Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Galerie PLATO vystavuje kadeřnice a holiče. Živé sochy, které už ostříhaly i děkana Kowolowského

Galerie PLATO vystavuje kadeřnice a holiče. Živé sochy, které už ostříhaly i děkana Kowolowského

15.6.2017 Atd.

Nůžky, hřeben, zákazník, kadeřnice či holič. Zatím Ostraváci na tuhle kombinaci naráželi jen v nákupních „galeriích“, od středy ale kadeřnický salon vyrostl i ve skutečné galerii, ve výstavní síni Kanceláře pro umění městské galerie PLATO v centru Ostravy. Je to salon a zároveň i site specific art. Vystaveny jsou živé sochy i sociální plastiky. Je to provokující výstava i vstřícný až mírumilovný krok k ostravské výtvarné veřejnosti.

Zvětšit obrázek

Lenka Liberdová stříhá děkana Františka Kowolowského
Foto: Ivan Mottýl

Nůžky, hřeben, zákazník, kadeřnice či holič a místo zrcadla jen díra ve zdi, za kterou se nachází další „pán na holení“. Tohle je jedno z mnoha experimentálních specifik stříhací akce, která ve středu odstartovala v Kanceláři pro umění galerie PLATO a potrvá do příští středy. Zákazník se tady nedívá na sebe, nýbrž přes díru ve zdi okukuje právě stříhaného klienta v sousední kadeřnické kukani. Sympatický políček lidské ješitnosti, která se neustále ptá zrcadla: „Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kdo je na světě nejkrásnější!“

A protože se v Kanceláři pro umění zrcadlo nenachází, nedočká se nikdo ani toužebné odpovědi od zrcadla: „Ty jsi nejkrásnější, nad tebe v této zemi není.“ Při středeční vernisáži to platilo i pro děkana Fakulty umění Ostravské univerzity Františka Kowolowského, který usedl do křesla jako jeden z prvních. Děkana stříhala malířka Lenka Liberdová a loňská finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého Johana Střížková na vše dohlížela z pozice paní provozní.

Místo zrcadla díra ve zdi. (Foto: Ivan Mottýl)

Všechno se zkracuje. Nová doba. Postřižiny. Výklad site specific art byl na vůli návštěvníka. Autor tohoto textu myslel na Bohumila Hrabala a jeho nadšení z meziválečné éry, z nové doby, která nadšeně zatoužila nakopat maloměšťáky do zadnice. Galerie PLATO a její Kancelář pro umění v Českobratrské ulici jsou pro Ostravu také novum. A pro mnohé usedlé konzervativce stále nepřijatelnou věcí.

Klíčová slova aktuálního projektu jsou následující: živá socha, sociální plastika, kadeřnický duel, okno místo zrcadla, vize vlasem, otázka nůžek, odpověď střihu. V Kanceláří pro umění PLATO oslovujeme ředitele instituce (toho času i šéfa kadeřnického salonu) Marka Pokorného a nad některými slovy se pozastavujeme:

Marek Pokorný coby šéf holičství (Foto: Ivan Mottýl)

Všechno se zkracuje. Nová doba. Pod vlivem výstavy myslím na Hrabalovy Postřižiny, tedy na jednu část z jeho skvostné literární sociální plastiky Městečko u vody. PLATO je pro Ostravu pořád novinkou, kterou ne každý přijal, myslíte dnes také na Hrabala?

Chápu, že v rámci kulturní tradice to může návštěvníky napadnout, ale není to podstatou ani záměrem projektu. Vycházíme z toho, že prostor Kanceláře býval obchodem, tedy službou pro veřejnost. A zatímco první výstava byla založena na módě a textilu, tak teď od toho nejsme moc daleko a vytvořili jsme kadeřnický salon. Autorkou projektu je Johanka Střížková, výborná umělkyně, fotografka a tvůrkyně videoinstalací, která se inspirovala reálnou zkušeností, že se s kamarády umělci vzájemně stříhají, a vytvořila tento komunitně umělecký projekt.

Vize vlasem, otázka nůžek, odpověď střihu. Hlavně mladí muži se dnes podobají ženám, pokud jde o kadeřnické a holičské služby. Prostě o své vlasy neuvěřitelně pečují, z mého pohledu zbytečně až zvráceně, a úsilí věnované této činnosti by bylo prospěšnější namířit jinam. Naráží projekt i na tento fakt?

Naopak, vycházíme vstříc základní potřebě užívání těla jako prostředku pro život. Samozřejmě, že přehnaná péče u mužů může být vnímána i jako poněkud divná, ale nám jde o ten akt stříhání, který je spojený s určitou intimitou. S odevzdáním se do rukou druhého, který vám něco dělá s hlavou. Stříhání má v sobě zvláštní aspekt, který si ne úplně uvědomujeme, protože u nás mají kadeřnické salony pořád brutální nádech socialismu. Třeba v Itálii, kde jsem jednu dobu chodíval pravidelně k holiči, je stříhání i silnou sociální aktivitou, v tom holičském kvelbu si dáte kávu, schází se tam místní komunita, vypráví se s holičem o novinkách. A ten sociální styk má být i základem našeho aktuálního projektu.

Za první republiky a za Rakousko-Uherska byl tenhle sociální rozměr u holiče běžný i u nás, alespoň se tak domnívám dle literatury. Vystavit ovšem kadeřnice a holiče jako umělecký projekt (živou sochu), to může různé výtvarné tradicionalisty v Ostravě popouzet. Na vernisáži ani nevidím žádné jejich zástupce.

V těžkém prostředí Ostravy naše projekty mohou působit poněkud bizarně či nesouvisle s uměním, což ale neznamená, že nejsme schopni a neakceptujeme klasické umělecké projevy. Pokud mají určitou kvalitu, tak jsou stejnou součástí výpovědi o tomto světě jako aktivity efemerní povahy, které vytváří spíše nějakou sociálně komunikativní situaci. Náš projekt je tak do jisté míry i kritikou tradičního vnímání uměleckého díla jako ukončené věci. Mě zajímá neukončenost a nejasnost, protože umění má i zpochybňovat a ukazovat svět z jiných aspektů. Proč se navíc divit stříhání sto let po Marcelu Duchampovi?

Duchampův pisoár vystavený v galerii už je ale součástí světových dějin umění, takže ho maloměšťáci přijali. Stříhání je může dráždit, protože vnitřně nejsou k umění o moc vstřícnější než před sto lety.

Jejich postoji rozumím, ale moc mě nezajímá. Tahle skupina je na svých pozicích uzavřená, my chceme být otevření.

Děkuji za odpovědi.

Dovětek autora: Stříhání v PLATO mimo jiné umění vrací i jeho původní roli. Umělec totiž rozumí kráse jako málokdo, takže i bez vyučení může být lepším kadeřníkem či holičem než profesionálové v salonech na městských bulvárech a v hypermarketech. PLATO rehabilituje umění, které bylo ukradeno do nákupních galerií, zpátky do opravdové galerie. A zdánlivou provokací jen narovnává, co pokřivila konzumní éra.

*

S02O (Stříhají kamarády, ostříhají i vás!), Kancelář pro umění PLATO v Českobratrské ulici v Ostravě, od 14. do 21. června 2017.

Stříhající:
Čt 15.06., 14:00–18:00, Matěj Sláma, Johana Střížková
Pá 16.06., 14:00–22:00, Marie Hladíková, Matěj Sláma a Johana Střížková + Tom Holič (live set)
So 17.06., 14:00–18:00, Tereza Havlínková, Johana Střížková
Ne 18.06., 14:00–18:00, Lenka Glisníková, Johana Střížková
Po 19.06., 14:00–18:00, Lenka Liberdová, Johana Střížková
Út 20.06., 14:00–18:00, Denisa Fialová, Johana Střížková
St 21.06., 14:00–18:00, Sára Milesson, Johana Střížková

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.