Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Chytračka a Carmina Burana ve Slezském divadle: Inscenace, která se až na pár detailů povedla

Chytračka a Carmina Burana ve Slezském divadle: Inscenace, která se až na pár detailů povedla

20.2.2017 Divadlo

Slezské divadlo v Opavě může být na sebe hrdé. Nedělní premiéra Orffovy Chytračky se vydařila. Jednoaktová opera byla napsána na pohádkové motivy z dílny Jacoba a Wilhelma Grimmů o chytré dívce, jež uhodne královy hádanky, spravedlivě rozsoudí spor mezi sedlákem a oslařem a nakonec si získá i lásku samotného krále. Ve druhé polovině večera diváci viděli novou scénickou verzi Orffovy kantáty Carmina Burana.

Zvětšit obrázek

Z opavské inscenace opery Chytračka
Foto: Slezské divadlo Opava

Režie představení Chytračka se ujal Lubor Cukr. Jednoduchá scéna, která se po dobu trvání opery významně neměnila, uváděla diváka do děje v hospodském prostředí a nechyběly ani prvky kabaretu s kurtizánami (Anna Ondáková, Lenka Liberdová, Jitka Havrlantová, Lenka Jakubcová, Radmila Gregorová, Petra Španělová). Měnily se pouze kulisy „divadla“ v hospodě. Kostýmní zpracování Samihy Maleh se opravdu povedlo. Zdánlivě obyčejné kostýmy byly doplněny o moderní zářivé prvky, což utvrzovalo v moderním pojetí celého díla.

Hudbu jediné opery Carla Orffa vystihuje zajisté symfonická monumentálnost, která se střídá s komorním hudebním zpracováním, mnohotvárnost, protiklady něžnosti a divočiny a také inspirace v několika různorodých hudebních stylech – například exotické hudbě Orientu s folklorními prvky až k téměř minimalistickým tendencím. Orchestr pod vedením dirigenta Richarda Heina odvedl velmi dobrou práci, a je mu tak možno odpustit drobné nedokonalosti v podobě neladících dřevěných dechových nástrojů. Za velký nedostatek ale pokládám použití elektrického klávesového nástroje, jehož umělý zvuk celkový dojem v některých částech dosti narušoval.

Z inscenace Chytračka.

Pěvecké výkony lze ve dvou případech ohodnotit velice kladně, a to postavu Chytračky v podání Barbory Řeřichové, která provedla diváky excelentním pěveckým výkonem, a stejně tak Jakub Rousek, jemuž role Oslaře vyloženě sedla. To se ovšem nedá bohužel říct o postavě krále, jíž se ujal Zdeněk Kapl. Bohužel v krajních polohách nebylo zpěvákovi rozumět a o intonační čistotě ve spodních polohách nemůže být řeč vůbec. Stejně tak Alexandr Vovk v postavě Sedláka a mezkaře. Jeho výkon nebyl příliš přesvědčivý a celkový dojem narušovala i jeho nesprávná česká výslovnost.

Jako první milé překvapení večera shledávám role tří pobudů v podání Víta Šantory, Víta Noska a Josefa Kovačiče, kteří odvedli velmi dobrý, přesvědčivý a vtipný herecký i pěvecký výkon.

Z inscenace opery Chytračka.

Druhým milým a žertovným překvapením bylo uvedení režiséra na scénu po skončení opery. Režisér byl celou dobu přítomen na jevišti v podobě pravděpodobně opilého, spícího „štamgasta“. Poté byl herci probuzen a vystaven velkému aplausu.

V další části večera přišlo na řadu další dílo Orffovo – Carmina Burana. Již po několika minutách mohl divák začít uvažovat, co se vlastně na jevišti odehrává a zda označení, že se jedná o balet, je na správném místě. Z mého úhlu pohledu šlo spíše o scénický tanec, který doprovázel jak orchestr, tak sbor a sólisty, což místy ale působilo až rušivým dojmem.

Z opavského uvedení Carminy Burany.

Režijní zpracování příběhu se povedlo. Opět jednoduchá scéna z díla Samihy Maleh v níž se měnili pouze tanečníci, sólisté a světla působila na divákovo oko dobře.

Orchestr provedl strhující práci, někteří sólisté bohužel nikoliv. Je zapotřebí vyzvednout úžasný výkon Anny Bocanové, jež svůj výkon prožila a dokázala diváka zaujmout nejen pěvecky ale i herecky. Stejně tak tenor Jakub Rousek. Jeho zpracování „pečeného kuřete“ bylo úchvatné a tento part mu vyloženě sedl.  Opakem se pro premiérové provedení stal Pavel Klečka, úloha neseděla jeho pěveckým schopnostem a ve vysokých polohách trápil posluchačovo ucho intonační nestabilitou a nejistotou, takže divákovi mohlo připadat, že roli nemá řádně zažitou.

Z opavského uvedení Carminy Burany.

Sborové části působily průměrně, mužská a ženská část byla hlasově dosti nevyrovnaná a v mužské části bohužel čněly některé sólové hlasy, což nepřidalo na celkové kompaktnosti. Místy se navíc souhra orchestru a sboru dosti rozcházela.

Závěrem je třeba ale říct, že i přes výše uvedené nedostatky Slezské divadlo v Opavě odvedlo dobrou práci. Jen tak dál a více takových povedených představení.

Markéta Myšková | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.