Mládí v hajzlu u Bezručů je v první řadě komedií o touhách a penisech čtrnáctiletých chlapců

Scéna Lucie Labajové má několik horizontálních rovin a její pojetí vychází z žánru literární předlohy. Na stěnách kolem hracího prostoru jsou nejrůznější malůvky, slovní hříčky, ale také našikmo zavěšené křeslo, posuvná okna, okénko automobilového přívěsu a dokonce přední část karosérie chevroletu probouraného do obývacího pokoje. Všechny tyto věci jsou součástí promyšlené režijně scénografické koncepce a slouží k výstavbě komediálních situací.

Autorka kostýmů Markéta Sládečková jde za svým cílem částečně v retro stylu připomínajícím přelom padesátých a šedesátých let. Pod hudbou k inscenaci je podepsán Michal Sedláček, který nezastírá inspiraci písněmi Franka Sinatry.

Jakub Burýšek a Pavla Gajdošíková. (Foto: Lukáš Horký)

Kateřina Menclerová v textu pro inscenaci vychází z prvního dílu osmidílné ságy o životě Nicka Twispa, kterému je na začátku děje čtrnáct let. U tohoto věku zůstává a něco málo přes dvě hodiny trvající představení včetně přestávky je koláží svým způsobem uzavřených scének točících se kolem Nickova penisu a stejné části těla jeho stejně starého kamaráda Leváka.

Téma strastí dospívání chlapce v mladého muže je zde zpracováno se záměrem vytvořit komediální podívanou a tento záměr je naplněn. A to i přesto, že méně by možná bylo více, protože má-li tato inscenace nějaké rezervy, pak jsou v její délce. Na druhou stranu lze pochopit autorku dramatizace v jejím velmi obtížném úkolu nezahrnout do scénáře řadu dalších absurdních a velmi úsměvných situací, kterými Payneho dílo oplývá. Ovšem nebýt v některých případech doslova vrcholného herectví některých představitelů jednotlivých postav, divák by pravděpodobně  s narůstajícím časem představení na sobě pozoroval i známky únavy a klesající zábavnosti toho, co je mu předloženo.

Jakub Burýšek v inscenaci Mládí v hajzlu. (Foto: Lukáš Horký)

Výborný výkon podává představitel hlavní postavy Nicka Twispa Jakub Burýšek. Absolvent Janáčkovy konzervatoře sice už jako student v Divadle Petra Bezruče hostoval a ztvárnil na této scéně několik postav, ale Nick Twisp je první Burýškovou vskutku velkou rolí. Mladý herec dokazuje, že je velmi dobře disponován pro pohyb na hranici akrobacie, není mu cizí taneční umění, ale hlavně umí navázat s divákem velmi rychle vzájemný vztah prostřednictvím výborné mimiky a prací s hlasem. Jeho Nick je na jedné straně frustrován častou nekontrolovatelnou erekcí, posedlý touhou zbavit se „potupného“ panictví a zároveň věrohodně prozrazuje nemalý rozumový potenciál.

Z inscenace Mládí v hajzlu. (Foto: Lukáš Horký)

Sheenu, dívku Nickových snů, ztělesňuje Pavla Gajdošíková. Herečka opět uplatňuje svůj dívčí půvab, zejména v pohybových kreacích, ale to není zdaleka všechno, komediální schopnosti Gajdošíkové jsou zde také využity v maximální míře.

Nickovu mámu Estellu hraje Markéta Matulová. Také ona hlavně využívá komediálního potenciálu postavy. Její Estella je především prostomyslná a smyslná.

Markéta Matulová a Lukáš Melník. (Foto: Lukáš Horký)

Ve dvojici s Lukášem Melníkem, který hraje Jerryho, Estellina partnera a Nickova otčíma, je na jevišti představen rodičovský pár, u kterého se nelze divit Nickově snaze z takto složené rodiny co nejdříve utéct. Lukáš Melník hraje Jerryho ze všech ostatních nejblíže grotesce, probouzí v publiku salvy smíchu chůzí i vulgárním gestem, způsobem řeči i prozrazovaným stylem Jerryho myšlení či spíše nemyšlení.

Ondřej Brett a Jakub Burýšek. (Foto: Lukáš Horký)

Levák Ondřeje Bretta patří k dalším vrcholným výkonům tohoto herce na domovské scéně. Mladík, nešťastný z anomálie, respektive růstové deformace penisu, je v Brettově podání ztělesněním frustrace puberťáka.

Markétě Harokové byla přidělena postava Saundersové, Sheeniny matky a také bigotní členky místního církevního sboru. V obou postavách herečka karikuje americké venkovanky svého typu.

Markéta Haroková a Milan Cimerák. (Foto: Lukáš Horký)

Milan Cimerák má ze všech herců nejvíce práce, protože ztělesňuje čtyři postavy – Sheenina otce Saunderse, pedofilního kněze Knuddlesdoppera, holiče a také venkovského muže prodávajícího karavan. Navíc s Michalem Sedláčkem tvoří dvojici hudebníků, hraje na bicí (Michal Sedláček na kytaru a k tomu občas zpívá).

Michal Sedláček je také autorem hudby. (Foto: Lukáš Horký)

Živá hudba v provedení obou je spíše ilustrativní, vedle využívané reprodukované hudby naplňuje spíše pravidlo, že kapela na jevišti celek oživuje, ale jinak tato dvojice hudebníků nijak výrazně k výsledků představení nepřispívá. Co se hereckých výkonů Milana Cimeráka v jemu svěřených postavách týká, nalezl dost prostředků k tomu, aby každá postava byla jiná a přitom výrazná.

Milan Cimerák v inscenaci Mládí v hajzlu. (Foto: Lukáš Horký)

Mládí v hajzlu v provedení souboru Divadla Petra Bezruče bude zcela jistě velmi příznivě přivítáno tím nejmladším publikem, které do tohoto divadla chodí. S jistou mírou nadsázky by se tato inscenace dokonce dala doporučit místo hodiny pohlavní a rodičovské výchovy pro žáky osmých a devátých tříd základní školy. To ale neznamená, že dospělý divák se bavit nebude.