S protagonisty nakladatelství Perplex o narozeninové výstavě v opavském Obecním domě

Co vás ke zrealizování výstavy vlastně vedlo?

Dan Jedlička: Uvědomili jsme si, že i po deseti letech práce jsme pro některé lidi stále ještě „neviditelní“. Zrealizovali jsme desítky akcí, pozvali jsme do Opavy přes šedesát autorů republikové úrovně, a přesto o nás někteří v životě neslyšeli, neznají naše literární večery, nebyli na Dni poezie nebo na Básnickém maratonu. A kvůli tomu to celé vzniklo: dát místním vědět, že je tady nakladatelství, které dlouhodobě, systematicky a s nadregionálním dopadem vydává poezii.

Jan Kunze: Chtěli jsme taky ukázat, že Perplex nevznikl jen tak zničehonic. Na výstavě jsou proto artefakty, které sahají až do devadesátých let a ukazují činnost lidí, kolem nichž potom Perplex vykrystalizoval.

Z výstavy nakladatelství Perplex. (Foto: Jakub Kožial)

Výstava tedy mapuje dosavadní činnost Perplexu. Když se sami ohlédnete, shledáváte po těch letech nějakou změnu, ať už v přístupu Opavy k literatuře, nebo literárních center k Opavě?

Dan Jedlička: V těch začátcích – to se bavíme o letech 2006, 2007 – se toho v opavském literárním životě dělo málo. Takže když jsme se objevili s našimi večery poezie, která dostaly název „Nadějné vyhlídky“, přišlo klidně i osmdesát, devadesát lidí.

Jan Kunze:  Rekord byl sto dvacet.

Dan Jedlička: Potom se objevily další literární akce a Opava se poezií postupně nasytila. Takže jednou z těch změn je, že místní literární publikum se přirozeně rozprostřelo mezi víc projektů a lidí už chodí míň.

Z výstavy nakladatelství Perplex. (Foto: Jakub Kožial)

Co změny ve výběru knih a autorů? Nesouvisí to tak trochu s názvem výstavy?

Dan Jedlička: My jsme začali jako nakladatelství pro autory moravskoslezského regionu; tak jsme to chtěli a tak to fungovalo zhruba první čtyři roky. Postupně se ale náš autorský okruh rozšířil, protože rostl zájem ze strany zavedenějších autorů z různých končin republiky.

Jan Kunze: Dneska máme nabídek opravdu dost, a to – samozřejmě s velkým nadhledem – reflektuje i název výstavy. Ale pořád se nebráníme zajímavým jménům, která by s námi chtěla spolupracovat.

Dan Jedlička: Další změnou je, že jsme byli dlouho vnímaní jako debutantské nakladatelství. To se myslím posunulo a dneska se profilujeme spíš jako nakladatelství autorů druhých a třetích knížek.

Z výstavy nakladatelství Perplex. (Foto: Jakub Kožial)

Kromě vydaných knih, ilustrací a jiných artefaktů mohou návštěvníci zhlédnout i videozáznamy básní. Jak k tomuto zajímavému a poměrně neobvyklému nápadu přistupovali samotní autoři? Číst před kamerou je přeci jen něco jiného než před publikem.

Dan Jedlička: Víceméně jsme se nesetkali s tím, že by některý z oslovených autorů řekl, že to nechce dělat nebo že má z natáčení strach. Většina z nich má zkušenosti, má už něco načteno na živých autorských čteních a myslím si, že na těch videích to jde poznat.

Jan Kunze: Ono se to hodně zvedlo v celé republice. Ještě ke konci devadesátých let byla autorská čtení spíš někde bokem, hlavní bylo mít vydanou knížku. Takže spousta básníků se k živému čtení neuměla moc postavit. Poslední dobou mám pocit, že to umí snad všichni.

V posledním roce jste vydali pouze hudební CD Abendland. Proč takový útlum? Mám tomu rozumět tak, že příprava výstavy zabrala většinu vašeho času?

Dan Jedlička: Ty důvody byly tři. Jednak moje čerstvé rodičovství, které mi znemožnilo fungovat naplno jako editor, jednak projekt Abendland, který byl koordinačně velmi náročný. A nakonec samozřejmě výstava, na jejíž přípravě jsme strávili minimálně dva měsíce. Takže proto byl u nás rok 2016 na počet knížek slabší.

Z výstavy nakladatelství Perplex. (Foto: Vendula Doubravská)

Mluví se o knize, kterou máte na závěr výstavy představit. O čem bude?

Dan Jedlička: Bude to knížka, která má fungovat jako retrospektivní katalog k výstavě, doplněný o fotodokumentaci našich akcí, knih a vizuálních materiálů. Bude tam také rejstříková část podchycující vše, co jsme za to desetiletí udělali. Takže kniha bude mít i nějakou dokumentární hodnotu.

Jan Kunze: Vyjde jen v malém nákladu: je určena hlavně pro přátele, ale také pro literární archivy. Je podle mě důležité tyhle věci dokumentovat, aby z nich třeba jednou mohl někdo vycházet.

Výstava je otevřená od 15. prosince. Jste spokojeni s tím, kolik lidí zatím dorazilo?

Dan Jedlička: Jsme spokojení natolik, že jsme derniéru výstavy, původně plánovanou na osmadvacátého ledna, kdy zároveň proběhne 4. Opavský básnický maraton, odložili o týden. Zájem je třeba i ze strany škol, které chtějí žákům ukázat, co se v Opavě děje a co tu v oblasti literatury vzniklo. A za to jsme moc rádi.

*

Neposílejte nám už žádné rukopisy: Nakladatelství Perplex 2006–2016. Galerie Obecního domu v Opavě, 15. 12. 2016 – 5. 2. 2017.