Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Na debutovém albu dua Vientomarero zní velmi vkusná hudba 20. století

Na debutovém albu dua Vientomarero zní velmi vkusná hudba 20. století

24.11.2017 Hudba

V Moravskoslezském kraji příliš nových nahrávek v obsazení klasické kytary a příčné flétny nevzniká. Proto je debutové album komorního dua Vientomarero důvodem k radosti. Debut kytaristy Jiřího Mecy a flétnistky Michaely Mecy letos vyšel u ostravského hudebního vydavatelství Stylton a je sestaven z děl skladatelů 20. století.

Zvětšit obrázek

Duo Vientomarero (snímek z titulní strany přebalu debutového alba).

Oba interpreti získali hudební vzdělání na Janáčkově konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Jejich osmiletá spolupráce přinesla své ovoce v podobě aktuálního CD s hudbou Jacquese Iberta, Jana Nováka, Jevgenije Markoviče Iršaie, Marii Castelnuovo Tedesca, Johna Duarta a Ference Farkase.

Hudba vybraných autorů reprezentuje poslechově příjemné, melodické skladby, více či méně ovlivněné národním folklorem (Ibert, Tedesco), jazzem (Duarte), všechny pak hudbou klasiků 20. století. Na debutové nahrávce dua Vientomarero nenajdeme žádné zvukově radikálnější kompozice či odvážnější průniky do interpretačně svébytného světa nové a experimentální hudby.

Interpretace Jiřího a Michaely Mecy je velmi vkusná, nejvíc zaujme skutečně vytříbenou souhrou a precizností, kterou duo prověřilo rozsáhlou koncertní činností. Menší důraz už Vientomarero kladlo na přesvědčivější vystižení charakteristických znaků a stylotvorných prvků jednotlivých skladeb v dynamice, faktuře a témbru. Entr’acte Jacquese Iberta je náležitě temperamentní, jen rasqueado v pomalé střední části zní nepřesvědčivě. Dobrý dojem zanechalo i následující Chorea vernales českého skladatele Jana Nováka. Magickou atmosféru se duu povedlo rozdmýchat zejména ve druhé a třetí větě, úvodní větě Con liberta-Allegretto by neškodilo více poezie, promyšlenějších zastavení a tempových modifikací.

Přesvědčivé je Vientomarero v Suitě ve starém stylu Jevgenije Markoviče Iršaie. Motorická hudba ruského skladatele žijícího na Slovensku je sledem různě rychlých tanců, v nichž se projevila dobrá rytmická synchronizace obou interpretů a společně modelované fráze. Potěšující je rovněž interpretace Sonatiny Mariii Castelnuovo Tedesca, jejíž španělské idiomy jsou vystiženy s bravurní tónovou artikulací a vhodnou hudební barvitostí.

O tom, že jazzová a klasická hudba jsou (nejen) v interpretační rovině dva odlišné světy, svědčí následující Un Petit Jazz anglického kytaristy a skladatele Johna Duarta, které oba umělci cítí příliš klasicky. Shufflový rytmus a typické přesuny akcentů zní škrobeně, závěry frází jsou poněkud úsečné bez patřičného rubatového rozvolnění. Závěrečná část Twelve je tempově silně poddimenzovaná, věta se hraje v mnohem rychlejším tempu a odlišném artikulačním ztvárnění. Nahrávku uzavírá rozdováděná dvojdobá Burattinata Ferenze Farkase, která cituje bitonální postupy a melodicky vychází z maďarského folkloru.

Debutové CD Vientomarero je sympatický počin, který provází běžné porodní radosti i strasti prvorozených alb. Zbytečným průvodním jevem nahrávky je přebujelý hall, který trochu pohlcuje konkrétní artikulaci a způsobuje, že některá rychlejší místa znějí „rozmazaně“. Nahrávací praxe a komparace s nedávnými českými počiny (Duo Bohemico – Czech music for flute and guitar, Duo Siempre Nuevo – Guitarra Cantante, atd…) říká: pryč se zbytečným hallem a dalšími efekty, přirozený zvuk a akusticky vhodné prostředí je pro klasické skladby a nástroje rozumnější volba.

V některých kompozicích se ukázalo, že interpretům chybí osobitější pojetí: typické „přehrávání“ se projevuje mírně statickými tempy a malými kontrasty, ale zejména nepříliš zajímavou hudební výstavbou frází. Uším zodpovědných osob při nahrávání utekly také drobné technické nedostatky (track č. 6 v čase 0:06 a track č. 11 v čase 0:34) v podobě nedomáčknuté struny. To jsou ale opravdové detaily, nahrávka Vientomarera je především přesvědčivá a srovnatelná s českým interpretačním standardem.

Novou nahrávku je možné ochutnat na stránkách https://www.supraphonline.cz/album/343262-vientomarero-duo.Věřme, že se větší invence (která se odrazila zejména ve výtvarně „akčním“ obalu) dočkáme na druhém albu, které bude o míle dál a o krok blíž veskrze pozitivnímu hodnocení.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.