Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Divadlo Pověsila jsem prádlo a čekám, až uschne, říká novopečená držitelka Thálie Lenka Pavlovič

Pověsila jsem prádlo a čekám, až uschne, říká novopečená držitelka Thálie Lenka Pavlovič

26.3.2017 19:59 Divadlo

O tom, že opereta není jen blazeovanou zábavou pro diváky starších generací, dokonale přesvědčuje Lenka Pavlovič jako Hortensie v ostravské inscenaci Heubergerova Plesu v opeře. Právě za tuto roli, nastudovanou v Národním divadle moravskoslezském, obdržela mladá zpěvačka Cenu Thálie. V exkluzivním rozhovoru pro kulturní deník Ostravan.cz se Lenka Pavlovič svěřuje, jak ji ceremoniál, role i Ostrava oslovily.

Zvětšit obrázek

Lenka Pavlovič převzala Cenu Thálie z rukou Jiřího Suchého.
Foto: Pavel Průcha

Lenko, trochu neomaleně se zeptám, jak se vám líbil slavnostní ceremoniál? 

Od prvního momentu si mě získala netradičně zvolená moderátorská dvojice Taťjana Medvecká a Jan Cina. Z blízkosti, ze které jsem měla tu možnost celý program sledovat, se mě silně dotýkalo každé slovo i gesto. Neskutečnou vzpomínku ve mně ale zanechal manželský pár František Vítek a Věra Říčařová, kteří byli oceněni za celoživotní dílo v oboru loutkové divadlo. Sálala z nich neskutečná síla, pokora a láska, která opravdu a skutečně dojímala.

Získala jste svou první Thálii. Na co jste nejdříve pomyslela, když jste se to dozvěděla? 

Když jsem uslyšela své jméno, moje první myšlenka byla: „Bože, díky“. Druhá: „Tak asi bys tam měla jít, ne?“

Během vaší děkovné řeči jste působila klidně a vyrovnaně. Jaké to bylo uvnitř?

Co v tu chvíli prožíváte, to je opravdu nepopsatelný zážitek. Kdybych ale chtěla slovy nějak své pocity přiblížit, řekla bych, že je to jako by se vám v těle rozlilo nekonečné ticho. Je to vděčnost a naprostá jistota, že to všechno stálo za to.

S Thomasem Weinhappelem po slavnostním ceremoniálu. (Foto: Pavel Průcha)

Vaše Hortensie byla mimořádně povedená postava, propůjčila jste jí neskutečný adrenalin…

Postava služebné či komorné je pro mne zárukou nekonečného prostoru pro hru. Komorná všechno ví, všechno slyší a v domě není místo, které by neznala. Pokud si chce přilepšit, musí být chytrá a vynalézavá. Většinou musí umět hrát na všechny strany. A co může být pro jeviště lepšího, než hrát na všechny strany?

Jak se vám spolupracovalo se souborem operety/muzikálu Národního divadla moravskoslezského?

Naprosto bezkonkurenční kolektiv! Od samého začátku jsem ze všech stran cítila obrovskou vstřícnost. Od pánů ve vrátnici až po vedení. Pokud jde o kolegy, se kterými mám v Ostravě možnost stát na jevišti, tak tady je myslím nejvýstižnější slovní spojení – naprostá profesionalita. Chtěla bych každému z nich poděkovat za to, že mi byli obrovskou konkurencí, protože bez jejich perfektních výkonů, bych necítila potřebu se jim vyrovnat.

Ostravské nastudování Plesu v opeře režírovala Janka Ryšánek Schmiedtová. Mám za to, že skvělý výsledek je také její zásluhou? 

Děkuji vám mockrát za tuto otázku, protože jste mi dal úžasný prostor vyjádřit Jance Ryšánek Schmiedtové obrovské díky, za tak jiskrnou a energickou režii, která může za to, že diváci stále Ples v opeře navštěvují a obrovsky se baví. Při udílení cen jsem jí bohužel jednotlivě nejmenovala, tak bych alespoň touto cestou chtěla poděkovat a obrovsky pogratulovat. Je to kumšt, dělat kumšt!

Jak se cítíte jako držitelka Thálie? 

Pověsila jsem prádlo a čekám, až uschne, abych ho mohla vyžehlit. Mezitím se cítím úplně spokojeně.

Vnímáte Ostravu jako město, kde kultura žije naplno? 

Teď opravdu neodpovídám ze zdvořilosti či slušnosti, ale Ostrava už není městem hutnického průmyslu, Ostrava je městem kultury.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.