Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Na takové večery se nezapomíná: Legenda polské hudby Krzysztof Penderecki v Ostravě

Na takové večery se nezapomíná: Legenda polské hudby Krzysztof Penderecki v Ostravě

11.6.2018 Hudba

Výjimečnou událost připravil na nedělní večer Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. V Domě kultury města Ostravy vystoupila Janáčkova filharmonie s žijící legendou polské hudby a jedním z nejvýznamnějších skladatelů světa Krzysztofem Pendereckim. Z jeho díla zazněl Koncert pro housle, violu a orchestr v interpretaci Kristiny Fialové, Ivana Ženatého a ostravských filharmoniků. Provedení řídil Krzysztof Penderecki.

Zvětšit obrázek

Skladatel a dirigent Krzystof Penderecki v Ostravě.
Foto: Dalibor Válek

Mimořádný zážitek si nenechali ujít a do Domu kultury dorazili v hojném počtu posluchači nejen z České republiky, ale i z Polska. V úvodu zazněla Suita z opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Ještě před tím pozdravil obecenstvo v sále moderátor Jiří Vejvoda, který měl pro tento večer připraveno několik překvapení. Tím prvním byl první dirigent večera, kterým kupodivu nebyl Penderecki, ale jeho chráněnec a mladý dirigent Maciej Tworek, jehož provedení části Janáčkovy opery bylo velice živelné, dynamicky širokodeché, ale i překvapivé v detailech. Ostravští filharmonici zahráli výborně a potěšili velkým nasazením, precizností a pevně semknutou souhrou.

Dirigent Maciej Tworek. (Foto: Daibor Válek)

Podobně přehledné a vkusné parametry měl i Pendereckého Koncert pro housle, violu a orchestr, jehož sólových partů se ujali violistka Kristina Fialová a houslista Ivan Ženatý. Skladba, během které se dirigentské taktovky chopil již její autor, vznikla v roce 2012 a probíhá v jednovětém běhu asi dvaceti minut, které jsou úžeji strukturovány do tempově i výrazově kontrastních bloků. Podání interpretů bylo vynikající, sólové party překvapily zvukovou barevností, v níž bylo využito flažoletů i disonancí v rovnocenném poměru.

Kristina Fialová a Ivan Ženatý v přídavku pro sedícího K. Pendereckého (Foto: Dalibor Válek)

Vejvoda měl ještě jedno eso v rukávu, které vytasil po doznění této skladby. Moderátor znovu pozval na pódium Krzysztofa Pendereckého a předal mu jeden milý dárek: „Jsem možná jediný v sále, kdo neumí polsky, tak mi držte palce“ začal skromně Vejvoda. „Vážený pane profesore, jako výraz úcty k vašemu umění, máme pro vás, mistře, malý dárek. Sólisté zahrají vaši passacagliu jako malý dárek pro vaše listopadové životní jubileum.“ A v interpretaci Kristiny Fialové a Ivana Ženatého zazněla ještě Ciaccona pro sólové housle a violu (jednalo se o jednu skladbu), která fascinovala svým sestupným harmonickým kouzlem a instrumentační zručností skladatele.

Po takovémto zážitku bylo obecenstvo v sále o přestávce plné dojmů. Prošel jsem se tedy hledištěm, abych si o nich s posluchači povyprávěl. „Orchestr hraje krásně barevně,“ svěřila se mi posluchačka, sedící vedle mne. „Překvapil mne mladý polský pan dirigent, jehož jméno jsem si v té rychlosti nezapamatovala. Velkou energií, jasnou představou, co chce, muzikalitou a svěžím provedením. A orchestr mu šel krásně na ruku. Skladba pana Pendereckého mne svou útržkovitostí nevtáhla až tak do děje, oslovil mne více jeho narozeninový přídavek. Není to hudba určená na první poslech, asi by se v tom měl člověk trochu více vyznat nebo něco si o tom přečíst, ale setkání s legendou bylo inspirující“, uzavřela.

Dechová sekce Janáčkovy filharmonie. (Foto: Dalibor Válek)

„Moc se mi to líbilo“, hodnotila mladá divačka, která přijela z Polska. „Řeknu to v polštině, je to pro mne jednodušší. Jsem na koncertě pana Pendereckého poprvé. A myslím, že je opravdu geniální dirigent. Jeho hudba je něco nezapomenutelného.“

„Pan Penderecki se mi líbil moc, potvrdila další účastnice koncertu. „Janáček se mi líbí vždycky, jen mi přišel nějak méně janáčkovský. Proč, to nevím, protože tomu nerozumím a neumím to posoudit. Jenom mi přišlo, že to nebyl takový ten syrový Janáček.“

„Janáček se mi líbil víc“, vnesl do diskuze jiný názor jeden pravidelný návštěvník klasické hudby. „To bylo aranžmá, tuším, Talichovo a bylo to zajímavé víc než skladba pana Pendereckého. V té sice zaujal brilantní výkon sólistů a úctyhodný výkon dirigenta, vzhledem k jeho letům, co si budeme povídat. Ale jinak ne“, uzavřel muž.

Publikum nedělního koncertu. (Foto: Dalibor Válek)

Závěrečné hodnocení překvapivě vnesl ostravský primátor Tomáš Macura, který byl koncertu přítomen a ochotně se o svůj dojem se mnou podělil.

„Byl jsem velmi příjemně překvapen oběma dirigenty. I Janáček se upřímně řečeno velmi povedl. Pan profesor je úžasný a s ohledem na svůj věk to vysekl na jedničku s hvězdičkou. Myslím si, že přídavek v podobě narozeninového dárku byl velmi příhodný, a věřím, že mu udělal radost“, zhodnotil výkon primátor, který se na rozdíl od svých předchůdců neobjevuje na koncertech pouze před volbami, ale jeho milou přítomnost registruji na kulturních událostech kraje s železnou pravidelností.

Krzysztof Penderecki po koncertu rozdával autogramy. (Foto: D. Válek)

Po přestávce mistr Penderecki provedl s ostravskými filharmoniky Symfonii č. 7 A dur, op. 72 Ludwiga van Beethovena. Potom už jej čekali lidé před jeho šatnou k společným fotografiím a podpisům, které legendární skladatel a dirigent ochotně rozdával. Pamětihodný večer, který strůjci z řad Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, ale zejména polská legenda Penderecki zvládli skutečně na jedničku s hvězdičkou.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.