Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Obraz & Slovo Milan Krupa ve Chvilce poezie: Samota, samota, samota, letoun, co postrádá pilota

Milan Krupa ve Chvilce poezie: Samota, samota, samota, letoun, co postrádá pilota

14.1.2018 Obraz & Slovo

Básník Milan Krupa zapůjčil kulturnímu deníku Ostravan.cz jeden ze svých vyhlášených deníkových sešitů. Shodou okolností „jubilejní“, neboť vznikal v období jeho padesátých narozenin. I když Krupova tvorba některé zadumané poety poněkud pohoršuje a nepovažují ji za poezii, my jsme Krupovy texty zvolili na úvod nové řady Chvilek poezie, které hodláme zveřejňovat až někdy do pozdního jara.

Zvětšit obrázek

Milan Krupa se sešitem, který zapůjčil Ostravanu.
Foto: Ivan Mottýl

Padesátka nikoho nepotěší, Milan Krupa proto na prahu svých abrahámovin opět uvažuje o smyslu tvorby. „Kdybych třeba umřel, bude ty věci mít někdo? Kromě mě a mé mrtvoly,“ přemítá v deníku téměř existencionálně. Vzápětí ale ulehčeně dodá, že některé texty naštěstí stačil okopírovat do složky, která je uložena v nakladatelství Protimluv vydavatele Jiřího Macháčka. „Pravděpodobnost, že je Macháček použije, je malá, ale třeba si je bude číst Macháčkův syn,“ chytá se Krupa alespoň nějaké čtenářské naděje.

Pokud je nám známo, Protimluv se přitom letos chystá vydat Milanu Krupovi novou sbírku. V tom loňském roce vyšla Krupova poezie v několika literárních časopisech, poeta si pochvaloval úspěšné vystoupení na táborském knižním veletrhu Tabook a mimo jiné dostal zajímavou nabídku od pražského editora Radima Kopáče. Následující výbor jsme připravili v chronologické řadě, ačkoliv tematické shluky kvalitu jeho tvorby vystihují lépe. Jenže, byl to rok padesátníka, tak jsme k té padesátce chtěli nějak postupně dospět.

*

MILAN KRUPA
ZÍTRA MI BUDE PADESÁT

Když chodím, jsem v pohybu, je hlava (relativně) v poklidu. Sednu-li na prdel, začíná vír myšlenek. Cykly, jak by řekl Marek Pražák. Stěží se nutím do klidu. Je to jako gramodeska. Stejné myšlenky furt dokola v určitém pořadí. Nebudu je ani vypisovat. Ale když chodím, jsem spokojený člověk.

(31. květen 2017)

*

PÝCHA

S okolím se vyrovná
já su borec – vy hovna

(2. červen 2017)

*

Na poště ráno fronta, plno lidí a kdosi řekl: „Lidí jak sraček“ Přičemž si určitě myslel, že on tou sračkou není.

(2. červen 2017)

*

Samota, samota, samota
letoun, co postrádá pilota
či pilot, co postrádá letadlo
to mě teď momentálně napadlo

(26. červenec 2017)

*

Samomluva – moje družka
ukončí to leda puška
špagát nebo koleje
samomluva moje je

(1. září 2017)

*

Spadne na mě superasteroid
pokousá mě mongoloid
a to se půjdu jen tak projít
šílená kráva pokusí se mě dojit.

Vyhnout se tomu?
Nezbude než pojít

(21. září 2017)

*

Aspikovou misku žeru
je to oběť Luciferu?
když ve mně démon vříská
(a libido se mnou o zem tříská)
ukojí ho aspiková miska

(22. září 2017)

*

Tvrdí soused, že nemám problém
a to neví, že chtěl bych viset jako goblén
viset na zdi jako goblén
na posmrtné výstavě
kde by byla hlava na hlavě
to bych neměl žádný problém
(kam až vede touha po slávě)

(22. září 2017)

*

Tak jsme byli v neděli po dlouhé době v děhylovské hospodě, které říkáme U Bolševika. Jít do Bolševika. Seděl jsem pod obrazem Husáka, Martin měl po pravé ruce na stěně Stalina. Přišel k nám Adam, nevlastní syn Petra Hrušky (básníka ostravského). Adam bydlí v Děhylově. Nabízel mi práci u firmy, která staví lešení. Já a stavět lešení!!!! Adam chvilku kecal. Zpočátku jsme nebyl nadšen, že si k nám sedl, ale pak jsem byl rád, že jsem nakoukl do dělnického světa. Do jiného světa, než je ten můj.

(16. říjen 2017)

*

Dnes je poslední den, kdy jsem ještě čtyřicátník. Zítra mi bude padesát. Dnešní den nezačíná zrovna nejlépe. Je tři čtvrtě na osm a už piju pivo.

(3. listopad 2017)

*

Dnes svítí slunko. Je ráno a je mi padesát!

(4. listopad 2017)

*

Včera byl krásný slunný den. Dostal jsem k narozeninám tisícovku od táty a ponožky plus pětikilo od sestry.

(5. listopad 2017)

*

Začátkem týdne do mě vjel rapl, ale už vyjel. Přemýšlím furt dokola. Podzim, úzkost, nuda, pivo.

(10. listopad 2017)

*

Hlučín je díra
Ostrava  – jáma
V Opavě je blázinec
pozítří je prosinec

(29. listopad 2017)

*

Když se začaly objevovat elektrické cigarety, napadlo mě, že by někdo mohl vymyslet elektrické pivo.

(20. prosinec 2017)

*

Howgh!

(20. prosinec 2017)

Ivan Mottýl | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.