Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Hudba prostě musí mít pořádné koule, zní z tábora thrash metalových Sapien

Hudba prostě musí mít pořádné koule, zní z tábora thrash metalových Sapien

30.1.2017 08:00 Hudba

Jako pomyslný blesk z čistého nebe zasáhlo loni ostravskou scénu album Obrazem vás všech. Nebylo dílem žádné ostřílené party, ale jako rázný a dráždivý plamen jej do světa vyšlehla talentovaná čtveřice Sapien inklinující k progresivnímu thrash metalu. A jelikož kulturní deník Ostravan.cz dává prostor také mladým a začínajícím kapelám, pozvali jsme si ke zpovědi zpívajícího kytaristu Tomáše „Kuře“ Foldynu a kytaristu Honzu Pniaka.

Zvětšit obrázek

Ostravská thrash metalová kapela Sapien.
Foto: Archiv kapely

Jak se vlastně stane, že se mladí kluci zhlédnou v thrash metalu a založí thrash metalovou kapelu? A to i přesto, že tento žánr nepatří v současné době u mladší generace mezi nejposlouchanější…

Kuře: No, my se moc ani za thrash metalovou kapelu nepovažujeme, abych byl upřímný. Snažíme se skládat a hrát hudbu, která nám zrovna v daný moment jde k tělu. I kdyby to časem měla být cimbálovka nebo balkánské lidovky.

Trochu překvapivá odpověď, ale dobrá… Každopádně z aktuálního dění v thrash metalu musíte být více než nadšení, ne? Co říkáte na poslední alba Metalliky, Death Angel, Destruction, Megadeth, Slayer, Anthrax, Flotsam and Jetsam, Testament atd.?

Kuře: Tak je to fajné, o tom žádná. S Honzou jsme rádi, že Metla vypustila dobrou desku, i když už z toho nebudu nikdy tak paf jako ze starších kousků. Slayer jedou už třicet let to samé, tam už bohužel nic nepřekvapí, Reign in Blood už znovu nenahrají… Testament taky vydali solidní kousek, ale zbytek už moc obšlehnutý nemám, bo zas tak ten thrash nejedeme. (smích)

Pojďme k vašemu loňskému debutu Obrazem vás všech. Jste s ním s odstupem času spokojeni?

Kuře: Jasně… Furt!!! Nimrat by se v tom sice dalo do nekonečna, ale bez těch chyb by to vlastně ani nebylo ono!

Honza: Pro mě je to pořád jedna z nejoblíbenějších desek, co jsem kdy poslouchal. Ty písničky mě svou náladou a atmosférou vždycky úplně vezmou. Skoro mám pocit, jako by je psal někdo, kdo mě dokonale zná. Kuře má ten dar, že prakticky cokoliv napíše, mě hrozně baví.

Vaše hudba je velmi pestrá. Rychlé pasáže se střídají s těmi melodickými, a to včetně zpěvu, ale rovněž vedle určité hudební agrese je ve vašich písních patrná i taková deziluze, která by se dala hledat spíše v punku nebo hardcoru… Což není zrovna pro thrash metal charakteristické… Je tohle pojetí záměrné, nebo je to jen můj pocit?

Kuře: Záměrné ani ne… Prostě to tak nějak jde z nás a nepřemýšlíme nad tím, nic víc bych v tom asi nehledal.

Honza: Myslím si, že to záměrné je, byť ne nutně vědomé, protože všichni z nás v poslední době procházíme stavem určité deziluze. Spousta věcí není tak, jak jsme si představovali, a to se promítlo do hudby i textů. Je to asi i způsob, jak se s tím vyrovnat.

Na které elementy obecně kladete při skládaní největší důraz? Vaše hudba je poměrně náročná, ale zase nemůže být zase tak náročná, aby nikoho neoslovila, na druhou stranu se určitě nespokojíte s nějakou jednoduchou formou skladeb… Kde je tedy podle vás ta zlatá střední cesta?

Honza: Ačkoliv sám pro Sapien prakticky neskládám, tak jako hlavní faktor vnímám to, že těmi písněmi projevujeme něco, co je skryto někde hluboko, a právě to nás na tom baví. Jestli to pro někoho náročné je, nebo není, opravdu neřešíme. Tu komplikovanost spíš diktuje písnička sama než nějaká naše vědomá snaha.

Kuře: Tak už dospíváme k tomu, že to není o tom, zda to je jednoduché nebo složité. Musí to být prostě dobré a mít to koule, o to jediné jde.

Mimochodem už jste se setkali s názorem, že zpěv v titulní písni vašeho alba, lépe řečeno v jejím úvodu, tak trochu evokuje Divokého Billa?

Kuře: Ne, to slyším poprvé. Pravděpodobně máme krom nadměrného bumbání nějakou věc společnou. (smích)

Honza: Opravdu ne. (smích) Možná ale jen málo lidí, kteří poslouchají Divokého Billa, slyšelo naší desku.

Ostravská skupina Sapien. (Foto: Archiv kapely)

Vaše texty mají výrazný společensko-sociální podtext, kritikou rozhodně nešetříte. Je podle vás úkolem hudebníků upozorňovat na dění kolem sebe, anebo by hudba měla sloužit k tomu, aby především bavila (posluchače i muzikanty)? Případně do jaké míry by se muzikant obecně měl vyjadřovat k dění ve společnosti, aby zase na druhou stranu nebyl vnímán jako lhostejný?

Kuře: To je asi hodně subjektivní, každý to vnímá jinak. Někdo má hudbu jako relax a chce se bavit, vypnout od všech blbostí kolem sebe, někdo chce primárně bavit lidi, někdo to dělá jen pro peníze. No a pak tu jsou lidi, kteří to mají tak nějak všechno dohromady, anebo někdo jako já, kdo bere svoje texty jako takový hudební průjem, aby to všechno dostal ze sebe ven.

Honza: Za mě není ani jedna varianta správná. Pokud muzikant cítí, že je něco pro něj dost osobní téma a chce o něm mluvit, tak by o něm mluvit (respektive zpívat) měl. Tehdy ta hudba dosáhne jakési autenticity, které já si především cením.

V loňském roce jste také postoupili do finále soutěže Spark Fresh Blood. Co jste od této soutěže čekali a co vám to přineslo?

Honza: Nečekali jsme prakticky nic, ani postup do jednoho z finálových kol. Když se přiznám, tak jsme vlastně zapomněli, že jsme se někam přihlásili, a tuším, že jsme se do finále dostali díky porotě. Ani nevím, jak jsme dopadli, výsledky ten večer nevyhlásili. Každopádně to byl zábavný večer, ze kterého je nejedna dobrá historka.

Kuře: Upřímně, moc jsme od toho nečekali, bo jsme si ani nemysleli, že nás někdo někam vybere. A co to přinese, možná poznáme časem.

V čem obecně vidíte kouzlo thrash metalu?

Honza: V jeho syrovosti, v tom, jaký je to obrovský nával energie, v tom, že dává neomezený prostor upustit páru.

Kuře: Pařba, pogo, smrt… a Sepultura!!!

Jaká je podle vás úroveň thrash metalu v České republice? Jaké kapely máte rádi?

Honza:  Obecně mě české věci nebaví tak jako zahraniční… A taky už tolik neposlouchám thrash. Nemyslím si ale, že je to tím, že by tady bylo málo dobrých hudebníků. Z mých oblíbenců jsou nejblíže škatulce thrash metalu Hentai Corporation, které naprosto zbožňuji. Je to magořina v tom nejlepším slova smyslu, jejich hudba má neskutečnou energii a koule.

Kuře: Tak někdy v patnácti jsem hodně ujížděl na starých Arakainech, teď už tak ne. Jinak není to špatné, ale hodně kapel, které jsou dobré, nejsou třeba ani známé nebo o nich vůbec nevím, což je škoda

Jaké jsou vaše oblíbené místa v Ostravě, respektive jaké jsou vaše oblíbené ostravské skupiny?

Kuře: Máme rádi Buty, Woe Betide the Boy, Up!Great, pak třeba starý Deaf99. Teď například Oblivion chystají dobrou desku jak cyp. A samozřejmě kluky ze Šamanova zboží máme taky moc rádi!!! Jinak není moc míst, která bychom v Ostravě nemuseli, skoro všude tu je dobře.

Honza: S kapelami to mám podobně jako Kuře. Z míst v Ostravě mám nejradši Hudební bazar, Absintový klub Les a Starou arénu.

Můžete zhodnotit, jaké jsou podle vás podmínky pro kulturní vyžití v Ostravě?

Kuře: Kdo chce, tak si to svoje najde.

Honza: Myslím si, že dost dobré, ačkoliv to tak nemusí vypadat. Každá kapela, ať hraje cokoliv, má několik možností, kde může hrát. Co spíš vnímám jako problém, je to, že lidé mají malý zájem o nové kapely. Na druhou stranu to není překvapující. Je obrovská spousta možností, co lze večer dělat a pozornost lidí se přirozeně roztříští.

Než se dostaneme k závěrečné otázce, tak se vraťme k přelomu loňského a letošního roku, kdy jste v kapele procházeli jistou krizí. Můžete nastínit, o co šlo?

Kuře: Velmi křehké vztahy… Tož taká fajna telenovela. (smích) Ani to nemá smysl moc zveřejňovat, svoje jsme si vyříkali a došli jsme k tomu, že to všechno děláme proto, že nás to baví a dělat to chceme… I za cenu toho, že teď budeme muset chvíli upustit nohu z plynu z časových a vzdálenostních důvodů. Ale žádný konec kapely nehrozí!

To rád slyším…

Honza: Šlo o několik věcí, které už v nás byly tak půl roku. Ze začátku jsme kapele dávali opravdu všechno. Měli jsme pocit, že tahle kapela je to nejlepší, co svět za poslední čtvrtstoletí potkalo. Zkoušeli jsme několikrát týdně, sháněli koncerty a pracovali na všem kolem. Na hudbu jsme měli velmi dobré ohlasy, ale na koncerty pořád chodilo dost málo lidí a my jsme z toho byli zklamaní a demotivovaní. K tomu se přidalo to, že já i Adam (Kowal – bubeník kapely – pozn. autora) máme práci v Praze a tedy málo času. Nakonec pokračujeme dál, scházet se hodláme spíš nárazově a intenzivně.

Rozloučit se tedy můžeme s tím, co plánujte do budoucna. Chystáte už nové album? Budete preferovat více techniky nebo půjdete spíše do agrese? A třeba nějaké turné se nerýsuje?

Honza: Právě začínáme s prací na dalším albu, Kuře má složených už hodně věcí. První z nich teď natočíme jako dema. Já si myslím, že tam bude více obojího, i když ty věci jsou sice technicky náročnější. Kuře už se ale dávno nechal slyšet, že první album je příliš „milé“. (smích)

Kuře: Plánujeme novou desku. Materiál je, tak už na tom robíme. Techniku řešit nebudeme a půjdeme jako předtím hlavně na náladu a celkový dojem ze songu. Prostě to bude Sapien, no. Turné neplánujeme, ale kdo ví, co přijde, že…

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.