nebo o Janu Husovi. Nakonec však básník Jaroslav Vrchlický vytvořil kratší veršované libreto o sv. Ludmile a počátcích křesťanství v českých zemích. Dvořák neustoupil a oratorium Svatá Ludmila slavilo i přes výtky vůči literární předloze obrovský úspěch. Jedná se o jeho nejrozsáhlejší duchovní dílo, čítající bez pozdějších revizí téměř dvě a půl hodiny hutného proudu hudby!

u0910_28_09_2016_korc

Dirigent Ondřej Vrabec na závěrečném koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Filharmonie Brno byla na koncert dirigentem Ondřejem Vrabcem skvěle připravena. Bylo naprosto zřejmé, že Vrabec nechal v partituře nejen oči, ale především srdce. Jinak si nedovedu vysvětlit tak precizní dynamickou i celkovou výstavbu Dvořákovy skladby, kterou provázely znamenité instrumentální výkony, jemně odstíněná dynamika a precizní souhra. Bylo by hnidopišské vytýkat dvojí zakolísání v intonaci žesťů v samotném závěru skladby, chybovat je lidské a tlak Dvořákovy hudby je v jinak bezvadné interpretaci neskutečný. Vrabcovo zvnitřnění s partiturou a pokora před geniálním dílem daly vzniknout v celkovém měřítku nastudování opravdu mimořádnému.

u1130_28_09_2016_korc

Pražský filharmonický sbor Brno, v popředí sólisté koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Stejným právem lze s obdivem hodnotit výkon Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka, jehož role v oratoriu je velmi podstatná. Sborová čísla vytváří svým strhujícím rytmicko-melodickým ustrojením, obrovskými gradacemi a velkolepou polyfonií ve fugatech a závěrečné oslnivé fuze (s Dvořákovou geniální melodizací chorálu Hospodine, pomilu ny) protiváhu k lyrické, kantabilní a meditativní úloze sólistů. Pražský filharmonický sbor se v Ostravě představil ve skvělé formě a hlasové sytosti všech sborových skupin. V průběhu večera vzrůstal pocit čehosi výjimečného, co se prostě nemůže opakovat. Dvořákova hudba sršela na posluchače s úžasnou energií.

u0955_28_09_2016_korc

Kateřina Kněžíková a Veronika Hajnová. (Foto: Ivan Korč)

Velmi šťastný byl také výběr sólistů v čele s představitelkou titulní role – skvělou sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Jasný a pohyblivý soprán Kněžíkové je znamenitě technicky i výrazově disponován, což se projevilo její přepečlivou intonací, působivými gradacemi a brilantním messa di voce. Její Ludmila byla srovnatelná s nejlepšími nahrávkami oratoria v nastudování legendární Evy Zikmundové a Livie Aghové.

u0969_28_09_2016_korc

Basista Martin Gurbaľ. (Foto: Ivan Korč)

Stejně dobře zapůsobil zpěv altistky Veroniky Hajnové, jejíž Svatava byla dramaticky vyostřená a v nádherné hlasové barvě naléhavá. Pozornost na sebe strhnul také basista Martin Gurbaľ , který postavu poustevníka Ivana ztvárnil neobyčejně působivě. Gurbaľ, ač se profiluje jako operní pěvec, má s koncertním vystupováním bohaté zkušenosti, které zúročil i ve středu znamenitou artikulací, přesnou intonací hraničních tónů ve výškách a koncentrovaným výrazem. Také slovenský tenorista Martin Gyimesi na mne zapůsobil, ač v jiné rovině. Byl méně dramatický, o to více však jeho tenor zněl kultivovaně a témbrově překrásně bohatě. Výsledný souzvuk v tercetech, duetech i kvartetu sólistů byl strategickým bodem koncertu, zněl plně a poutal nádhernou barevnou prokresleností i výbornou intonací všech interpretů.

u0995_28_09_2016_korc

Tenorista Martin Gyimesi. (Foto: Ivan Korč)

Dvořákovo oratorium neobsahuje žádný patos. Je to dílo přeneseně řečeno utkané z masa a krve. Dílo živého skladatele, z jehož hudební mluvy vyzařuje obrovský dar a instinktivní touha po krásnu. Svatá Ludmila je psána jako jedna obrovská pulzující píseň, radostný výkřik talentem požehnaného člověka nad schopností věřit hlubokým hodnotám, které v sobě křesťanství, láska a naděje nesou. Jako takové bylo ostravské nastudování plné života a spalující touhy v zhuštěné kypící formě.

Svatováclavský hudební festival skvělým provedením Dvořákovy Svaté Ludmily ukončil letošní koncertní turné a je na co vzpomínat. Nádhernou Svatou Ludmilu v živém nastudování si lze v duchu schovat do hudební hlušiny dalších dnů, než se rozhoří další hudební ohýnky, které v sychravé době dovedou zahřát lidskou duši.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.