Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Myslí muži penisem? Fotografka Maga Sokalska se na to ptá na výstavě Elegán ve Fiducii

Myslí muži penisem? Fotografka Maga Sokalska se na to ptá na výstavě Elegán ve Fiducii

21.4.2017 Obraz & Slovo

O některých mužích se říká, že myslí penisem. A v chlapských společenstvích je i dost patrné, že takových mužů není málo, ačkoliv se v přítomnosti žen snaží do hovoru zapojit i skutečný mozek. Polská fotografka Maga Sokalska a absolventka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě si s uvedeným rčením pohrála navýsost zajímavě na výstavě Elegán ve Fotografické galerii Fiducia.

Zvětšit obrázek

Z výstavy Magy Sokalské ve Fiducii.
Foto: Ivan Mottýl

Sokalska prostě mužské figurální snímky vtipně rozstříhala.  Horní třetinu portrétu tak tvoří pánové v oblecích, s klobouky, motýlky, kravatami či kšandami. Zhruba od prsou dolů ale umělkyně svoje modely vysvlékla a tuhle část fotky proměnila v mužský akt. Pro diváka je to v každém případě nezvyklý pohled, takže nervózně těká očima po snímcích. Rozpolcenost fotografií ho uvádí do nejistoty, má se víc zajímat o strojenou eleganci, nebo spíš přemítat nad mužskou tělesností?

Sokalska se vlastně lehce posmívá oběma polohám. Chlap myslící penisem prostě není o moc lepší než muž, který příliš dlouho stojí před zrcadlem nebo si hřebínkem věčně přičesává vlasy a zálibně si upravuje uzel na kravatě. Z tohoto pohledu jsou snímky až feministickým políčkem mužskému egu. Výhružka do sebe zahleděným narcisům, kteří takový atak oplácejí nekorektními anekdotami: „Proč muži uvěří ženě i tu největší pitomost? Protože myslí penisem. A proč feministky závidí mužům penis? Protože nemají čím myslet.“

Z výstavy Magy Sokalské.

V sérii Elegán ale není nutno hledat jen popisovanou sexistickou polohu. Je to i filozofující esej o úloze člověka v běhu dějin. Maga Sokalska pracuje se starými portrétními snímky z různých časových etap, podle klobouků a obleků jsou to fotografie z éry předválečné i z padesátých nebo šedesátých let. Podle oblečení v části snímku tedy můžeme přibližně odhadovat letopočet, nahý jedinec je však vždycky stejný. V ložnici ostravského paneláku v roce 2017 i na přijímací rampě u brány osvětimského lágru v roce 1942. Prostě nahý muž.

Z výstavy Magy Sokalské.

Koncept polské fotografky poukazuje na lidskou malost v boji s proudem času. Na zbytečné soustředění se na vnější věci, kdy klobouk či luxusní kabát je důležitější než přemítání o podstatě bytí. Zároveň ale nahá torza těl varují. Proměnit národ v jednu nemyslící „nahou“ masu se už v dějinách úspěšně pokusilo mnoho diktátorů, přičemž tyhle manipulace se budou znova a znova opakovat. Bezhlavost a oddanost lidu totalitním ideologiím nejlépe vystihuje snímek muže, kterému umělkyně upřela skutečnou hlavu a nahradila ji ovocem, z klína však vystupuje ztopořený úd.

Z výstavy Magy Sokalské.

Koncept Magy Sokalské lze zcela jistě číst i jinak, než jak je výše uvedeno. A kdo ví, s jakým záměrem cyklus Elegán stvořila samotná fotografka. Není to přitom podstatné, vždyť také americký konceptualista Sol LeWitt už před drahnými roky řekl: „Není nezbytně nutné, aby umělec rozuměl svému vlastnímu umění. Jeho vnímání není ani lepší ani horší než vnímání ostatních.“

*

Maga Sokalska: Elegán. Fotografická galerie Fiducia. Výstava potrvá jen krátce – do 28. dubna 2017.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.