Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Kostel sv. Václava zažil unikátní koncert tří ostravských pěveckých sborů

Kostel sv. Václava zažil unikátní koncert tří ostravských pěveckých sborů

13.11.2017 Hudba

Festival Hudební současnost pokračoval v neděli v ostravském kostele sv. Václava projektem, který dostal název Koncert třísborový. Jak je z názvu zřejmé, vystoupily na něm tři sborová tělesa: Ostravské učitelky, Sbor interpretačních kurzů Hudební současnosti a Chorus Ostrava. Hudební nastudování připravili sbormistři Jurij Galatenko a Petra Rašíková.

Zvětšit obrázek

Z Koncertu třísborového v kostele sv. Václava.
Foto: Martin Popelář

Přicházíme ke kostelu sv. Václava, který už je v obležení účinkujících i návštěvníků koncertu. Přilákal nás zajímavý program i možnost srovnání tří různých sborových těles. Usedáme, kocháme se nádherou interiéru kostela a vstřebáváme jeho akustiku do uší. Jako první ji rozezvučil ředitel festivalu Daniel Skála, který s obvyklou improvizační pohotovostí seznámil návštěvníky s programem.

Vzhledem k velkému počtu sboristů byly jednotlivé sbory rozmístěny do prostoru. Po pravé ruce od publika byl situován asi dvacetičlenný sbor Ostravské učitelky, uprostřed početně subtilnější Sbor interpretačních kurzů HS a po levé straně usednul zhruba padesátičlenný Chorus Ostrava. Počet sboristů evidentně převýšil počet návštěvníků koncertu, ale jak trefně poznamenal Skála, bylo plno a víc posluchačů by se do kostela ani nevešlo.

Koncert zahájilo úvodní slovo D. Skály. (Foto: Martin Popelář)

První trojice skladeb zazněla v interpretaci Ostravských učitelek pod vedením Jurije Galatenka. Úvodní Alleluja současného polského autora Romualda Twardowského bylo povinnou součástí mezinárodní pěvecké soutěže Varsovia Cantat. Klidné plynutí meditativního díla Twardowského upoutalo zajímavými harmonickými obraty, Galatenko dokázal v dalším průběhu Alleluja sbor agogicky rozpohybovat, přičemž precizní intonace a přesnost byla od začátku do konce přímo ukázková.

Jubilate Deo amerického skladatele Martina Ramrotha zdařile pracuje s rytmicky pestře vedenými hlasy a s dělením jednotlivých hlasových sekcí. Ve druhém hudebním bloku skladba svou rytmikou evokuje renesanční madrigalovou techniku. Náročné melodické invokace na slabice „ju“ intonačně trochu kolísaly, vrstvení sekundových intervalů vyznělo naopak s přesvědčivostí.

Vrcholem prvního sboru večera byla Ave Maria brněnského skladatele Jana Nováka, který byl jeden z nejlepších a kompozičně nejoriginálnějších žáků Bohuslava Martinů. Určitá zvuková analogie s dílem poličského rodáka šla zaslechnout i v této hudební modlitbě, která zazněla s doprovodem klavíru. Právě zvuk elektronického piana byl naneštěstí zvukově dost nevkusný, i když je jasné, že klasický klavír nebyl v organizačních možnostech koncertu.

Z Koncertu třísborového. (Foto: Martin Popelář)

Jako druhý se představil Sbor interpretačních kurzů festivalu Hudební současnost složený z dobrovolníků, mezi nimiž ale byli i profesionálně školení zpěváci. V jejich podání zazněla tři díla. Igor Stravinskij napsal Anthem (The dove descending breaks the air) v roce 1962, tedy v pozdním období, kdy tvořil pod vlivem dodekafonní techniky. I zde slyšíme napětí spočívající v intervalu zvětšené oktávy a specifika užití dvanácti chromatických tónů, k nimž ovšem Stravinskij přistupoval poměrně volně se zřetelem na celkové vyznění díla.

Následovala působivá ¿Donde estás hermano? (1982) italského hudebního revolucionáře Luigi Nona, která objevným způsobem pracuje s intervalikou i tektonikou skladby na principu významově osamostatněných souzvuků. Vystoupení sboru završila À Hélène pro ženský sbor od hudebního vizionáře Iannise Xenakise z roku 1977. Její faktura je ovlivněna principy antického divadla, vesměs tonální průběh sestává z důsledného rozkrývání vztahu hudby a slova, který je zde nasvěcován s archetypální příznakovostí.

Z Koncertu třísborového. (Foto: Martin Popelář)

Závěr Koncertu třísborového patřil Petře Rašíkové a Chorusu Ostrava. V jejich podání zazněla díla Mortena Lauridsena, Pekky Kostiainena, Zdeňka Lukáše, Marie Sommerové a Erica Whitacra, tedy repertoár 20. a 21. století. Skladby stylově různorodých autorů reprezentovaly velmi pestrou výseč hudebních cest a křižovatek; od liturgicky cítěné Ubi Caritas et Amor Lauridsena přes působivé sónické experimenty Kostiainena v Jaakobin isot pojat až k transcendentně vřelým kompozicím Luxuriosa a Naděje s bukovými křídly Zdeňka Lukáše a Marie Sommerové. Koncert Třísborový uzavřela sugestivní skladba Sleep Erica Whitacra.

Konfrontace tří sborů přinesla nejen pozitiva, ale doslova radostné zjištění: a sice, že ostravské sborové umění s velmi přesvědčivým výsledkem zařazuje současnou tvorbu do svého repertoáru a pomáhá tak udržovat živoucí obraz o vývoji a směřování současné sborové produkce. Kvalita jednotlivých těles byla nesporná. U Jurije Galatenka přesvědčila rytmická a intonační preciznost a kázeň, Petra Rašíková a Chorus Ostrava zase ukázali, že emoční zaujetí je pro sborový zpěv nepostradatelnou součástí. Sbor zazpíval s obrovským nasazením a vitalitou. Nejmladší sbor účastníků interpretačních kurzů měl nejtěžší roli, protože skladby Stravinského, Nona a Xenakise jsou interpretačně nesmírně náročné. Odvaha a entuziasmus se ale vždy vyplácí a také jejich vystoupení bylo velmi přínosné a myslím, že jim všichni drželi palce.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.