Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Divadlo Držitelka Ceny Jantar Barbora Řeřichová před opavskou premiérou: Role Bystroušky je mému naturelu velmi blízká

Držitelka Ceny Jantar Barbora Řeřichová před opavskou premiérou: Role Bystroušky je mému naturelu velmi blízká

21.4.2018 Divadlo

Znáte ji jako nádhernou a citlivou Rusalku ze Slezského divadla v Opavě. Za tuto roli získala sopranistka Barbora Řeřichová ocenění v podobě nové kulturní Ceny Jantar. Nyní Barbora Řeřichová nastudovala roli lišky Bystroušky v opeře Leoše Janáčka, kterou uvádí Slezské divadlo Opava v premiéře už tuto neděli. Příhody lišky Bystroušky je jedna z nejzvláštnějších oper světového repertoáru. Barbora Řeřichová mi byla v povídání o ní zasvěcenou a poutavou průvodkyní.

Zvětšit obrázek

Barbora Řeřichová při zkoušce opery Příhody lišky Bystroušky.
Foto: Tomáš Ruta

Promítání lidských osudů do postav zvířat má dlouhou tradici. Už mytický básník Homér prý napsal Žabomyší vojnu. Máte ráda bajky?

Myslím, že bajky nenásilným způsobem učí děti, co je čeká v životě, a dospělé mohou vracet k čistému pohledu na to, co v životech prožívají, ale někdy přes nános konvencí zapomínají. Bajky mám moc ráda právě z tohoto důvodu.

Rudolf Těsnohlídek sestavil z náčrtků a obrázků malíře Lolka povídky o lišce Bystroušce. Nakonec však tento spisovatel spáchal sebevraždu. To je dost smutný konec humoristy…

Možná právě proto, že ho život tolik bolel. Myslím, že se snažil veselou formou zobrazit i smutnější stránky života.

Janáček si z Těsnohlídkových dialogů a situací napsal libreto k opeře. Zvířata v jeho pojetí lidské vlastnosti a způsoby hodnotí a přejímají podle sebe, neschematicky. Jak se chovají Janáčkovy postavy této opery?

Nejen v Janáčkově zobrazení Bystroušky, ale i Revírníka, což jsou podle mého dvě hlavní postavy, ze kterých každá zastupuje jeden svět, odlišnou generaci, jde vlastně o průřez lidským životem. U Bystroušky konkrétně od útlého věku až po její smrt, se všemi barvami, které život nabízí. Revírník na druhou stranu porovnává to, co vidí v přírodě s tím, co sám zažil. Jsem zvědavá, až budu jednou ve věku Revírníka, jak budu na svůj život hledět já.

Neobyčejně silné je Janáčkovo vnímání přírody. Ta v jeho hudbě kypí a pulzuje životem, působí na city s až rituální odvěkostí, souhlasíte? 

Vyrůstala jsem na venkově a od dětství mám k přírodě a ke zvířatům velmi blízký vztah. V Janáčkově hudbě můžete téměř hmatatelně cítit les a jeho proměny v různých ročních obdobích. Najdete tam i zvláštní barvy, signalizující přítomnost člověka v přírodě, ale zároveň i jeho vztah k životu. Také mám ráda atmosféru hudby k hospodským scénám. Zdá se mi, že jsou plné zvláštní nostalgie a milého sentimentu, který Janáček, ostatně jako všechno ostatní, dokonale osobitě vyjádřil.

Ze zkoušky nové opery. (Foto: Tomáš Ruta)

Jak obtížná je pěvecká role Bystroušky, kterou v novém nastudování Janáčkovy opery ztvárníte? Její úskalí tuším budou nejen vokálního ale zejména hereckého charakteru…

Ačkoli se z vokálního hlediska role Bystroušky zpočátku nemusí zdát tou nejnáročnější, specifický Janáčkův hudební jazyk vyžaduje pečlivou přípravu. Hlavní složitost role vnímám v propojení pěveckých dovedností s hereckým projevem. Všechny myšlenky je potřeba vyjádřit tak, aby byly divákovi srozumitelné – jak se cítíte, čeho chcete dosáhnout a v případě Bystroušky i to, jak občas manipulujete s celou situací. Toto propojení musí být velmi plynulé a doufám, že se mi podaří diváky zaujmout a udržet jejich pozornost až do konce. I když je role Bystroušky mému naturelu velmi blízká, tak vidím, že práce na ní nekončí a s každou další zkouškou a reprízou se dále vyvíjí. Byla bych velice ráda, kdybych se k ní někdy s odstupem času mohla vrátit a využít tak své dosavadní zkušenosti.

V čem je téma lišky Bystroušky v Janáčkově pojetí nadčasové? 

Domnívám se, že například v zobrazení mezilidských vztahů. Toto téma je blízké každému z nás a možná právě proto je tato opera tolik oblíbená. Také mě napadá, že nadčasový je určitě i pohled Revírníka na vlastní život. Každý jednou budeme bilancovat a vzpomínat na to, co jsme prožili. Ale na to mám, doufám, ještě chvíli čas.

Příhody lišky Bystroušky, to není jen nekonečný koloběh života za archetypálního střídání měsíců a let. Je to také specifická erotika námluv mezi liškou a lišákem, nemyslíte? 

Naopak, myslím si, že je to velmi krásné a hravé znázornění toho, jak to většinou funguje i mezi lidmi. Neřekla bych, že jde přímo o erotickou scénu, všechno je velmi něžné a bezprostřední. V přírodě – ať už u zvířat nebo u lidí – zkrátka vždy přijde ten čas, kdy zatoužíte mít někoho vedle sebe. A jak se to potom vyvíjí, záleží na obou partnerech. Mezi Zlatohřbítkem a Bystrouškou je všechno velmi transparentní a upřímné. Opět to má v sobě velkou poezii.

Ze zkoušky nové opery. (Foto: Jiří Zerzoň)

Není vlastně Janáčkova opera velkou písní o svobodě? O nekonečných možnostech života?

Ale hlavně o tom, že jsme všichni součástí přírody. Bystrouška dlouho o svobodě jen sní, ale pak se skutečně osvobodí a řídí si svůj život sama. Dokonce ještě před útěkem z myslivny k tomu nabádá i slepice. Vždy záleží na naší odvaze, kam až jsme schopni v životě zajít a kde vidíme hranice vlastní svobody. V tomto smyslu je Bystrouška velmi inspirativní.

Kdybyste měla sestavit žebříček oper Leoše Janáčka podle obliby, na kterém místě by figurovala Bystrouška?

Určitě pro mě Bystrouška patří do první trojice. Na prvním místě mám už dlouho Její pastorkyni, která mě vždy zasáhne hloubkou příběhu, s nímž hudba naprosto jedinečně koresponduje. Díky této opeře jsem se vlastně k Janáčkově hudbě dostala. Bystrouška je hned v těsném závěsu, a čím víc se do ní nořím, zjišťuji, co všechno ve mně ještě rozeznívá. Ale určitě bych zmínila i Káťu Kabanovou, která je zas z trochu jiného světa, také velmi hluboká a mně blízká.

Jak se vám pracuje s týmem Slezského divadla v Opavě?

Jelikož Bystrouška není mou první rolí ve Slezském divadle Opava, měla jsem už dříve možnost celý inscenační tým poznat více do hloubky a osobněji. Pro mou povahu a přístup k práci potřebuji přesně takové lidi, které jsem zde potkala. Je tu prostředí, které mi dává možnost vyjádřit určitou roli po svém, ale zároveň dostávám zpětnou vazbu, což je pro mě nesmírně důležité. Vím, na koho se mohu spolehnout, a to považuji za naprostý základ jakékoliv spolupráce.

Prozraďte, jaké bude nové nastudování? Bude v něčem pikantní, neotřelé či avantgardní?

Naše Bystrouška bude pohádková, hravá i vážná. Troufám si říci, že všichni do svých rolí dali i kus sebe. Inscenace tak dostává ještě další rozměr. Citlivě propojuje tradiční i moderní prostředky. Má krásnou, barevnou scénografii a každý si v ní najde to své. Nechci zabíhat do podrobností, sama mám ráda překvapení, ale věřím, že diváci budou odcházet s pocitem, který v nich přetrvá delší dobu. A jsem si jistá, že někteří se budou i rádi vracet.

Barbora Řeřichová po převzetí Ceny Jantar. (Foto: Jiří Zerzoň)

Minulou neděli jsem měl tu čest předat vám Cenu Jantar za váš vynikající výkon v Rusalce Antonína Dvořáka, kterou jste ztvárnila právě ve Slezském divadle. Věřím, že vám ocenění udělalo radost!

Rusalka je úžasná role a má srdeční záležitost. Velmi mě potěšila už samotná nominace, ale fakt, že jsem cenu získala, pro mě znamená obrovskou radost, ocenění mé práce i závazek do budoucna. Nesmírně si toho vážím a stále neumím všechny pocity popsat slovy.

Zajímá vás, jak dopadnou Ceny Jantar v příštím roce? Myslíte, že je to platforma, která má do budoucna smysl a opodstatnění?

Vždy se mi líbilo zakládání nových tradic a potěšil mě velký zájem veřejnosti hned na prvním ročníku. Byť se může zdát, že se jedná o regionální cenu, bezprostředně po vyhlášení jsem vnímala odezvy přesahující hranice kraje. Myslím si, že tento přesah je u takových cen zásadní. Doufám a přeji si, aby Ceny Jantar čekala spousta dalších let a aby vešly do širšího povědomí.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.