Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Nechceme hrát tak, jak sponzor nebo vydavatel píská, říká Miroslav Holub z doom metalových R-E-T

Nechceme hrát tak, jak sponzor nebo vydavatel píská, říká Miroslav Holub z doom metalových R-E-T

13.11.2017 Hudba

Třinečtí R-E-T jsou tak trochu jinou kapelou, která si žije ve vlastním světě. Nikam se necpou, hrají a tvoří hlavně pro sebe, na nějaké pocty si nepotrpí a občas vydají novou nahrávku. Nicméně co je hlavní, většinou jde o kvalitní album, což potvrzuje fakt, že se jejich počiny prodávaly také v zahraničí. V současnosti to vypadá, že se kolem této formace nic neděje, ale to je pouze zdání. Více se dozvíte už z následujícího rozhovoru s klávesistou této party Miroslavem Holubem, který prozradí třeba detaily o tom, co nového se plánuje v souvislosti s jedním nejzásadnějších alb české metalové historie – In Memories.

Zvětšit obrázek

Klávesista třinecké kapely R-E-T Miroslav Holub.
Foto: Archiv kapely

Na první pohled by se mohlo zdát, že kapela R-E-T (Reaction Ecstasy Trance) stagnuje, nic moc se u vás neděje, ale tak tomu rozhodně není… Co vás tedy momentálně zaměstnává, jaké jsou aktuální informace z tábora R-E-T?

Je pravda že jsme se nikdy nehrnuli moc dopředu. Nemíváme ani moc koncertů, takže na první pohled si může každý myslet, že kapela stagnuje, ale je taky pravda, že se scházíme jednou týdně a to je pro nás důležité. Stává se, že sice někdy nevytáhneme ani nástroje z futrálů, ale zato stmelujeme kolektiv. (smích)

Dobře, kolektiv bychom měli vyřešený, teď ještě tu hudební stránku…

Další důvodem, proč mají lidi kolem dojem, že se nic neděje, je skutečnost, že jsme si od posledního alba prošli spoustou personálních změn. Přesto jsme za podpory časopisu Pařát vydali reedici alba In Memories na CD a chystáme toto album vydat i na LP a jelikož stopáž In Memories je přes 73 minut, tak album vyjde na dvou LP deskách plus bonus. Křest tohoto LP spolu s oslavou 18. výročí časopisu Pařát a se křtem dalšího počinu tohoto skvělého časáku, a tím je tribut pro Dissolving of Prodigy, na kterém se jednou skladbou bude podílet i R-E-T, se bude konat 2. března 2018 v třineckém klubu Barrocko. Jako hosté se na akci představí i slovenské kapely Doomas a Abstract. Takže to je důvod, proč právě 2. března příští rok. To znamená jedno výročí, dva křty a vzpomínka na zesnulé muzikanty, takže to vypadá na pořádnou párty, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. (smích)

To jsou velmi zajímavé novinky. Třeba vinyl alba In Memories bude pro fanoušky určitě lákavý. Můžeš prozradit trochu více?

Co se týká uvedeného bonusu, tak v plánu bylo vydat jako bonus i album Depression, ale bohužel nás stopáž na vinylu nepustí, tak toto album bude jako bonus obsahovat pouze skladbu Confession ze zmíněného alba. Jak už jsem řekl, celý večer, kdy budeme křtít, budeme i vzpomínat, a tak trochu symbolicky, protože album In Memories bylo věnováno zesnulým muzikantům z celého světa, bychom chtěli zavzpomínat především na muzikanty, kteří už nejsou s námi a znali jsme je osobně.

Ještě než se dostaneme k dalším tématům, zkus říci, jaká je aktuální sestava kapely. Už jsi uvedl, že vás potkalo jisté personální zemětřesení…
Po vydání našeho posledního alba Coming Soon… nás bez udání důvodů opustil zpěvák Yarin. Jelikož jsme však zrovna slavili 25. výročí kapely, kdy s námi koncertovali i bývalí členové, tedy bubeník Szoty a zpěvačka Zuzka, upravili jsme koncertní program i o skladby bez Yarina. Časem jsme upravili zpěvy tak, že se žezla chopila naše nová zpěvačka Pajaa, která čisté zpěvy převzala po Yarynovi, a growling si vzal na starost náš další sólový zpěvák Glufka za malé podpory basáka Pala a mě. Můj osobní názor, co se týká zpěvu,  je, že R-E-T má momentálně nejlepší zpěv v historii a můžete to posoudit na novém CD, které chceme vydat u příležitosti třiceti let kapely v roce 2019.

To je další příjemná zpráva, nicméně vraťme se ještě k těm personálním změnám, protože tento výčet zdaleka nekončí… 

Další personální změnou, která proběhla ve stejné době, byl odchod našeho bubeníka Tomka za prací do zahraničí, kdy ho vystřídal Denis Khabibulin hrající ale v několika kapelách současně. Nemohli jsme se často domluvit na termínu zkoušek a koncertů, a tak jsme přemluvili k návratu našeho původního bubeníka Szotyho. Přestože to má k nám na zkoušky 200 kilometrů, tak to zatím funguje. R-E-T je prostě srdcová záležitost a vždycky jsme v kapele chtěli mít spíš kamarády než vynikající muzikanty. A to je právě případ naší další změny, kdy jsme si přestali rozumět s basákem Klepym, který s námi působil pouze na posledním CD, a proto jsme ho vyměnili za Pala, který už působil v kapele s Glufkou a Tomkem a také ostatní členové ho dlouho znali. A naposled, a doufám, že je to fakt poslední změna, nastala nedávno ta, kdy odešel z kapely kytarista Roman ze zdravotních důvodů. Působil v kapele od samého začátku a bohužel mu zdraví nedovoluje v kapele hrát nadále. S fanoušky se oficiálně rozloučí na našem křtu LP In Memories, kdy s námi naposledy zahraje i na pódiu set ke zmiňovanému albu. V rámci toho druhého setu po koncertu kapely Doomas už bude R-E-T hrát skladby z novější éry, kde ho nahradí, a jakožto nový člen bude s námi dále působit, Martin Hracký zvaný Dreik.

Pojďme tedy k nahrávání nového alba. V jakém duchu se ponese? Máte už nějakou vizi? Chtěli byste, aby navazovalo na vaše zatím poslední a možná tak trochu nedoceněné, album Coming Soon…?

Počítám s tím, že se na dalším albu autorsky zapojí i noví členové a jelikož působili v hodně tvrdších a rychleji hrajících kapelách, tak čekám, že to bude tvrdší a rychlejší. (smích) Ale musíme je spolu s ostatními starými členy držet trochu na uzdě, protože R-E-T hrálo vždycky tak trochu doom metal a kolem tohoto stylu bychom se i nadále chtěli pohybovat. Nicméně počítám, že to bude trochu jiné. Nechme se překvapit.

Máte už nějaké skladby rozpracované, nebo se na ně teprve chystáte? Asi se dá opět očekávat využití mnohovrstvých vokálů (ženský, mužský, čistý i hrdelní zpěv a podobně)… Je tomu tak?

Nějaké rozpracované nahrávky už máme. Teď je musíme nějak poskládat dohromady a přidat něco od těch mladých. Co se týká vokálu, tak určitě budou barevnější a zhruba ve stejném stylu jako na Coming Soon… Pro představu pustíme do oběhu před připravovaným albem i videoklip, který jdeme do studia točit příští rok v lednu, společně se skladbou převzatou od Dissolving of Prodigy, která se objeví na tributu pro tuhle kapelu. Nahrávání videoklipu bude na podzim příštího roku, kdy je to správné doomové počasí. (smích)

V roce 2008 jste vydali album New Feelings, které bylo zpracováno jako kniha, což na tu dobu byl a dosud stále je poměrně ojedinělý počin… Je možné, že i s novým albem přijdete s nějakým podobným překvapením? I když zrovna PC hru od vás asi očekávat nemůžeme…

Jelikož nové album vyjde ke třicátému výročí kapely R-E-T, tak budeme určitě chtít, aby se něčím lišilo od těch ostatních. Zatím nic neprozradím, protože nic nevím… (smích) Ale nějaké nápady už byly a záleží hlavně na penězích, kolem toho se bohužel dneska točí svět… Jo, a s tou PC hrou poškádlím našeho grafika a basáka Pala, on má takové výzvy rád, tak aby ses nedivil… (smích)

Vždy jste si skládali písně tak hlavně nějak pro sebe, dá se říci, že i proti proudu, přičemž jste tvrdili, že pro vás je důležité hlavně to, aby to byly písně kvalitní a líbily se vám… Není to tak trochu sobecký přístup? I když na druhé straně tomu samozřejmě rozumím…

Tak na to ti odpovím jednoduše. Znám spoustu komerčních kapel, které hrají pro lidi a přitom se jim to, co hrají, ve skrytu duše nelíbí. Málokterá kapela to přizná, ale někdy v alkoholovém opojení si vylijí srdíčko. (smích) Sice mají před pódiem narváno, hrají je v rádiu, mají za to i peníze, ale to není všechno. My v R-E-T máme na hudbu jiný názor a to, co hrajeme, máme zároveň rádi a líbí se nám to, takže to není sobeckost. Jen si stojíme za svým názorem a za tím, co hrajeme. A když se to líbí i někomu jinému, tak to už je pro nás bonus. (smích) Naše nevýhoda, která se ale stává výhodou, je to, že nás nikdo nesponzoruje v takové výši, že bychom museli hrát tak, jak sponzor, popřípadě vydavatel píská, a tím jsme sice na výdělek chudá, ale nezávislá kapela, a můžeme si hrát, co se nám zachce. Pro peníze chodíme do práce a nepotřebujeme je vydělávat jako někteří cirkusáci na české hudební scéně pomocí OSA a jiných organizací žijících z toho, jak jsou někteří lidé, a není jich málo, u nás hudebně hloupí. (smích)

Přemýšlet o tom, co by se mohlo být, kdyby…, je zbytečné, Nicméně neříkáte si někdy, kde byste mohli být, pokud by vaše sebepropagace byla lepší? Proč v této věci nejste takoví perfekcionisté jako v jiných záležitostech?  Přece jenom propagace vašich nahrávek a vlastní tvorby má k dokonalosti daleko a určitě je potěšující, když vaši tvorbu ocení co nejvíce fanoušků… Nebo ne?

Když jsme začínali, tak naše cíle byly jako u každé kapely vysoké a chtěli jsme být slavní a bohatí, ale jak jsem už nastínil před chvíli, je Česká republika pro tak okrajový žánr, jako je metal, všeobecně zaostalá a hudebně nevyzrálá, což můžeme jasně vidět na tom, co který umělec nebo kapela v zahraničí dokázali oproti státům hudebně vyzrálejším. Zjistili jsme, že tady nám pšenka nepokvete, a jelikož nemáme ani bohatého strejce, který by nás prosadil v zahraničí, tak jsme tam, kde jsme. I když nějakých úspěchů jsme dosáhli a že se naše alba prodávala po celém světě za pomocí distribuce Nuclear Blast, není na naše poměry zanedbatelné. Vím, že by šlo udělat víc a některé undergroundové kapely toho jsou důkazem, ale je za tím hodně práce a zase peněz a my nežijme pouze pro kapelu, ale bereme to jako koníček, útěk od reality či resetování mozku. (smích)

Ještě se vrátím k albu In Memories… Nahráli jste všechny písně, které jste tenkrát vytvořili? Nezůstaly vám nějaké v zásobě? Jaký byl, případně ještě bude jejich osud?

In Memories bylo natočené jako koncepční album a jednotlivé skladby na sebe navazovaly, proto byly použité pouze tyto skladby a nahrané na maximální stopáž, která se vešla na CD.
Zajímavostí je akorát to, že In Memories mělo být naše první oficiální album, ale jak náš vydavatel Taga Records uslyšel naše původně demo Depression, tak se ho rozhodl vydat jako naše debutové album. Takže suma sumárum, když jsme při příležitosti desátého výročí vydali i nahrávky zpívané mnou v češtině ještě v heavymetalovém stylu, tak nám v šuplíku nezůstala ani nota nahraná ve studiu a nevydaná oficiálně na CD, což je pro nás jako muzikanty a skladatele dobrý počin. Otázka je, jestli jsme neměli mít více natočených CD. (smích) Ačkoliv sedm alb plus jedno v realizaci plus jedno DVD na naše poměry není špatný počet. (smích) A už vůbec ne, když větší polovina kapely se na všech albech jak hudebně, tak autorsky podílela a dodnes spolu hrajeme.

Je vůbec možné, že byste někdy koncertně odehráli celé album In Memories?

Tak na tuto otázku rád odpovím a všechny naše fanoušky bych chtěl tímto nalákat a znovu pozvat na náš křest 2LP In Memories. Náš koncert se totiž bude skládat ze dvou setů, kdy ten první budou tvořit pouze skladby nahrané na albu In Memories. I když nebudeme hrát toto album kompletně, ale pouze skladby, které se hodí na koncertní provedení, což je ale větší polovina.

Co se týká alba In Memories, nemůžu si odpustit jednu zásadní otázku. Svého času proběhly informace, že byste mohli natočit jakési In Memories Part 2, zkrátka pokračování alba In Memories, tedy poctu dalším zemřelým muzikantům…Byla, respektive je tato varianta reálná? Navíc by se na albu mohli podílet vybraní zahraniční muzikanti, což by vzhledem k současným technickým možnostem nebylo nemožné… Co je na těchto informacích pravdy?

Ano, i tato varianta byla a byl to nápad našeho bývalého manažera Karla Šustíka, který dokonce začal jednat s některými muzikanty. Nicméně tento projekt ztroskotal už na počátku samozřejmě kvůli financím. U nás v Česku se moc peněz do kultury nesype a do metalu dá peníze jen bohatý člověk, který tím žije, a těch moc není, bohužel.

Tak třeba ještě není všem dnům konec a tohoto nápadu se ujme někdo po přečtení tohoto rozhovoru… Mimochodem víš o nějakém jiném hudebním díle, třeba i z jiných žánrů, které by v takové míře jako vy dávalo hold zemřelým muzikantům?

Abych ti řekl pravdu, já osobně moc hudbu neposlouchám a CD příliš nekupuji. Mám raději klid u vody u nahozených prutů, ale svého času jsem nic podobného nezažil. Určitě ne v naší republice.

Závěrem je vhodné ještě zmínit, že jste také spjati se dvěma festivaly, a to RETfest a Memory Session. Můžeš trochu více přiblížit, o jaké akce se jedná?

Festival RETfest vznikl hlavně, abychom si mohli pozvat kamarády z jiných kapel a společně si zahráli a zapařili. Není vůbec nějak speciálně nebo stylově zaměřený, takže jsme na něm mohli slyšet styly od pop-rocku až po pořádný black metal. Začali jsme ho pořádat, mám dojem, v roce 2006 a děláme ho dosud. Akorát následující ročník se spojí s oslavou už zmiňovaného křtu, oslavou narozenin Pařátu a také i s festivalem Memory Session, který jsme začali pořádat rok po tragické smrti kamaráda Richarda Szotkowského, a zároveň každoročně zavzpomínáme na naše zesnulé kamarády muzikanty, které jsme znali. Tímto nám vše zapadá do jisté koncepce tohoto koncertu, kdy život přináší smutek z úmrtí druhých, které jsme měli rádi, a zavzpomínaní na ně. A zároveň radosti, že se rodí něco nového, co máme před sebou s nadějí, že bude líp. Doufám, že uvidíme na tomto pro R-E-T výjimečném koncertu i spoustu naších fanoušků a známých. Děkujeme i tímto za jejich podporu, která je pro každého muzikanta velmi důležitá.

 

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.