Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Střípky z Janáčkova máje: Patricia Janečková jako půvabná Galatea i znamenitá Poznaňská filharmonie

Střípky z Janáčkova máje: Patricia Janečková jako půvabná Galatea i znamenitá Poznaňská filharmonie

3.6.2017 Hudba

Mezinárodní hudební festival Janáčkův pokračoval dvěma výjimečnými projekty. Ve čtvrtek zazněla v ostravském Cooltouru barokní opera Acis a Galatea Georga Friedricha Händela. Nejprve ji mohly dopoledne zhlédnout děti, večer pak zazněla pro dospělé publikum. Následující den v opavském kostele sv. Václava zahřměla po Mendelssonově třetí symfonii suita Harnasie (Zbojníci) Karola Szymanowského.

Zvětšit obrázek

Patricia Janečková se blýskla v roli Galatey.
Foto: Lukáš Tížek

Barokní opera Acis a Galatea barokního mistra Georga Friedricha Händela zazněla v mezinárodním pěveckém nastudování, působivou scénu umocnila vizualizace divadelního souboru Buchty a loutky. V roli Galatey zazářila ostravská sopranistka Patricia Janečková, v dalších rolích se představili Benedikt Kristjánsson, Patrick Grahl, Tomáš Lajtkep a Tomáš Král. Hudební nastudování připravilo Collegium Marianum v čele s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou a režie se ujal Vít Bruckner.

Osobně jsem se seznámil s loutkohereckým souborem Buchty a loutky kdysi za studentských let skvělou inscenací Gilgameš, která ve mně zanechala hluboce mystický zážitek. Někteří čtenáři si možná vzpomínají na provedení opery Francesca Cavalliho La Calisto, která zazněla v inscenaci souboru Buchty a loutky v rámci Svatováclavského hudebního festivalu před několika lety. Už tehdy to byl velký zážitek.

Z představení Acis a Galatea. (Foto: Lukáš Tížek)

Händelova opera pochází z umělecky šťastného období jeho života, vznikla v roce 1732 na námět sicilské báje tradované u Ovidia, Händel si zvolil anglický text Johna Gaye a pastorální téma milenecké dvojice Acise a Galatey pronásledovaného žárlivým obrem Polyfémem zhudebnil se svou typicky hýřivou melodickou invencí, která vytvořila báječné pěvecké party (zejména v basovém oboru).

Protože máme malé děti, zajímalo nás, jak bude na inscenaci reagovat dětské publikum, pro které byla připravena kratší verze – jakýsi průvodce mladého člověka barokní operou – v Cooltouru od deseti hodin. Netušili jsme, že budeme nejmladší, Cooltour navštívili žáci pátých až osmých tříd. „Víte, co to je opera děti?“ Zeptal se hned v úvodu herec divadla Buchty a loutky. „Jasně, operace!“ ozval se dívčí hlas. „A kdo napsal tuto operu, víte?“ „Janáček“, zaznělo z publika bezprostředně poté.

Z představení Acis a Galatea. (Foto: Lukáš Tížek)

Herci z divadla Buchty a loutky dokázali vnést do ovzduší příjemný humor a nadhled, byli v neustálém kontaktu s dětmi, které povídání bavilo: došlo i na dotazy k hudebním nástrojům, děti zaujala theorba Jana Krejči, který si rýpnul do zpěváků, že jim stejně obvykle není příliš rozumět. To v reakci na dotaz dětí, proč není opera v češtině. Moderní inscenace současnosti probíhají zásadně v původním jazyce díla, doplnila půvabná flétnistka Jana Semerádová a hned demonstrovala, jak podivně by zněl překlad anglického slova happily do češtiny.

Ze samotné opery kromě povídání zazněly průřezové árie hlavních postav, v nichž nejvíc zaujala sopranistka Patricia Janečková a barytonista Tomáš Král. Ten si roli obra Polyféma vychutnal s až expresivní razancí, která rozbrečela nejmladšího posluchače Cooltouru. Králova pěvecká technika a hlasový témbr za léta intenzivní praxe v interpretaci barokní hudby dozrála v skutečně lahodný, intonačně a výrazově brilantní projev. Patricia Janečková přes své mládí prokazuje pěvecky i herecky svůj obrovský talent, s nímž zvládla i náročnou roli Galatey.

Patricia Janečková. (Foto: Lukáš Tížek)

Zajímavým způsobem se inspirace loutkovým světem promítla i do režie a reálných postav opery, které své emoce doprovázejí barokními gesty, podobající se loutkám. Oboustranná inspirace našla v této lince velmi šťastný výraz. Scéna byla díky Buchtám a loutkám živá, dobrodružná a dala nahlédnout do jedinečného fantazijního světa plného čisté poezie.

Orchestr i v okleštěné podobě (větší obsada hrála až večer) dokázal pod vedením Jany Semerádové vytvořit velice plastický zvuk plný živelného výrazu a energie. Nikdo by nečekal, že v samém závěru školáci vstanou a zaplaví překvapené loutkoherce a zpěváky dlouhým potleskem vestoje. Působivé.

*

Páteční koncert v rámci Janáčkova máje proběhl v opavském kostele sv. Václava. Filharmonie Tadeusza Szeligowskiego Poznaň pod taktovkou Łukasze Borowicze zahrála program sestavený z děl Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Karola Szymanowského. Borowicz není zdejšímu kraji neznámý, spolupracoval s Janáčkovou filharmonii a už tehdy představil se jako velmi talentovaný a schopný dirigent. Borowicz s Poznaňskou filharmonií nenechal hned v prvním díle večera – Symfonii č. 3 a moll, op. 56 „Skotské – nikoho na pochybách, že se jedná o skvělý orchestr a znamenité provedení: instrumentální výkony byly čisté a precizní, tempa energická a přesná, jednotlivé sólové výstupy naprosto suverénní a zahrané s velkým nasazením. To nasazení se líbilo asi ze všeho nejvíc. Obrovský zápal a úsměvy polských filharmoniků by mohly některé české orchestry se svým povadlým výrazem napodobit.

Z koncertu v opavském kostele sv. Václava. (Foto: Lukáš Tížek)

Následující provedení suity Harnasie op. 55 z baletu Karola Szymanowského pro tenor, smíšený sbor a orchestr bylo jedním z největších festivalových zážitků. Folklorní inspirace líčící zbojnickou historku z podhalanského regionu vyzněla ve strhující zvukové hradbě díky stabilně bravurnímu výkonu Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. V sólovém tenorovém partu se představil velmi dovedným výkonem Martin Javorský. Szymanowski je takový polský Leoš Janáček, nesmírně originální skladatel, jenž v tomto díle vytvořil úžasnou hudbu, která víc než do minulosti, hledí do budoucnosti.

Oba večery strávené na festivalu Janáčkův máj potvrdily špičkovou úroveň letošních koncertů, invenční dramaturgickou linku a excelentní pěvecké i instrumentální výkony. Víkendové koncerty festivalu jsou ve znamení varhan, které se v sobotu rozezní na třech místech kraje, neděle je v landeckém amfiteátru ve znamení jazzu a ikony kontrabasu, kterou je legenda George Mráz.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.