Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Kluby zblízka, část 5: Naše cateringy si kapely fotí, říká provozovatel ostravského Barráku Marcel Palovčík

Kluby zblízka, část 5: Naše cateringy si kapely fotí, říká provozovatel ostravského Barráku Marcel Palovčík

1.8.2017 Hudba

Se seriálem kulturního deníku Ostravan.cz, jenž nahlíží do zákulisí zejména hudebních klubů v Moravskoslezském kraji, se tentokrát přesuneme do ostravského Barráku. Nutno zdůraznit, že tato zastávka je doslova povinností, protože se, jak známo, jedná v tomto regionu o jeden z nejvlivnějších a nejvytíženějších klubů, který se pyšní kvalitním programem. V podstatě každý týden se zde koná více žánrově pestrých koncertů. Navíc právě na tomto místě se nacházely dřívější ostravské kluby Prostor nebo Tančírna. S provozovatelem klubu Marcelem Palovčíkem, který Barráku šéfuje od roku 2013, jsme si povídali třeba o nutnosti mít v šatně živé stromy, o shánění nerozpůlené prasečí hlavy u ostravských řezníků nebo třeba o rozdílech mezi koncertem zaměřeným na grindcore a akcí pro náctileté holky.

Zvětšit obrázek

Marcel Palovčík (třetí zleva) se dvěma členy kapely Fear Factory.
Foto: Archiv Jany Jílkové (na snímku)

Co tě vedlo k tomu, že jsi začal provozovat klub? Jak ses k této činnosti dostal?

Dostal jsem se k tomu tak nějak postupně. Vždy jsem si říkal, že bych chtěl buď organizovat koncerty, nebo mít vlastní hospodu. A klub to krásně kombinuje. V době, kdy jsem se dozvěděl, že je možné provozovat současný prostor, jsem měl za sebou několik let pořádání koncertů a dva roky na pozici produkčního klubu Barrák. Takže když jsem se dozvěděl, že Braun (majitel objektu – pozn. autora) hledá nového provozovatele, neváhal jsem. Už téměř rok mi s chodem klubu pomáhá kolegyně Simča, a to především tak, že se stará o provozní stránku klubu, ale občas se postará i o přípravu koncertu na místě, popřípadě o celý koncert a další věci spojené s provozem klubu. Do té doby jsem drtivou většinu věcí dělal sám, což se hodně podepisovalo na mém volném čase.

Chodil jsi v minulosti do Tančírny, respektive Prostoru, tedy do klubů, které v minulosti sídlily v místě, kde se dnes nachází Barrák? Případně které hudební kluby jsi navštěvoval?

Občas jsem do Tančírny zašel. Přece jen v Ostravě tenkrát nebylo moc míst, kam by se dalo zajít na živou muziku, takže Tančírna to vždy jistila. V té době jsem občas zašel do Marley, Bogoty a Chlívu. Nicméně tou dobou ostravská klubová scéna dost stagnovala, takže ani moc na výběr nebylo.

Můžeš ohodnotit aktuální klubovou scénu v Ostravě? Funguje zde dostatek hudebních klubů?

Myslím si, že v současné době je to v Ostravě dobré, je tady dostatek klubů. Návštěvníci mají často možnost si v jeden den vybrat i z více akcí a mají o tyto akce zájem. Navíc se podařilo překonat u některých žánrů to, že koncerty se musí konat jen o víkendu. Od začátku jsem říkal, že pokud chodí lidi na koncerty přes týden v Praze a v Brně, tak musí chodit přes týden i zde. A dopadlo to tak, že koncerty přes týden mají často paradoxně vyšší návštěvnost než ty víkendové. Tento nárůst klubové scéně a její nabídce určitě pomohl a jsem rád, že si většina klubů, co vím, moc nestěžuje.

Jaké vztahy panují mezi ostravskými provozovateli a majiteli klubů? Je to spíše o vstřícnosti, nějaké vzájemné pomoci, případně snažíš se ty sám sledovat i program dalších ostravských klubů, aby se ve stejný den nekonaly dvě akce, kde se předpokládá stejná cílová skupina, anebo se na tyto aspekty vůbec neohlížíš?

Myslím si, že vztahy mezi ostravskými provozovateli nejsou špatné, i když občas nějaké třenice vzniknou. Důkazem může být i festival Pendl, který probíhá ve všech klubech, které mají zájem, a všichni provozovatelé jsou spokojení. Co se týká programů ostatních klubů, tak se přiznám, že už to moc nesleduji. Občas se mrknu, co se děje, ať jsem trochu v obraze, ale v momentě, kdy domlouvám nějakou akci, na to téměř vždy zapomenu a koncert potvrdím… (smích) A občas se divím. Nicméně už jsem párkrát koncert, pokud to bylo možné, přesunul právě z toho důvodu, že v Ostravě byla téměř totožná akce, a to pak nemá cenu se přetahovat o lidi, protože to ve výsledku nepomůže vůbec nikomu.

V současné době se koná v Ostravě tolik kulturních událostí, že de facto každý potencionální příchozí si může vybírat ze spousty akcí, zda nějakou navštíví, či nikoliv. Důležitá je tedy propagace, reklama a podobně. Jakou máš strategii v této oblasti? Propagace prostřednictvím facebookových a webových stránek klubu je fajn, ale ani díky nim není možné zacílit na všechny potencionální příchozí… Preferuješ nějakou propracovanou marketingovou strategii, nebo spoléháš spíše na intuici a do žádných promyšlených kampaní se nepouštíš?

Do promyšlených kampaní se moc nepouštím, i když je to možná chyba. Většinou spoléhám na intuici. Jsou totiž koncerty, ke kterým není potřeba udělat nic a stejně je plno, a pak jsou koncerty, kdy můžeš dělat cokoliv a lidi stejně nepřijdou… (smích) Jsou koncerty, které stačí propagovat prostřednictvím facebookových stránek, a je určitý typ koncertů, kde bez plakátů lidi nepřijdou. Ono je totiž pořád dost lidí, kteří Facebook vůbec nevyužívají, a přitom tvoří velkou část návštěvníků Barráku. Nicméně se mi zdá, že hodně lidí pravidelně navštěvuje web a facebookový profil Barráku a dívá se, co jsme připravili. Nejlépe to jde vidět na Polácích – plakáty jim tam lepíme jen výjimečně a oni přesto jezdí ve velkých počtech. Nedávno byl dokonce koncert, kdy Poláci tvořili sedmdesát pět procent návštěvníků. Slezsko je prostě skvělý region. (smích)

Zkus popsat svůj běžný pracovní den? Určitě to totiž není jen o tom, že „pozveš kapelu a vyinkasuješ peníze“, ale i o každodenní práci, která je pro běžného návštěvníka neviditelná…

Já vlastně ani nevím, co pořád dělám. Je pravda, že se opravdu nenudím a je toho dost, nicméně to asi nedokážu moc konkrétně říct. Mně už to všechno přijde celkem normální, takže vlastně ani nevím co odpovědět. Ale trávím v práci minimálně osm hodin denně jako všichni ostatní, většinou mnohem více včetně víkendů.

V Barráku se konají koncerty různých žánrů (od grindcore, black metalu až třeba po hip-hop). Vnímáš třeba jiné chování, jiný způsob zábavy u návštěvníků těchto akcí? Fanoušek grindcore se totiž určitě chová jinak než příznivec hip-hopu…  Mají jiný způsob zábavy, sebeprezentace a podobně… 

Jasně. Tyto skupiny jsou opravdu jiné. Nejraději používám přirovnání mezi grindcore akcí a akcí pro náctileté holky. Holky přijdou ke dveřím dvě hodiny před koncertem, způsobně stojí na chodbě a čekají, až otevřeme, pak si zaplatí vstupné, jdou rovnou k podiu, aby měly nejlepší místo, a stojí tam celý večer. Návštěvník grindcore koncertu přijde hodinu před otevřením, na potřetí pochopí, že ho opravdu dovnitř ještě nepustíme… No, někteří punkáči ani na podesáté… (smích) Tak jde na pivo jinam. Potom přijde chvíli po otevření, zaplatí vstupné, jde k baru a dá si pivo a rum. A je jedno, jestli je devět hodin večer nebo čtyři hodiny odpoledne… A tak pokračuje celý večer. (smích)

Není tajemstvím, že mnohé kapely mají různé bizarní podmínky… Jaký nejzapeklitější požadavek si musel řešit?

Jeden rider byl opravdu veselý. Požadavky na šatnu byly asi na pět stran a neustále se tam opakoval požadavek na led. Psali, že pokud máme v naší zemi McDonald´s a porno, tak určitě musíme mít i led. Pokud bych to množství ledu sečetl, tak bych se dostal asi na půl tuny… (smích) Mimoto chtěli do šatny živé stromy a větráky, aby jim mohly vlát šály a podobně. Tak jsem jim napsal, že dostanou nějaký studený catering na sendviče, pivo, nealko a večeři, a byli úplně spokojení. Jednou jsem u ostravských řezníků sháněl nerozpůlenou prasečí hlavu, což fakt není sranda sehnat… (smích) Ale nakonec to ani nechtěli a spokojili se s oprátkou z konopného lana – tu mám doteď v kanclu.

Je nějaká kapela, kterou bys v Barráku chtěl, ale zatím se ti s ní nepodařilo domluvit?

Suicidal Tendencies, ale ti už asi moc vyrostli. Nebo Monster Magnet – s těmi už jsme se skoro domluvili, ale s hrůzou jsem zjistil, že je tady moc lidí nezná, takže by to asi byl velký finanční průser.

Máš v plánu nějaké vylepšení klubu?

Hodně věcí je v plánu, ale realizace pokulhává. Nicméně pokud jde o zlepšování, tak jde spíše o pódium a věci kolem. Co se týká místa pro návštěvníky, tak tam asi není prostor na velké akce. Ale klidně mě opravte, pokud se mýlím.

To asi není třeba, protože to je prostě fakt. Nicméně kdyby sis mohl vybrat píseň, která by se měla stát hymnou klubu, respektive která Barrák nejlépe charakterizuje, jaká by to byla?

Na to je těžké odpovědět. Bylo by toho asi více. Možná asi Should I Stay or Should I Go od The Clash – už jen kvůli názvu.

Jaké jsou podle tebe největší plusy, respektive minusy klubu Barrák?

Největší plus je určitě personál Barráku. Od zvukaře, který odvádí skvělou práci tak, že jsou spokojeni jak návštěvníci, tak kapely, přes osvětlovače, kteří s tím málem, co mají k dispozici, dokážou udělat skvělou atmosféru, Simču, která se tak párá s cateringem, že si to kapely musí fotit, barmany, kteří se snaží, ať lidi dostanou svůj drink co nejrychleji a v co nejlepší kvalitě a nejednou seděli s lidmi na baru do rána, šatnáře, u kterého občas nechápu, jak tam ty bundy nacpe… Mimochodem je to jediný člověk, který je v klubu déle než já (smích)… Také samozřejmě musím zmínit kluky u vstupu, kteří to dělají víceméně zadarmo a občas se u vstupu fajně ožereme (smích)… Kwadracik je v kanclu téměř vždy nachystaný… A nesmím zapomenout ani na uklízeče, který zároveň v klubu opravuje drobnosti a dělá svou práci opravdu pořádně. Bez všech těchto lidí by to nešlo. Minusem je prostor, protože občas je nám Barrák fakt malý.

*

Čtěte také:
1.  Hudební bazar Ostrava
2.  Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.