Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Kluby zblízka, část 6: Děláme radost sobě i ostatním, říká Rendolph z třineckého klubu Barrocko

Kluby zblízka, část 6: Děláme radost sobě i ostatním, říká Rendolph z třineckého klubu Barrocko

16.8.2017 Hudba

Tentokrát nás procházka po klubových luzích a hájích v Moravskoslezském kraji nasměrovala do Třince, kde sídlí Barrocko Music Club. Provozovatel klubu René Kottek alias Rendolph v následujícím rozhovoru vypráví, jaké okolnosti stály za stěhováním klubu, čím jsou pro okolí jedineční, proč pořádají koncerty, na které se neplatí vstupné, respektive jaký je přístup radnice k jejich hudebním aktivitám. Ale hlavně z jeho slov vyplývá jedno podstatné: I v byznyse může fungovat přátelství a kamarádství.

Zvětšit obrázek

René Kottek alias Rendolph (druhý zprava) s kapelou Törr.
Foto: Archiv klubu Barrocko

Můžete na úvod ve stručnosti představit Barrocko Music Club těm, kteří zde nikdy nebyli, respektive netuší, že váš klub existuje?

V roce 2002 jsme se rozhodli s bráchou Martinem otevřít hospůdku a naskytly se nám prostory v Třinci-Lyžbicích u takzvané „staré školy“. Do té doby toto místo využívali šipkaři. Po převzetí prostor jsme se rozhodli udělat hospůdku pro milovníky undergroundové hudby. A tím, že máme mezi těmito lidmi spoustu přátel, tak se velmi brzy dostala do podvědomí a začali se tam scházet. Najednou se v hospůdce začali organizovat jam sessiony a pak i malé koncerty a minifesty. Tímto všechno začalo a pak jsme se dali i na organizování open airu Barrocko Fest, který se letos konal už popatnácté. Klub se po asi šesti letech musel na čas odmlčet. Dostali jsme tehdy nečekaně vyhazov od vlastníka budovy. Bylo to jen na čas, kdy jsme hledali nové prostory a ty se naskytly nečekaně v Dělnickém domě. Toto bylo pro nás stěžejní. Najednou jsme měli možnost organizovat koncerty i velkých kapel, a to díky kapacitě velkého sálu pro přibližně 600 lidí. Měli jsme k dispozici i malý sál s kapacitou asi 120 lidí. V Dělnickém domě jsme fungovali do konce roku 2016.

Z toho tedy vyplývá, že letošní rok je poznamenán zásadní změnou, co se týká fungování klubu, protože jste byli nuceni přemístit Barrocko Music Club opět do nových prostor. Můžete vysvětlit důvod tohoto přesunu?

Jasně, letos jsme se přestěhovali do nových prostor v bývalé restauraci Marco Polo v Třinci-Konská. Velkou zásluhu na tom mají i představitelé města, kteří se nám snažili vyjít vstříc. A proč jsme skončili v Dělnickém domě? Na to je jednoduchá odpověď. Dělnický dům byl prodán novým vlastníkům a my jako klub jsme se jim do jejich koncepce nehodili. Chtějí z Dělnického domu udělat obchodní centrum, kterých je v Třinci asi málo (smích)… Nicméně přestěhování nám dalo nové možnosti. Sice už nemáme tak velkou kapacitu, teď je to přibližně 250 lidí, ale je to o to lepší pro atmosféru. A už během těch pár koncertů, které tam zatím proběhly, to bylo znát. Bylo vždy skoro plno. Lidi, kteří se chtějí bavit, tak dorazí, i když je to trochu dál od centra. Ale navíc máme i letní zahrádku, kde chceme pořádat také jam sessiony, unplugged koncerty a také oblíbené veřejné zkoušky kapel. A to platí jak pro rockové, tak i pro country, folkové i další skupiny. Jsme music club. Mnoho lidí nás má zažité jako rockový klub, ale to už je minulost. (smích)

Vzhledem k tomu, jak dlouho klub funguje, máte pocit, že je pro vás v současnosti provozování hudebního klubu spíše o radosti, nebo je to stále o nějakém překonávání překážek?

Provozování je pro mě a přítelkyni velký kůň. Oba jsme zaměstnanci ve Werku a veškerý volný čas věnujeme provozu klubu a všemu kolem toho. Vzhledem k tomu, jak jsou vysoké nájmy a náklady na provoz, tak je nereálné se tím živit. To je pro nás asi ta největší překážka. Takže jednoduché shrnutí. Děláme to pro radost nejen nám, ale i všem, kteří se chtějí bavit.

Jaké nejtěžší rozhodnutí jste souvislosti s provozováním klubu musel udělat? 

Je to asi ztráta času pro naše nejbližší. Ale díky tomu, že máme tolerantní rodinu, která nám všemocně pomáhá, a kolem sebe spoustu opravdových přátel, na které se můžeme spolehnout, tak se to zvládá o mnoho líp. To nás nakopává a tlačí dopředu.

Ve vašem programu dominují především koncerty kapel tvrdšího ražení (rock, punk, metal a podobně). Ne že by další žánry byly z vašeho klubu vyloučeny, ale převládají výše zmíněné. Proč tomu tak je? Je to tím, že k těmto stylům máte nejblíže nebo je v Třinci velká poptávka po koncertech těchto kapel? Zajímá mě to i z toho důvodu, že v mnoha hudebních klubech také chtěli preferovat tyto žánry, ale nakonec pod tíhou okolností od tohoto původního záměru upustili a v současnosti se zde konají klidně i koncerty popových skupin.

Jak jsem již zmínil, rozhodli jsme se změnit na „music club“ a tím jsme se otevřeli všem hudebním stylům. A to bez kompromisu. Dnešní doba si to žádá. Ale jak jste naznačil, tak dominuje především tvrdší ražení. A to je dáno tím, že jsme v okolí jediní, kteří tuto možnost nabízí. Diskoték je všude okolo jako máku. A náš klub nabízí možnost jak živých koncertů, tak i reprodukované hudby. Záleží na promotérech, k čemu si klub pronajmou. (smích) A jsme u toho, že se nejvíc pronajímá na koncerty tvrdších kapel.

Jakou máte strategii při organizování koncertů? Pokud se u vás koná koncert, který je hojně navštívený, pozvete kapelu klidně hned další rok, nebo za dva roky, případně když se vám nějaká kapela líbí, tak ji klidně pozvete i přesto, že víte, že se náklady nezaplatí?

Tak toto je trochu zapeklitější. My jako klub už sami skoro nic nepořádáme. Jde to na vrub pořadatelů, respektive promotérů. Ale pokud si něco zorganizujeme sami, tak většinou zveme kapely pro naši radost.

Jak důkladně a často využíváte reklamu prostřednictvím sociálních sítí? Je to podle vás důležité a přínosné? Pomáhá to?

Reklama na sociálních sítích je asi nejdůležitější. Kdo nemá účet na sociální síti tak, jako by ani nebyl. (smích)

To je trochu obecná odpověď, můžete ji trochu víc konkretizovat?

Jak jsem už říkal, sociální sítě, a to hlavně Facebook, jsou fenomén, díky kterému se reklama šíří obrovskou rychlostí. Stačí nám pouze vkládat příspěvky. Placená kampaň je v dnešní době asi zbytečná.

V mnoha případech platí, že se kolem hudebního klubu utvoří určitá komunita kamarádů, známých, kteří zde zavítají, aniž by řešili, zda se koná, či nekoná koncert, respektive kdo zrovna hraje. Platí to i u vás? Proč si myslíte, že je váš klub pro ně lákavý?

Toto platí i pro náš klub. Máme opravdu spoustu kamarádů, kteří nám nezištně pomáhají. Ať jsou to výborní fotografové, muzikanti, moderátoři, redaktoři, podnikatelé a taky jeden ředitel jedné továrny, ale samozřejmě i kapely, které využívají náš klub na výměnné koncerty. Kdybych je měl vyjmenovat všechny, tak to bude na několik desítek řádků. A proč je lákavý? No asi proto, že zde panuje skvělá atmosféra.

Je vhodné také zmínit, že se Barrocko Music Club zapojuje do soutěže Líheň, která podporuje mladé kapely. Co vás k tomu vede?

Oslovili nás kluci z Viking Agency s tím, jestli bychom se nestali součástí této soutěže. Nás takové aktivity moc baví, tak jsme šli do toho. Sami děláme něco podobného v rámci open airu.

Zmíněný Barrocko Fest k Barrocko Music Clubu neodmyslitelně patří. Můžete vysvětlit, o co jde? 

Soutěžní část v rámci Barrocko Festu byla zrozena hned u prvního ročníku této akce, a to víceméně z nouze. Při oslovování sponzorů jsme většinou dostávali místo peněz věcné předměty. Nevěděli jsme, co s tím, tak jsme si řekli, že uděláme soutěž. Do toho se přidal kamarád, který vlastnil nahrávací studio, a nabídnul do soutěže nahrávací hodiny zdarma. A  tento formát zůstal dodnes. Kapely, které se dostanou do finále, tedy na festival, tak mají možnost získat buď věcné ceny, o kterých rozhodují sami diváci formou hlasování, nebo víkendové nahrávání v GM Recording Studiu v Jablunkově. O vítězi této ceny rozhoduje porota složená ze zvukařů, muzikantů, moderátorů a nás pořadatelů. Další věc je otázka vstupného. Pro nás pořadatelé je levnější pronájem areálu bez vstupného než se vstupným. A další věc je asi ta, že to je pro fanoušky více atraktivní. Chceme tuto tvrdší metalovou scénu dostat víc do podvědomí lidí a snad je tato cesta zdarma dobrá. Pokud se rozhodují, tak toto asi hraje velkou roli. (smích) No a my musíme vydělat na barech, abychom jako organizátoři festivalu neskončili ve ztrátě.

Co vám provozování klubu dalo a co naopak vzalo? 

Provozování klubu je řehole. Zvlášť když to děláte při zaměstnání, Takže vzalo mi to hodně osobního volna, ale dává mi to mnoho nových přátelství, mnoho splněných snů v této branži a podobně. To už asi zní jako klišé. (smích)

Ani bych neřekl. Každopádně zakončit naše povídání můžeme otázkou, která je v rámci tohoto seriálu shodná pro všechny, a to jaké jsou plusy a naopak minusy vašeho klubu? 

Minusů je několik, ale ty si nechám pro sebe. Nebudu dělat radost škarohlídům. Pokud to někdo chce poznat, tak ať si zkusí sám vytvořit a provozovat něco podobného.

A ty plusy?

Jako plus vidím to, že aspoň děláme radost nejen sobě samým, ale všem, kteří mají rádi hudbu, a to v jakékoliv podobě. A opět se dostávám k tomu, že to vše přináší spoustu nových přátelství napříč všemi generacemi, a to bez hranic.

Čtěte také:
1.  Hudební bazar Ostrava
2.  Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.