Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Kreativní ředitelka Ostrava Kamera Oko Gabriela Knýblová: Chceme, aby každý další ročník byl nejlepší

Kreativní ředitelka Ostrava Kamera Oko Gabriela Knýblová: Chceme, aby každý další ročník byl nejlepší

21.9.2017 Atd.

V Ostravě v pátek 22. září začíná 9. ročník filmové přehlídky Ostrava Kamera Oko. Jde o jediný tuzemský filmový festival zaměřený výhradně na kameru, tedy profesi, která určuje dost podstatný tvar filmového díla. Někdy to jsou právě kameramani, kteří odvedou větší část práce i za samotného režiséra, často se o tom neví, ale ti nejlepší z nich pak vytvářejí s režisérem tvůrčí tandemy a při ideální konstelaci se navzájem posouvají do hvězdných výšin. Za všechny lze jmenovat třeba Svena Nykvista a Ingmara Bergmana, Johna Alcotta a Stanleyho Kubricka nebo Raoula Courtarda a Jeana-Luca Goddarda. Letošní ročník tohoto nevšedního festivalu se odehrává pod taktovkou kreativní ředitelky Gabriely Knýblové.

Zvětšit obrázek

Kreativní ředitelka filmového festivalu Ostrava Kamera Oko Gabriela Knýblová.
Foto: Ostrava Kamera Oko

V čem je práce kreativní ředitelky jiná než v případě běžné ředitelky? Máte nějaké zvláštní pravomoci? Festival bude více zářit?

Kreativní ředitelka má kompetence jak v organizaci a dramaturgii, tak i ve výtvarné složce. Pro Jakuba Felcmana, který mou funkci takto pojmenoval, je kreativní ředitel obdoba filmového režiséra. Jestli vás však napadá lepší termín, tak sem s ním!

V čem byste chtěla z titulu vaší funkce letošní ročník zvelebit?

Ráda bych divákům nabídla program, tedy projekce, s přidanou hodnotou. To znamená úvody k filmům, mastercalsses, ale hlavně special eventy a projekce, jako je například Film a živá hudba, videomapping na architektonicky zajímavá místa, propojení a spolupráce festivalu s dalšími zajímavými akcemi jako jsou například PKN a BANKET či institucemi jako jsou PLATO a Refill, které mají na kulturu v Ostravě celoroční vliv.

Bude to v Ostravě vidět?

To ať posoudí návštěvníci.

V hledáčku festivalu OKO se tentokráte ocitla architektura, a to nejen v samotných filmech, ale i na unikátních místech projekcí. Jak se stalo, že to letos vyhrála právě architektura, ke které bývá někdy filmová tvorba přirovnávána po teoretické stránce?

Téma je spojené s místem konání festivalu, tedy s městem Ostravou. Architektura nás obklopuje všude. Dokonce i krajina je výsledkem lidského působení, přetváření a záměrů. Pohybujeme se v něčem, co bychom mohli nazvat archikulturou. Odtud už je velmi blízko k filmu. I ten je konstruktem, uměle vytvořeným prostorem. Jedním z jeho architektů je postava kameramana. A kruh se uzavřel. Kamera a architektura je jednoduše důležité spojení. Program v architektonicky zajímavých prostorech je navíc lákavý pro širší veřejnost, která by jinak mohla nabýt dojmu, že kameramanský festival není nic pro ni.

Jak se vám dařilo vybírat nevšední projekční místa jako jsou Grossmannova vila nebo Oblouk v Porubě? Bylo jich i více, zvažovali jste je a pak jste se rozhodli právě pro ty zmíněné?

Když jsme začali plánovat letošní ročník festivalu, bylo vytipovaných míst a staveb na seznamu více. Po různých selekcích jsme se rozhodli právě pro ta, která můžete najít v našem finálním programu. Krásných míst, která si zaslouží pozornost, je však v Ostravě mnoho. Například méně známý Důl Alexandr nebo budova bývalého Galexu. Za pomoc se získáním míst a možností zde program uvést však děkujeme uskupení Refill, které se snaží vracet opuštěným místům duši a oživovat je. Na OKO budou mít diváci možnost debatovat s koordinátorkami tohoto projektu.

Jakub Felcman, jedna z klíčových postav festivalu, má stále na starosti Grand Prix, tedy hlavní soutěž, kde jsou zastoupeny špičkové novinky z celého světového filmového dění. Máte nějaký tip, co bychom si neměli nechat uniknout?

Zmiňme jen několik zajímavostí. Úvodní film festivalu Ismaelovy přízraky zahajoval v letošním roce také filmový festival v Cannes. Na přání režiséra však výjimečně promítneme režisérskou verzi filmu, kterou nelze vidět v běžné distribuci. Druhý německý film soutěže je naprostý unikát a v této podobě proběhne světová premiéra: režisér Willy Hans svůj film připravoval tři roky a původně měl podobu tří samostatných krátkých filmů. Tyto filmy jsou však neodmyslitelně spojené a v Ostravě budeme mít poprvé příležitost tuto provázanost spatřit. Brazilský film Elon nevěří na smrt je režijním debutem autora, který již v Ostravě promítal svůj oceňovaný film Permanencias. Sledujeme pozorně kariéru filmařů, které OKO uvádělo v minulých letech. Španělská La Reconquista je dílem syna španělské filmařské legendy Fernanda Trueby Jonase. U mexického filmu Divně, ale pravdivě je zajímavé, že výchozí situaci zažil režisér na vlastní kůži, když se se svým kameramanem jednou vracel z natáčení předchozího filmu. Byl to děsivý zážitek a otřesený režisér tehdy řekl – jednou, až se z toho vzpamatujeme, z toho uděláme film

V nabídce festivalu jsou hned dvě mimořádné filmové projekce legendárních snímků, které ovlivnily mnoho generací filmařů, tedy Langova Metropolis z roku 1927 a Machatého Erotikon realizovaný v roce 1929. Ty jsou na festivalech pravidelně k vidění, ale doplní je méně známá klasika Stavitel chrámu. Proč právě tyto filmy a ne jiné?

Metropolis, protože na svou dobu pracuje převratně a odvážně s vizí futuristické megapolis, města budoucnosti s vizionářskou architekturou; Erotikon, protože jsme se krásnou shodou náhod dozvěděli o novém zpracování hudebního uskupení FORMA, které projekci rozšíří o videomapping; Stavitel chrámu, protože jde o jeden z prvních výpravných československých filmů. Navíc je jeho ústřední postavou stavitel, tedy architekt, jmenovitě legendami opředený Petr Parléř.

V minulosti se na OKO objevoval i jeden film promítaný z média, na kterém toto umění stále stojí, a to je filmový pás. Bude i letos? 

Samozřejmě. Z 35mm pásu se bude promítat například snímek amerického režiséra Kinga Vidora The Fountainhead, A Single Man s Colinem Firthem v hlavní roli, který byl za herecký výkon nominován na Oscara, a atmosférická humorná roadmovie Lisbon story.

Mezi hosty je zmíněn kameraman, ale i režisér Adam Sikora, který Ostravu už celkem dobře zná: Kdo bude kromě něj patřit k dalším výrazným hostům OKO?

Usilujeme o to, aby se Ostrava Kamera Oko vymykalo i mezi kameramanskými festivaly. Proto zveme kameramany, kteří stáli za radikálními filmovými díly. Zajímavé je, že se tito kameramani po část své kariéry věnují i filmové režii (právě jako Adam Sikora), ale také se stále častěji jedná o ženy. Například Isabel Pagliai, která letos přijede, je kameramankou stylově dost vyhraněných filmů mladého francouzského filmaře Damiena Manivela. Britský kritik Neil Young o ní mluvi jako o jedné z nejtalentovanějších francouzských filmařek – odkazuje se na díla, která tvořila jako režisérka. Podobně i další kameramanky Helga Stock a Ula Pontikos, které se na festivalu také objeví. Do Ostravy se ale také po letech vrátí kameraman Peter Zeitlinger, který má vedle své spolupráce s Wernerem Herzogem vlastní režijní zkušenosti.

Jaké máte vy své osobní festivalové tipy?

Určitě to je již zmíněná zahajovací projekce francouzského dramatu Ismaelovy přízraky, které bylo jako zahajovací gala projekce uvedeno letos i na festivalu v Cannes. Po projekci bude následovat koncert laureáta ceny Vinyla, elektronického hudebníka Aid Kida. Dále můžu doporučit blok věnovaný slavnostnímu předávání cen v Grossmannově vile, kde FORMA představí již zmíněné nové hudební nastudování Erotikonu, doplněné o videomappingovou projekci.

Můžete prozradit i něco z dění kolem příštího jubilejního ročníku? Kam byste jej chtěli posunout?

Jubileum nejubileum, budeme se snažit to, aby každý aktuální ročník byl nejlepší ze všech.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.