Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Koncert je odměna za naši práci, říká Robert Rožanski z Carnal Diafragma, kteří zvou do Grind Restaurantu pana Septika

Koncert je odměna za naši práci, říká Robert Rožanski z Carnal Diafragma, kteří zvou do Grind Restaurantu pana Septika

12.9.2017 Hudba

Goregrindová formace Carnal Diafragma slaví letos dvacetiny, což byl hlavní důvod, proč kulturní deník Ostravan.cz oslovil kytaristu zmíněné ostravské smečky Roberta Rožanského, s nímž jsme připravili následující bilanční rozhovor. A jelikož Carnal Diafragma vydala v květnu také povedenou nahrávku Grind Restaurant pana Septika, nevyhnul se zakládající člen této kapely ani otázkám, které se týkají tohoto počinu. To znamená, že jsme probrali mimo jiné to, za jakých okolností vznikly názvy skladeb jako Vysmrkané čínské nudle v kuřincové polévce nebo proč kapela nahrála coververzi od ostravských grindcore velikánů Pathologist.

Zvětšit obrázek

Ostravská kapela Carnal Diafragma během koncertu.
Foto: Archiv kapely

Skupina Carnal Diafragma existuje už dvacet let. Je to pro vás dlouhá doba, anebo se stále cítíte jako hudební mladíci? Chystáte k této příležitosti nějaký výroční koncert nebo nějaké výroční turné? 

Samozřejmě je to pro nás velice dlouhá doba, ale někdy nám to připadá, jako by to byla krátká chvilka. Ano, stále se cítíme jako hudební mladíci, i když ve skutečnosti už jsme takoví fotříci s pivasema. (smích) O výročním koncertě jsme uvažovali v Ostravě, ale nakonec asi od toho trochu opustíme a nějak to sesmolíme na následujícím Guttural Gore Grind Mafia festu 2018.

Kolem pořádání akcí je spousta starostí a hlavně na to musí být čas, což z kapely má už málokdo. Ale v listopadu jedeme menší sólo šňůru pěti koncertů, a to jeden v Polsku, jeden v Litvě a tři v Bělorusku. Takže tohle můžeme tedy považovat za výroční turné. Společnost nám budou dělat místní kapely.

Které atributy podle tebe ovlivnily, že existujete už dvacet let?  

Myslím, že především je to hlavně radost z muziky a samozřejmě také to kamarádství, bez toho by to snad ani nešlo. Některým kapelám se to ale bohužel nepovede.

Jakých těch dvacet let bylo? Převládaly radosti, či strasti? Máš pocit, že tě působení v grindcore komunitě nějak výrazně ovlivnilo i v osobním životě?  

Těch dvacet let bylo rozhodně super a rozhodně ničeho nelituji. Během té doby nastala spousta všelijakých taškařic, dohadování  a krizí, ale to k tomu, myslím si, patří, a buď to kapela ustojí, nebo ne. Ale my jsme to zatím vždy ustáli a snad tomu tak bude i nadále. Nemyslím si, že by mne působení v grindcore komunitě nějak ovlivnilo v osobním životě. Jsem normální týpek, alespoň doufám, i když má žena tvrdí někdy něco jiného (smích), který chodí do práce a má rodinu.

Změnil se podle tebe za těch dvacet let i grindcore?  

Určitě nějaká změna v tomto stylu nastala, ať se to týká techniky nebo jiných prvků. Jestli je to dobře, nebo ne, záleží na vkusu každého jedince. Já osobně mám raději takový ten oldschool grind, kdy začínali Napalm Death, Repulsion a podobně. Dávám většinou přednost zahraničním kapelám, ale tuzemské skupiny jsou samozřejmě taky výborné. Je ale taky spousta kapel, které se nějakým způsobem navzájem kopírují, ať už hudebně nebo vizuálně. Týká se to, myslím si, hlavně mladší grind scény, ale i metalové scény celkově, což moc dobré sice není, ale přijít s něčím úplně novým mezi těmi spousty kapelami asi taky nebude zrovna jednoduché. Ale mám své oblíbence i mezi mladšími grind kapelami.

Letos jste vydali po šesti letech nové plnohodnotné album Grind Restaurant pana Septika. Co by o něm měl hudební fanoušek vědět? Je nějakým způsobem odlišné od předchozích počinů, nebo jste žádné inovace nechtěli vymýšlet? Komu bys album doporučil?

Hlavně by měl fanoušek vědět, že je to nové album (smích)… Určitě odlišné je, a to jak zvukově, graficky, ale také co se názvů songů týká. Natáčeli jsme v Davos studiu, takže parádní zvuk je stoprocentně zaručen. Hudebně je to pořád goregrind s našimi klasickými humornými intry a názvy songů. Nějaké speciální inovace a experimenty v něm neuslyšíte. Zůstáváme zatím věrni svému stylu. Pokud ale jde o ohlasy na nové album, tak je to za ty roky prý náš nejlepší počin, takže už tohle je důvod, proč by si toto album měl fanoušek obstarat a doporučil bych ho samozřejmě všem lidem, kteří mají aspoň trochu rádi grindcore a podobné hudební styly.

Přikládáte každému ze čtyř alb, které jste nahráli, stejný význam, nebo to poslední je pro vás nejlepší, nejpropracovanější, nejdůležitější a podobně, jak se obvykle tvrdí?  

Každé album má něco do sebe. Ale za nejlepší počin považujeme právě poslední album a pak starší Space Symphony Around Us, které je úspěšné dodnes.

Ačkoliv s vokální složkou pracujete, patříte ke kapelám, které nevyužívají texty. Platí to i na novém albu? Přece jenom i grindcoreové kapely mají texty… 

Jasné, stále to platí, žádné texty jak na novém albu, tak ani na starších neuslyšíte. Prostě se nám je nechce vymýšlet… (smích)… My hlavně nehrajeme čistý grind, ale goregrind, a to gore dělají hlavně ty vokály. Myslím si, že v tom chrochtání, co vytvářel ex-vokalista Miláňo nebo vytváří nynější „blytkař“ Kino, čemuž říkáme zpěv (smích), bys těm slovům stejně ani pořádně nerozuměl. Takže na co texty, když si vystačíme se svahilštinou, že?

Každopádně tentokrát jste písně opatřili českými názvy. Proč? Navíc z mnohých titulů, jako například Kyprý kyperský hlen obalovaný lněnou plenou, Po dvou deci vínka už jí svrbí vagínka nebo Postelman a Semendavaj aneb Pudlí puding ondulovaný kulmou, vyplývá, že si rádi hrajete se slovy. Čím se při vymýšlení těchto názvů necháváte inspirovat?

Na to je velice jednoduchá odpověď. Ty názvy na novém albu jsou totiž tak komplikované, že je nemožné je doslovně přeložit do angličtiny, aby neztratily svůj vtipný význam. V angličtině už by to tak dobře nevyznělo. Na starších albech vždy někdo něco vymyslel a pak jsme z toho vytvořili nějakou tu slovní hovadinu. Tentokrát na novém albu jsme veškeré názvy i grafiku  přenechali vyloženě na našem zpěvákovi Kinovi, který je už s námi druhým rokem, a myslíme si, že se mu to povedlo na výbornou. Chtěli jsme, ať nové album tvoří jakýsi celek, proto jsme zvolili téma restaurace, které je spjato s celým příběhem alba. Ať každý jí to, na co má zrovna chuť… (smích) Nevím, jestli je to vyloženě nějaká inspirace, ale když na něco přijdeme a zdá se nám to dobré a vtipné, tak se to prostě snažíme zrealizovat. Intra většinou vybíráme tak, aby se hodila k názvu skladby.

Na novém albu máte také cover verzi Cadavers in Medical Jurisprudence od Pathologist. Co vás vedlo k tomu, abyste zrealizovali tuto předělávku? Proč zrovna Pathologist?

Pathologist jsme si zvolili tentokrát proto, že jednak od této výborné kapely snad nikdo cover neudělal, nebo o tom aspoň nevím, a jednak proto, že tohle je snad jedna z prvních českých grindcore kapel, která si to určitě zaslouží. A pro nás to bylo potěšení a hlavně nás v mladých letech hodně oslovila. Škoda že tato skvělá kapela neexistuje dodnes. Jinak zatím se nám nějaké ohlasy od Cykla nebo Harryho (členové Pathologist – pozn. autora) ještě nedonesli, ale třeba ještě donesou.

Ne každý také vydá album v Mexiku, vy ovšem ano… Můžeš prozradit více?

My něco vydali v Mexiku? (smích) Asi máš na mysli rychlokvašné split CD z roku 2015 s mexickými Fecalizer, kteří nás oslovili jako první. Ale popravdě řečeno z různých důvodů tento počin moc nezmiňujeme.

Rovněž máte za sebou koncerty v zahraničí, přičemž jste hráli například v Nizozemsku, Portugalsku, Itálii, Maďarsku, Německu a v mnoha dalších evropských zemích. Chápeš tyto koncerty jako odměnu za vaši práci, nebo to nijak neřešíš a jsou to pro tebe běžné koncerty jako kdekoliv v České republice?

Každý koncert je odměna za naši práci, ať už v Česku nebo v zahraničí. Pravda ale je, že ty zahraniční koncerty jsou lepší. Také historek by byla spousta, ale kdybych je měl všechny zmínit, tak tu jsme do Vánoc.

Ještě bych se zastavil u jednoho podstatného momentu ve vaší historii, a to že jste v letech 2001 až 2003 využívali dvě baskytary. Co jste si od tohoto poměrně netradičního kroku slibovali a jak jej s odstupem času hodnotíte?

Chtěli jsme být trochu odlišní, jelikož kapel se dvěma basami asi moc není. Nakonec jsme zůstali jen u jedné, což je, myslím si, jen dobře. Ty dvě byl někdy problém, a to hlavně na živých vystoupeních.

Nedávno v kapele proběhla také jistá personální změna. Proč jste se rozhodli angažovat zrovna zkušeného bubeníka Lukáše (ex-Spasm, Felisha)? Bylo obtížné ho přemlouvat? Co vám ukázalo vaše první společné vystoupení na akci Fekal party?

Protože jsme si na něho vzpomněli… No, spíše tedy náš basák David si na něj vzpomněl. Přemlouvání žádné nebylo. Dohodli jsme na nějakých podmínkách a bylo to. Lukáš s radostí kývnul. První koncert s Lukášem jsme odehráli nedávno na zmíněné Fekal party a myslím si, že to dopadlo víc než na výbornou. Lepší náhradu za Libora jsme si ani nemohli přát. Takže spokojenost.

Máš pocit, že se Carnal Diafragma ještě mohou zlepšovat?

Pořád je co zlepšovat.

Co vás čeká v nejbližší době?

Jak jsem už řekl v úvodu, připravujeme se na listopadové turné v Polsku, Litvě a Bělorusku a také nás čeká pár koncertů v Česku.

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.