Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Obraz & Slovo Měsíc autorského čtení představí 31 nejlepších Gruzínců. Přijedou také Ivan Klíma a J. Erik Frič

Měsíc autorského čtení představí 31 nejlepších Gruzínců. Přijedou také Ivan Klíma a J. Erik Frič

9.5.2017 00:00 Obraz & Slovo

Ostravská část Měsíce autorského čtení (MAČ) představí 31 nejlepších gruzínských literátů a tuzemské autory bude zastupovat třeba nestor české prózy Ivan Klíma nebo legenda brněnského undergroundu Jaroslav Erik Frič. Aktuálně pak MAČ spouští i internetové vysílání, v úterý 16. května třeba přinese kanál www.mac365.cz záznam čtení letos předčasně zesnulého prozaika Ivana Landsmanna, autora geniálních hornických Pestrých vrstev.

Zvětšit obrázek

Gruzínský básník Paata Shamugia.
Foto: MAČ

Po loňské španělské smršti, kdy se v ostravském Absintovém klubu Les představilo v létě 31 nejlepších španělských, katalánských či baskických spisovatelů, se pořadatelé největšího a nejdelšího literárního festivalu ve střední Evropě obrátili na východ. Do Gruzie. „Přiznejme si. Kdo dnes v Česku zná alespoň jediného současného gruzínského autora? A platí to i naopak, kolik zná běžný gruzínský vzdělanec současných českých autorů? Bude to škála od nuly maximálně k počtu prstů na jedné ruce,“ odhaduje Pavel Řehořík, jeden ze dvou spoluředitelů Měsíce autorského čtení.

A to si Gruzínci vzpomenou hlavně na dávno zesnulého pražského Němce Franze Kafku a na francouzsky píšícího Milana Kunderu. Češi přitom nejčastěji vykřiknou jméno u nás poměrně známého představitele magického realismu Čingize Ajtmatova, jenže to nebyl Gruzínec. Ajtmatovým rodištěm byl Kyrgyzstán. „Myslím, že současní gruzínští spisovatelé toho o současné české literatuře mnoho nevědí. Ale měli by?“ ptá se poněkud záhadně druhý z ředitelů festivalu Petr Minařík. Měli, neměli, toť otázka. Brněnské nakladatelství Větrné mlýny, které MAČ 2017 pořádá, v každém případě zařídí, že se obě literární kultury dobře poznají.

Gruzínští literáti, kteří vystoupí v Ostravě. (Foto: MAČ)

Nejlepší čeští a gruzínští spisovatelé spolu v červenci objedou Brno, Ostravu, Košice, ukrajinský Lvov a polskou Vratislav. Ostravu bude letos reprezentovat jediný autor, nositel Státní ceny za literaturu, básník a esejista Petr Hruška. Další tuzemské autory pak bude zastupovat třeba nestor české prózy Ivan Klíma nebo legenda brněnského undergroundu Jaroslav Erik Frič.

„Za gruzínské autory namátkou uvedu třeba básníka Paata Shamugia, čtyřiatřicetiletého poetu, který už stačil získat tamní nejprestižnější literární cenu SABA. A to hned dvakrát,“ informuje Pavel Řehořík. Básníkova sbírka z roku 2015 se navíc stala i gruzínskou knihou roku. „Především pro své vrstevníky je Shamugia idolem. Podobnou popularitu má z českých básníků snad jen o dost starší J. H. Krchovský,“ dodává spoluředitel festivalu.

Název popisované úspěšné Shamugiovy sbírky se do angličtiny překládá jako SCHIZO-POEMS. Gruzínské názvy knih i jména samotných autorů jsou ovšem pro Čechy oříškem, dříve se navíc gruzínská jména převáděla do češtiny prostřednictvím ruštiny, nyní přes angličtinu. Gruzínci nepoužívají latinku, mají vlastní písmo. „Tohle je lekce z gruzínštiny,“ ukazuje Renata Obadálková z Větrných mlýnů zápisník s nesrozumitelnými poznámkami gruzínských autorů, který si přivezla z nedávné organizační cesty do Tbilisi. Například básník Paata Shamugia se gruzínsky zapíše takto: პაატა შამუგია.

Zápisky gruzínských autorů pro MAČ.

„Gruzínština má tři podoby tohoto písma. Písmo asomtavruli se dnes využívá jen výjimečně jako ozdobné, nuschuri je také hlavně příležitostné. Knihy, které budou představeny na Měsíci autorského čtení, byly napsány písmem mchedruli,“ vysvětluje Obadálková. Jisté je, že o gruzínském písmu se v červenci bude diskutovat i v ostravském klubu Les. A vůbec o Gruzii, což je země, která přijala křesťanství už ve čtvrtém století, zatímco předkové dnešních Moravanů a Čechů až ve století devátém.

Letos od 1. května dostal MAČ i podobu nonstop internetového festivalu. „MAČ letos slaví osmnáctiny a za ta léta vznikly stovky unikátních záznamů z jednotlivých čtení. Přišlo nám líto, že jsou jen skryty v archivu, takže ty nejlepší teď pouštíme v naší internetové televizi www.mac365.cz. Každý den jiný záznam,“ líčí Pavel Řehořík pohnutky, které vedly Větrné mlýny ke spuštění non stop vysílání.

Jen namátkou, ve středu 10. května bude odvysílán záznam ze čtení Evy Turnové, populární glosátorky a bývalé členky kapely Plastic People. „Hodnota těch záznamů je skutečně historická, i když to říkám dost nerad. Někteří z autorů už totiž nejsou mezi námi,“ přemítá Řehořík. Ve středu 17. května třeba televize www.mac365.cz odvysílá záznam vystoupení Ivana Landsmanna, který literární realitu opustil předčasně letos 17. března.

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.