Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Jsme stejně nepoučitelní jako současníci Shakespeara, říká Boris Urbánek, autor hudby k Romeovi a Julii

Jsme stejně nepoučitelní jako současníci Shakespeara, říká Boris Urbánek, autor hudby k Romeovi a Julii

21.11.2017 Divadlo

Už 7. prosince se v ostravském Divadle Jiřího Myrona uskuteční premiéra muzikálu Romeo a Julie. Legendární Shakespearovu tragédii zhudebnil Boris Urbánek na texty Jaromíra Nohavici. Vše sečte a podtrhne režie Šimona Cabana a pečlivě vybraní protagonisté v hlavních rolích. O muzikálové senzaci aktuální sezóny jsme si povídali s autorem hudby Borisem Urbánkem.

Zvětšit obrázek

Skladatel Boris Urbánek je autorem hudby k muzikálu Romeo a Julie.
Foto: archiv

Romeo a Julie není úplnou novinkou, stejnojmenný muzikál na ledě s vaší hudbou a písňovými texty Jaromíra Nohavici mohli vidět diváci již v roce 2003. Proč jste se rozhodl vrátit Romea a Julii na scénu v novém ztvárnění?

Hudba i texty byly součástí romantického muzikálu na ledě Romeo a Julie, který měl premiéru na jaře 2003 a během jednoho roku jej na 50 představeních u nás, na Slovensku, v Německu a ve Švýcarsku zhlédlo přes 300 tisíc diváků. Úspěch tehdejší inscenace byl mimořádný. Díky osobnímu selhání jednoho z tvůrců a zároveň výkonného ředitele společnosti Musical On Ice vznikla tehdejšímu producentovi a majiteli společnosti obrovská finanční ztráta, díky níž nebylo možné dále pokračovat ve slibně rozjetém projektu.

Mnohokrát jsme si s Jaromírem řekli, že je to obrovská škoda a že by stálo za to tento nesmrtelný příběh, hudbu i texty přenést do živé podoby na jeviště. Vždy, když jsem oslovil vedení divadel, dostalo se mi odpovědi, že je to opravdu krásná, ale také velmi těžká a náročná látka, na kterou divadlo nemá kapacity, ať už jde o orchestr, zpěváky i sbor. O to víc oceňuji rozhodnutí ředitele Jiřího Nekvasila, že nakonec tuto výzvu přijal. Během konkurzů se ukázalo, že nám tady vyrostlo tolik skvělých mladých zpěváků, že nemám nejmenší obavy o osud tohoto díla.

Co vás inspirovalo k napsání hudby k Shakespearovu Romeovi a Julii? Jak vás vlastně původně napadlo vytvořit k této slavné tragédii hudbu?

Teď budu asi trochu nudný, když řeknu, že skládání je součástí mého živobytí. Nejsem si jistý, jestli by vám například Sergej Prokofjev nebo Petr Iljič Čajkovskij neodpověděli podobně. Ale vážně. Po skutečně neuvěřitelném úspěchu pohádkového muzikálu na ledě Mrazík, který shlédlo více než 1 300 000 diváků a prodalo se více než 130 000 cédéček, přišlo na pořad dne, co dál. Zachtělo se nám se pustit do něčeho vážnějšího a možná i umělečtějšího. Práce na Romeovi a Julii mi s přestávkami zabrala téměř dva roky. Byly to jedny z nejtěžších, ale i nejkrásnějších chvil v mém životě. Ta práce mne totálně pohltila. Mám pocit, že to je moje absolutní vnitřní i skladatelská výpověď. Je to moje „milované dítě“. Navíc jsme v té době neměli žádnou jistotu, že se nám podaří muzikál uvést v život. Dlouho jsme nemohli najít investora. O to bolestnější bylo zastavení slibně se rozjíždějícího projektu z důvodů, které jsem už výše uvedl. Vlastně to bylo velmi „shakespearovské“. Jak příznačné.

Jak probíhá práce inscenačního týmu, který je všeobecně považován za mimořádně kvalitní?

Jedná se o první uvedení tohoto díla na divadle, takže je to vlastně prvotina svého druhu. Jak se nadneseně říká, světová premiéra. Společně s režisérem a autorem scénáře Šimonem Cabanem, dramaturgem a spoluautorem scénáře Patrickem Fridrichovským, ale také s hudebním ředitelem Jakubem Žídkem hledáme tu nejlepší formu provedení. Jako každá prvotina se i tato inscenace potýká s mnohými otázkami, které nabízejí různá řešení. Takže se naše diskuse často protáhnou a nabydou na argumentační síle. Já jako autor hudby mám ke svému „dítěti“ velmi silný citový vztah. Proto často zasahuji do pojetí. Ale nemám pochyb o tom, že výsledek bude skvělý.

Jaká je režie uznávaného režiséra Šimona Cabana? Naplňuje jeho pojetí slavného příběhu vaše očekávání?  

Muzikál doznal mnoha zásadních dramaturgických změn. Šimon je bezpochyby silná umělecká osobnost, je víc jevištní, chcete-li divadelní, já jsem ten, který citlivě vnímá propojení s hudbou. Ne vždy máme stejný pohled. Hledáme řešení. Oba ale máme společný cíl – skvělou inscenaci, která chytne za srdce každého, kdo se přijde podívat.

Pochopitelně jste opět zvolil texty Jaromíra Nohavici. Doznaly proti původní verzi z roku 2003 nějakých změn a úprav?

Jaromírovy texty k tomuto dílu patří stejně neodmyslitelně jako moje hudba. Až na pár drobných úprav, které souvisely s tehdejším uvedením na ledě, nebylo vůbec nutné do textů zasahovat. Naopak přibyla jedna nová píseň, kterou Jaromír otextoval, a tu a tam jsem dopsal nové sbory nebo připsal další sólové hlasy. Znovu jsem si po letech uvědomil, jak skvělé texty Jaromír tenkrát napsal.

Hudební nastudování obstará dirigent Jakub Žídek. Podílíte se také na jeho přípravě radou, názorem, případně přítomností na zkouškách?

Jakub je pro mne zárukou absolutně perfektní práce, což už dokázal na mnoha předchozích muzikálech, uvedených v NDM. S obdivem jej pozoruji, jak při korepeticích, tak na zkouškách s orchestrem. Dokáže orchestr motivovat a přimět k tvrdé práci. Já jsem musel původní velkou symfonickou orchestraci upravit pro stávající divadelní orchestr. Kuba přesně chápe můj záměr a dělá vše pro to, aby výsledek odpovídal mé představě, tedy vlastně naší společné představě. Troufám si obecně říct, že tak kvalitního hudebního ředitele, alespoň co pamatuji od dob Vladimíra Brázdy, ještě soubor opereta-muzikál neměl. Nerad bych ale opomenul také skvělou práci sbormistra a druhého dirigenta Marka Prášila.

Co vás na příběhu Romea a Julie nejvíc fascinuje?

Muzikál nese název Romeo & Julie – poselství lásky. To poselství příběhu Williama Shakespeara je stále aktuální. A samozřejmě mám teď na mysli i celý divadelní a literární odkaz Shakespeara. Při čtení scénáře nebo na zkouškách prožívám znovu a znovu ten příběh a uvědomuji si, jak je stále současný a aktuální. Svět, v němž je přítomná láska, pramenící z toho nejčistšího v nás, ale zároveň závist, nenávist, pramenící v černých hlubinách v nás, je i naším světem. Je to poučné podívání se do zrcadla na sebe samé. Bohužel jsme často stejně hloupí a nepoučitelní, jako byli současníci Shakespeara v jeho době. Jako kdyby neuběhlo těch více než 400 let.

Romeo a Julie, poselství lásky: Lásku ti přísahám

Prožijte příběh nejslavnějších milenců z pera Williama Shakespeara.Muzikál Romeo a Julie, poselství lásky. Hudba Boris Urbánek, texty Jaromír Nohavica, režie Šimon Caban. Od 7. prosince v Divadle Jiřího Myrona.

Zveřejnil(a) Opereta/muzikál Národního divadla moravskoslezského dne 10. listopad 2017

Jak byste charakterizoval vaši hudbu? Pilotní píseň v novém klipu naznačuje, že vaše jazzové kořeny šly tentokrát trochu stranou…

Duet Romea a Julie Lásku ti přísahám, o kterém mluvíte, zazní ve chvíli jejich naprostého oddání se lásce, jen na tu chvilku, než se celý příběh stočí do nešťastné tragédie. Dovolím si s vámi polemizovat v případě absence „jazzových kořenů“. Trošku ze široka – jazz je nositelem „rytmu své doby“. V tom smyslu jsem přistupoval k Romeovi a Julii jinak než Leonard Bernstein, který stvořil novodobé Romea a Julii jako Tonyho a Marii ve West Side Story, který mimochodem považuji za nejlepší a těžko překonatelné „moderní“ zpracování Shakespearova dramatu.

Jakou cestou jste tedy šel?

Já jsem se rozhodl pro řekněme „dobové“, tedy historické ztvárnění. Proto jsem zvolil symfonický orchestr. Bez bicí soupravy, baskytary a kytary, což je v posledních letech – pro mne – laciné popové klišé, vyplývající trochu z bezradnosti mnoha tzv. skladatelů. Zaposloucháte-li se ale do harmonií a tu a tam do rytmických struktur, které ovšem nevyčnívají, tak jich tam, těch tzv. jazzových, uslyšíte poměrně dost. Ale popravdě, jestli mne celý život něco netrápí, tak je to dělení na stylové, chcete-li žánrové škatulky. Jsem možná v úplně stejném, ale obráceném argumentačním gardu jako Bernstein, který zase neměl chuť vysvětlovat svým kritikům, proč je tam tolik té „nevážné“ jazzové hudby. Nesmrtelnost West Side Story naštěstí dala za pravdu Bernsteinovi.

Mezi nejslavnější hudební zpracování patří vedle Bernsteinova remaku stejnojmenná opera Charlese Gounoda a balet Sergeje Prokofjeva. Patří tato díla k vaším oblíbeným, nebo máte ještě své jiné favority?

Prokofjevův balet miluji už od dětství. Nenechal jsem si jej ujít ani v NDM, někdy před deseti lety, když jej skvěle dirigoval Paolo Gatto, jenž byl dirigentem první verze Romea a Julie. Krásná je také stejnojmenná symfonická báseň Petra Iljiče Čajkovského. Přiznám se, že operu Charlese Gounoda jsem neviděl ani neslyšel. Ale o to možná ani nejde. Snažil jsem se naprosto vyhnout jakémukoliv napodobování. Nicméně vnímavý posluchač možná postřehne tři jedno až dvoutaktové „hluboké poklony“ géniům – Bernsteinovi, Čajkovskému i Prokofjevovi, kterými jsem chtěl říct, jak nesmírně si vážím jejich díla.

Víte, že 23. listopadu se odehraje premiéra jiného muzikálu Romeo a Julie v divadle Hybernia v Praze? Ten má podobný osud jako váš Romeo a Julie. Skladatel Zdeněk Barták ho napsal o rok dřív, v roce 2002, pro festival v Jižní Koreji. Není to zvláštní souběh náhod?

Přiznám se, že to nevím. Produkce pražských muzikálů nesleduji od dob, kdy jsem byl nucen některé zhlédnout.

Jste spokojen s obsazením hlavních rolí? Jako Julie se představí dva pěvecké talenty Ostravy Patricia Janečková a Martina Šnytová…

Jsem navýsost spokojen a místy i nadšen nejen s obsazením role Julie, koneckonců „fenomén“ Patricie Janečkové už dávno přesáhl republikový rámec a Martina svými oceněními prokázala své nesporné kvality. Velmi kvalitní je také obsazení Romea, Tybalta, Merkucia, Benvolia, matek, chůvy a všech dalších rolí. Nechť si laskavý divák přijde poslechnout a udělat úsudek sám. Tím se vracím k odpovědi na vaši první otázku našeho rozhovoru. Dlouho jsem byl přesvědčován, že zpěváky podobných kvalit jako Lucie Bílá, Bohouš Matuš, Kamil Střihavka, Bohouš Josef, Věrka Špinarová, Athina Langoska, Irena Budweiserová, Jana Vaculíková, Jiří Korn, Petr Janda a další, kteří zpívali v muzikálu na ledě, už nenajdu. A vidíte, nakonec jsme vybrali pro všechny role skvělé zpěváky s vlastní osobností. Tajně jsem doufal, že bych přemluvil vrátit se na divadelní prkna Věrku Špinarovou v roli matky Kapuletové. K tomu už bohužel nedošlo.

Co obsazení Romea? Odpovídá vašim představám?

Naprosto. Radek Melša i Adam Živnůstka jsou velkým příslibem. Přál bych jim, aby i poté na sobě tvrdě pracovali a přitom zůstali tak milí a pokorní.

Jak byste se zachoval vy, kdyby byl v životě postaven do stejné situace jako Romeo?

V 17 letech? Svou první lásku jsem si vzal za ženu. Naštěstí jsem nemusel čelit žádným zásadnějším překážkám než přesvědčit mé rodiče, že ve svých dvaceti letech na to ještě nejsem příliš mladý. Ale vzpomínám si, že mladý muž je v těch letech schopen čehokoliv.

Myslíte si, že poselství lásky je třeba připomínat na tomto příběhu? Není stejně důležité, byť méně jisté, sáhnout po aktuálních tématech světa kolem nás?

Těch témat je samozřejmě více. V tuto chvíli jsme se vrátili k Shakespearovi. Z důvodu, které jsem už uvedl. Doufám, že se k jiným tématům ještě budu moci umělecky vyjádřit.

Jaké je vaše největší přání k muzikálu Romeo a Julie?

Abychom všichni společně udělali a odevzdali to nejlepší, co je v nás a čeho jsme schopni. Potom snad oslovíme diváky. Byl bych šťastný, kdyby to nebyli jen ostravští diváci. Jejich první a bezprostřední reakce budou pro nás ale nesmírně důležité.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.