Odešel Miloš Polášek (1939-2017), klasik ostravské fotografie a muž se širokoúhlým hledím

Miloš Polášek měl ve své tvorbě dvé polohy. Dokumentární, to když fotografoval černou, zaprášenou a umouněnou Ostravu, kterou dle svých slov poznal už „po čuchu“ a neomylně. A pak stylizovanou, s množstvím parafrází a ironických komentářů, což posléze nazval Re-Art. Tuto stylizovanou rovinu často propojoval s formou aktu, kýčovitě laděného, se kterým si až staromilsky vyhrával. Fotografie tiskl formou grafiky v limitovaných kusech a různě ji pojmenovával, třeba jako „fotografáže“ anebo jen „grafáže“.

Bydlel v samotném centru Ostravy, na Masarykově náměstí, kde si zřídil knižní vydavatelství En Face, odkud suše kritizoval řadu novodobých kulturních vymožeností. Třeba i Colours of Ostrava. Svědčí o tom například jeho poslední kniha vydaná pod pseudonymem fejetonisty Artura Kokse s titulem Občan mezi zákony a Murphyho zákony s podtitulem Pryč z EU!

Na většinou už publikovaných fejetonech z roku 2006, doplněných novými, aktuálními postřehy, poukazoval na fakta, že se civilizace 21. století nikam zvlášť neposunula a trpí pořád stejnými nešvary, jen ti lidé u koryt, jak říkal, se vystřídali. Švejka by nejraději vyslal nikoliv na Bělehrad, ale na Brusel.

Jeho serióznější a skromnější rovinu charakterizuje poslední a zřejmě nejlepší kniha, kterou publikoval pod titulem V hledáčku kamery – mezi řádky. Jedná se o osobité postmoderně uspořádané memoáry, vytištěné prozřetelně na začátku minulého roku. Jsou plné osobitých vzpomínek, které k Ostravě patří a jinak by možná byly navždy utajeny. Soukromé postřehy člověka, který měl to štěstí být v centru dění, často jemně adresované do historie ostravského kulturního podhoubí a – jak jinak – doprovázené dokumentárními snímky.

„Dědeček z otcovy strany měl vzpurně trčícího ježka a kouřil stovku cigaret denně… Po roce 1915 utrpěl ve Vítkovicích pracovní úraz a za odškodné si pořídil knihařskou firmu. Vděčím tomu za novou rodovou orientaci: z otce se stal tiskař a i já jsem časem jedno černé řemeslo vyměnil za jiné,“ vzpomíná v úvodu knihy, která vyšla jen v limitovaném počtu kusů. Knih s reflexí bujných 60. let v Ostravě mnoho není, tato je světlá výjimka.

Pro nejběžnějšího uživatele zůstane Miloš Polášek spojen s reportážní fotkou, zasněnými akty a jako reportér někdejšího Kulturního měsíčníku, za který byl nakonec odmítnut socialistickým režimem, protože v Ostravě prosazoval tvorbu obtížně přizpůsobivých osobností. Jedním z nich byl legendární kreslíř a král českého komiksu Kája Saudek. Miloš Polášek se podílel jako scénárista na jeho kultovní Výpravě na Sixii, nakreslené jen pro ostravské čtenáře.

Zdejší Magazín Cicero i Kulturní měsíčník s komiksovou přílohou patří k velkolepým sběratelským raritám, nesehnatelným a dávno rozebraným pokladům. Výpravu na Sixii chtěl Miloš Polášek vydat i před pár lety samostatně jako jedno ze Saudkových vrcholných děl, nepochodil však u dědiců práv, přestože on sám byl spoluautorem.

V soukromí platil Miloš Polášek za poutavého vypravěče. Byl zásobárnou příhod z černého města a tak trochu trochu posledním mohykánem v dnešní pomatené době. Kromě receptáře na vyvolávací tinktury vyráběl lektvar z kaktusu aloe, ten byl skutečný, na rozdíl od jeho recesistického bedlového oleje z Beskyd, který objevili s kolegy pro pobavení socialistického čtenáře a natruc pražské elitě. Podobně jako přiměl Vladimíra Párala, aby na vrcholu svých sil naformátoval Profesionální ženu pro ostravské periodické čtivo.

Když jsme spolu rozebírali přípravu na jeden článek o tom, jak Miloš dával dohromady scénář k Saudkově Sixii, bylo evidentně jasné, že ostravský fotograf má smysl pro širokoúhlý filmový formát. Rozkreslení jednotlivých stran vzniklo pod vlivem tehdy uváděných snímků v legendárním Kině náročného diváka a nechyběly mezi nimi formálně vytříbené opusy jako Tenkrát na západě nebo Vesmírná Odysea 2001. V hledáčku kamery se promítnul celý jeho život, i s vrcholy a pády ostravské scény a s pomyslnou spouští jako u koltu.

Poslední rozloučení s fotografem a grafikem Milošem Poláškem se uskuteční v pátek od 16 hodin v obřadní síni ostravského krematoria.