Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Atd. Nejstarší film o Ostravě vznikl v roce 1921. Cineport chystá jeho projekci s živou hudbou

Nejstarší film o Ostravě vznikl v roce 1921. Cineport chystá jeho projekci s živou hudbou

12.11.2017 Atd.

Sociální drama Šachta pohřbených ideí, které bylo natočeno v roce 1921, je unikátním experimentálním filmem, který je poučený tehdejší světovou kinematografií. Jde o drama plné vášně, zrady, vraždy, sexuálního vydírání a sabotáže ve špinavé jámě dělnických bouří. Zobrazuje život v nuzných koloniích, bídu, alkoholismus a promiskuitu, ale i důlní katastrofy, vyděračství a intriky. A především unikátní záběry z předválečné Ostravy. Přesvědčit se o tom budou moci ve čtvrtek návštěvníci ostravského kina Cineport.

Zvětšit obrázek

Záběr z filmu Šachta pohřbených ideí.
Foto: Archiv autora

Brána dolu Hermenegild, Dělnický dům ve Slezské Ostravě, dělnická kolonie, požár a pouliční boje, napilované veřeje vrat a létající koule vyrobené z pilin! Ostravský Germinal! Petr Bezruč versus francouzský Emile Zola. I takto se dá referovat o vzniku jednoho z nejpozoruhodnějších celovečerních filmů československé kinematografie.

Ve čtvrtek 16. listopadu večer bude tento snímek k vidění s živou hudbou ve velkém sále kina Cineport v Provozu Hlubina. Tedy tam, kde v době jeho vzniku fárali horníci do hlubin pod Ostravou, aby v každodenním potu dřiny rubali drahocenné uhlí. Dnes se ale na povrch z temnot věků vymaní stříbrné plátno, na kterém budou k vidění dramatické osudy dělníků, ale také jedny z nejstarších filmových záběrů předválečné Ostravy.

Součástí projekce bude stylová vernisáž v kavárně Maryčka u příležitosti výstavy nazvané Na šachtě malíře a grafika Eduarda Halberštáta a také čtení z nového, letos vydaného románu Z podzemí ke slunci novináře a divadelního kritika Ladislava Vrchovského. Celovečerní pořad začne vernisáží v 18 hodin, následovat bude čtení a po 19 hodině začne promítání s živou hudbou Pavla Johana Johančíka (kytara, efekty) a Jiřího Macháčka (housle).

Samotné uvedení filmu, který v Ostravě není příliš znám, si zaslouží zvýšenou pozornost. Je považován za první film se sociální tématikou natočený v Československu a dobovou cenzurou byl záhy zakázán.  „Do mezititulků byly použity verše Petra Bezruče. Film byl cenzurou zakázán 8. 10. 1921, po střihové úpravě uveden 17. 2. 1922. Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995.“ Film tedy existoval v několika verzích, k divákovi se ale bohužel dostala ta zkrácená, ochuzena o takzvané nevhodné scény. Předmětem výtky cenzorů byly například i verše slezského barda.

Příběh označili tvůrci v podtitulu za Sociální baladu o pěti dílech. Odehrává se v hornickém prostředí v Ostravě a nabízí existenciální drama rámované Bezručovými verši. Děj je zasazen do Rakouska-Uherska, vrcholí v nové republice a zachycuje snahy dělníků vzít osud do svých rukou. Jako výbušná roznětka působí spor o šachtu mezi soukromým družstvem vedeným inženýrem Oblomským a nesmlouvavým obchodníkem Kohlmannem. O uhlí z nově objevené štoly je velký zájem. Kohlmann je na straně Rotschildů a zasahuje s četnictvem proti stávkujícím horníkům. Uhlobaron se snaží zlikvidovat konkurenční družstvo a ve hře je i důlní sabotáž. Nechybí ani falešná udání, změna poměrů za první světové války a vše vrcholí znárodněním dolů a velkostatků v nové republice. Je zajímavé, že navzdory sociální tématice se od filmu distancovala levicově orientovaná scéna a zároveň vadil i vládnoucí třídě. Následně byl na dlouhá desetiletí považován za ztracený, až byl nečekaně objeven v roce 1995 v soukromých rukou.

Film natočila zkušená tvůrčí dvojice Rudolf Myzet a Antonín Ludvík Havel, kteří oslovili jednoho z nejlepších českých kameramanů Karla Kopřivu a jeho bratra Rudolfa. Ve filmu nechybí řada záběrů s dokumentární hodnotou. Zachycena jsou již neexistující místa z okolí dolů Zárubek a Jan Maria, hornické kolonie, židovský folklor.

Právě živá hudba v podání už osvědčeného dua Pavel Johan Johančík a Jiří Macháček může v tomto směru zprostředkovat a doprovodit jedinečný filmový zážitek a navíc překlenout a spojit danou dobu se současností, kdy je tak důležité poznávat zmizelou minulost města.

Dobové ohlasy na film Šachta pohřbených ideí:

„Film Šachta pohřbených ideí znamená novou epochu (…). Je to první pokus o český sociální film (…) luští ožehavé otázky dneška, otázky sociální a socializační. Na horké půdě Ostravska, v pekle jeho dolů, hutí a bání, v prostředí hornického živlu, v kraji Bezručově, odehrává se děj dramatu, havíři sami hrají pro film jak v masách, tak jednotlivě (…)“ Zdroj: dobový leták z roku 1922.

Snímek na čtyři měsíce zadržela dobová cenzura! „…poněvadž předváděním tohoto snímku by mohl být ohrožen veřejný pokoj a řád.“  „…propaguje komunismus a mohl by působiti dojmem, že zločiny byly by něčím běžným…“ Zdroj: dobový tisk a časopis Iluminace.

„Onen film není naprosto nic radikálního, je to naopak sociálněpatriotický film, který svým závěrem působí spíše jako vtip.“ Zdroj: Večerník Rudého Práva 22. října 1921.

Šachta pohřbených ideí byla cenzurou zakázána 8. října 1921, po střihové úpravě uvedena 17. února 1922. Veškeré filmové materiály byly po léta považovány za ztracené. V druhé polovině 90. let byla náhodně objevena jedna z distribučních verzí u soukromého majitele.

Martin Jiroušek | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.