Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Jsem patriot, i když vždy nejsem na Čechy pyšný, říká zakladatel Mezinárodního festivalu slovanské hudby Martin Kajzar

Jsem patriot, i když vždy nejsem na Čechy pyšný, říká zakladatel Mezinárodního festivalu slovanské hudby Martin Kajzar

10.10.2017 Hudba

Město Ostrava rozšiřuje paletu hudebních festivalů o čerstvou a zajímavou novinku. Je jí Mezinárodní festival slovanské hudby, který se uskuteční ve dnech 9. – 12. listopadu 2017. O tom, co vedlo organizátory k jeho založení a jakou hudbu a interprety první ročník nabídne, jsme si povídali s festivalovým ředitelem Martinem Kajzarem.

Zvětšit obrázek

Martin Kajzar v Ostravě uspořádá první ročník Mezinárodního festivalu slovanské hudby.
Foto: Archiv

Co vás přimělo k založení nového festivalu klasické hudby v Ostravě? Nedostatkem kvalitní artificiální hudby Ostrava rozhodně nestrádá…

S množstvím kvalitních kulturních událostí v našem regionu souhlasím, nicméně co se týče vrcholové interpretace artificiální hudby, její šíření a propagace nemůže kulturní osvětě ublížit, ba naopak. Zvláště, když se nebavíme o regionálním či republikovém přesahu. Naším cílem není konkurovat dlouhá léta fungujícím festivalům, nýbrž poskytnout jiný pohled na věc a nabídnout divákům a posluchačům realizaci jiné myšlenky, vycházející již z podstaty názvu festivalu.

Proč padla volba právě na slovanské země? Jejich interpreti se přece objevují poměrně pravidelně na koncertech Janáčkovy filharmonie, potažmo i v sólových rolích Národního divadla moravskoslezského…

Myšlenka slovanství i patriotismu ve mně převládá dlouhou dobu. Sám se řadím mezi lidi, kteří se vždy hrdě budou hlásit ke své zemi, ať už jde o umění, historii nebo třeba sport, byť nejsem vždy na chování Čechů u nás i ve světě pyšný. Zároveň se ovšem zajímám o kulturu jiných zemí, což vychází i z častého cestování. Poslední roky jezdím do poroty moskevské soutěže, která čítá na pět tisíc účastníků snad ze všech slovanských zemí, a měl jsem zde možnost vidět, jak blízko k sobě tyto země mají. Takto vznikla myšlenka, kterou jsme se s manželkou rozhodli zrealizovat. Chceme nabídnout událost, kde se bude cíleně vrcholově interpretovat hudba našich slovanských skladatelů. Účelem tedy není zde pouze zvát zahraniční umělce k vystoupení. Jde také o konfrontaci, komparaci v mezinárodních měřítcích a především pak spolupráci umělců i teoretiků těchto zemí, oproštěnou od politiky či vyznání.

Festival bude zahájen 9. listopadu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Jaká bude dramaturgie úvodního koncertu, na němž se vedle houslisty Dalibora Karvaye představí ANSemble Duettino?

Zahajovací koncert nese název Pocta romantikům. Dalibor Karvay patří dlouhé roky mezi vyhledávané umělce, u nás dosud nedostatečně objevené, byť spolupracuje s prvotřídními německými orchestry nebo třeba s Radkem Baborákem. Na koncertě představí skladby slovanských skladatelů, které jsou mu interpretačně blízké. ANSemble Duettino jsem měl možnost prvně slyšet loni, přičemž mne těleso natolik přesvědčilo o svých kvalitách, že jsem je pro zahajovací koncert festivalu bez váhání oslovil. I když jde o poměrně nový počin, jejími členy jsou zkušení umělci: sólistka NDM a SDO Simona Mrázová, sólistka Staatsoper Berlin Nicola Proksch a klavírista Janáčkovy filharmonie Ostrava Alexandr Starý. V jejich podání zazní Dvořákovy Moravské dvojzpěvy, mezi nimiž budou i skladby, které se běžně v tomto cyklu neinterpretují. Velkou radost mám z toho, že jde o jeden z koncertů, který bude nahrávat a vysílat také Český rozhlas Vltava.

Z úplně jiného těsta bude o den později koncert v ostravském kostele Sv. Ducha, kde vystoupí ruský pěvecký sextet Kovcheg. Co je jeho specialitou, kterou v tuzemském kontextu nenajdeme?

Dovolím si tvrdit, že pravoslavná tělesa se u nás vyskytují sporadicky, čili speciální je samo
o sobě již přijetí jejich pozvání. Kovcheg si našel za dobu své existence doslova milióny diváků a v Petrohradě patří mezi prvotřídní interprety, o čemž se návštěvníci kostela Sv. Ducha budou moci přesvědčit na vlastní oči již 10. listopadu. Jejich devízou je uplatnění profondních basistů, kteří jsou schopni zpívat kontra tóny skutečně v plném znění a dodávají tak pravoslavnému tělesu nezaměnitelný témbr a patřičně vážený duchovní rozměr.

Jaká bude dramaturgie tohoto koncertu?  

V první půli zazní pravoslavné chorály, přičemž druhá půle představí ruské národní i lidové písně a romance.

Magnetem festivalu bude operní galakoncert, který se uskuteční 11. listopadu v Domě kultury města Ostravy a na němž vystoupí sólista velkého moskevského divadla Artyom Garnov. V jakém repertoáru se mladý a talentovaný barytonista za spolupráce ostravského klavíristy Alexandra Starého představí?

Ano, skutečně se na tento koncert těším, jelikož Artyom Garnov je nejen interpret numero uno, vítěz řady soutěží a nositel mnoha ocenění, nýbrž především výtečný zpěvák. Navíc za klavírního doprovodu Alexandra Starého dostává takový koncert nebývalý ráz. I tato událost bude mít dvě části, z nichž v té první diváci uslyší romance skladatelů, mezi nimiž je kupříkladu Sergej Rachmaninov, Petr Iljič Čajkovskij nebo Michail Ivanovič Glinka. V druhé půli zazní zase árie z velkých ruských oper jako Jolanta, Aleko, Evžen Oněgin, Kníže Igor, Sněhurka a další.

Nedílnou součástí festivalu je Mezinárodní interpretační soutěž slovanské hudby za účasti odborné mezinárodní poroty. Co vás vedlo k založení soutěže? Není to přece jen úplně běžná součást hudebních festivalů…

Nechceme festival vnímat jen jako přehlídku vyprofilovaných umělců, ale poskytnout prostor také studentům a žákům, kteří se na tuto cestu teprve chystají. Soutěž bude specifická tím, že tady jde skutečně o interpretaci hudby slovanských skladatelů, kdy umělci, zařazeni do věkových kategorií, budou mezi sebou soutěžit bez ohledu na nástroj. Hodnocena je umělecká vyzrálost, přednes, technika a další interpretační aspekty. Jako pedagog tuto součást festivalu vnímám jako potřebnou. Soutěžící dostanou možnost se poznat se zahraničními kolegy, budou navíc prezentovat repertoár, který je třeba ovlivní i při jejich dalším uměleckém růstu. Soutěž pak vyvrcholí koncertem vítězů.

Jaké nástroje se soutěže mohou zúčastnit a kdo zasedne v porotě?

V interpretační soutěži se na ZUŠ Ostrava-Poruba představí umělci z Polska, Ukrajiny, Slovenska, Ruska, Makedonie a samozřejmě Česka. Nástrojové obsazení je velmi pestré, mezi přihlášenými máme zpěváky, hráče na klavír, violoncello, housle, saxofon, klarinet, příčnou flétnu, xylofon, akordeon, dokonce i bajan a další. Co se týče mezinárodní poroty, ta je složena z výkonných umělců a významných hudebníků ze šesti slovanských zemí. Její součástí jsou také přímo interpreti na festivalu vystupující (Garnov, Karvay, Starý).

Koncert vítězů se uskuteční 12. listopadu v Českém rozhlase Ostrava. Jak bude koncipován?

Závěrečný koncert představí to nejlepší, co na interpretační soutěži zazní a mladí umělci tak dostanou příležitost vystoupit v Českém rozhlase na koncertě, z něhož bude nejen pořízena nahrávka, ale bude také vysílán online na kanále Youtube. Koncepce se bude výrazně odvíjet od umělců, které teprve uslyšíme a kteří zde budou vystupovat. Zda převládne věkové členění nebo nástrojová pestrost, skutečně ukáže až soutěž samotná.

V čem spatřujete hlavní přínos festivalu slovanské hudby?

Poskytnout divákům, posluchačům i umělcům nejen nevšední zážitek, ale taky poukázat na tmelící prvky naší kultury prostřednictvím hudby. Dětem a mladým umělcům zase poskytnout příležitost se porovnat v mezinárodním měřítku a najít si cestu ke slovanským skladatelům.

Jaká přání a naděje ve vás s ohledem na blížící se zahajovací ročník rezonují?

Přejeme si především, aby si festival našel své příznivce a aby si diváci nenechali tyto unikátní koncerty ujít!

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.