Malířka Katarína Szanyi přemalovala Les na tajemný ostravský Hvozd

Píše se polovina třináctého století. Ostrava je jedním velkým lužním pralesem s klikatící se řekou Ostravicí, která byla tehdejšími panovníky považována za hranici mezi českými zeměmi a Polskem. Neutěšené místo skrývající jen pár chatrčí vystavěných na hatích, aby je nevcucly všudypřítomné a lstivé bažiny. Hluboký záludný hvozd, v němž je doma hrstka Slovanů, která přežívá jen díky lovu ryb a zvěře či vybírání medu z hnízd lesních včel.

Někdy v oněch letech přicházejí i první němečtí kolonisté, aby hraniční hvozd rozdělili na lány, vykáceli lesy a zúrodnili půdu. Život je tu krátký a tvrdý. Slabší rychle umírají v boji s přírodou, jindy v půtkách mezi sebou nebo se starousedlíky. Úkladný hvozd, kde rozkládající se mrtvola, kterou červi rozežírají tvář, není ničím neobvyklým.

Ústřední obraz u vchodu do klubu.

A takový je i vstupní obraz Kataríny Szanyi hned naproti vstupním dveřím do Absintového klubu Les. Obrysy obličeje totiž umělkyně zasypala rýží, přičemž bílá zrna připomínají larvy much. Masařek a bzučivek, které do tváře umrlce nakladly vajíčka. Na plátně nechybí ani mrchožrout, pták hodující na mase, možná právě klove do oka. Horor? Nikoliv, jen rozklad lidského těla. Vědci by promluvili o ekosystému, který žije z rozkladu. A kriminalisté by k mrtvole dovedli forenzního entomologa. Smrt je nevyhnutelná pro každého z nás a tenhle obraz je mementem mori. Pamatuj, že jsi smrtelný!

Obraz u věšáku za pianem. (Foto: I. Mottýl)

Hvozd Kataríny Szanyi je vůbec plný podobných výzev. Pamatuj, že život se s tebou nemazlí! Takový je figurální obraz visící na stěně za pianem, k němuž si každý návštěvník výstavy může vymyslet vlastní a ničím nespoutaný příběh z pohraničního hvozdu. Nad ležícím tělem se zdvíhá ruka, přičemž palec s ukazováčkem vytváří písmeno o. Nebo kruh. Kukátko, kterým se můžeme podívat do hlubin lesa. Pod kůru staletých dubů, do níž vlastně vrůstá i samotná postava a dílo dostává filozofující rozměr. Možná až někam k Aristotelově entelechii. Vše navíc dokresleno geniem loci klubu Les.

Jeden z vystavených obrazů.

Obrazy Katarína Szanyi jsou zvláštně citlivé na prostory, v nichž jsou zavěšeny. Kdyby se ocitly dejme tomu ve vyglancované kanceláři ředitele nadnárodní společnosti, vanula by z nich více ona vnější dekorativnost než skryté příběhy. Když jsou ale instalovány v bohémském klubu Les, promluví i plátna, která byla namalována spíše pro efekt, než aby podávala osudové zprávy o světě či lidském nitru.

Jistá „líbivost“, s níž umělkyně občas cíleně pracuje, se tak v některých vystavených dílech obrací proti samotnému záměru tvůrce, což je nakonec pozitivum, byť neplánované. A to je i příklad v úvodu popisovaného ústředního obrazu zasypaného rýží, který Szanyi původně nazvala Dívka s andulkou.

V Lese ale obrazy naštěstí nedostaly žádné názvy, tohle je tichý hvozd, kde se pracuje s fantazií návštěvníků. Píše se polovina třináctého století a Ostrava je jedním velkým lužním pralesem s klikatícími se meandry řeky Ostravice…

Vystavené obrazy K. Szanyi v klubu Les. (Foto: Ivan Mottýl)

*

Katarína Szanyi: Hvozd. Absintový klub Les, Střelniční 2, Ostrava. Výstava končí 31. března 2017.