Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Beethovenův Hradec ovládli violoncellisté. Vítězství patří Rakušance Judith Wagner

Beethovenův Hradec ovládli violoncellisté. Vítězství patří Rakušance Judith Wagner

25.6.2018 Hudba

Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec má za sebou 56. ročník, tentokrát ve hře na violoncello. Čtyřdenní soutěžní maraton vyvrcholil nedělním finále, do kterého se probojovalo šest nejlepších. A je radostné, že z této šestice mladých talentů jsou tři z České republiky. Odborná porota byla složena z vynikajících violoncellistů ze čtyř zemí Evropy. Předsednictví se ujal ostravský violoncellista číslo 1 Jiří Hanousek.

Zvětšit obrázek

Vítězství patří Judith Wagner.
Foto: Michal Berger

Beethovenův Hradec je soutěž tak trochu ukrytá v malém, ale malebném městečku Hradec nad Moravicí. Stranou velkých městských center, ale rozhodně ne na periferii zájmu veřejnosti a soutěžících, kteří se pravidelně sjíždějí z celého světa. Letos jich přijelo celkem 52 ze 14 zemí, proto soutěž netradičně začala už ve čtvrtek a konala se rovné čtyři dny. Náročnost Beethovenova Hradce je pověstná, v 1. kole museli mladí hudebníci zahrát mimo jiné tři věty z libovolné violoncellové suity Johanna Sebastiana Bacha, ve třetím kole pak museli přednést koncertní repertoár pro violoncello a orchestr (který suploval klavírní doprovod).

Porota měla skutečně plné ruce, potažmo uši práce. V sobotu k večeru, po náročném druhém kole, už byla známa jména šesti finalistů ze čtyř zemí Evropy: Irene Enzlin (Nizozemsko), Maria Leszczynska (Polsko), Judith Wagner (Rakousko) a trojlístek českých violoncellistů Adam Klánský, Eduard Šístek a Vilém Vlček.

Ve třetím a závěrečném kole se lámal chléb. Každý finalista se představil ve vybraném koncertu pro violoncello s doprovodem klavíru. Abecedně první na řadě byla Irene Enzlin, která zahrála Schumannův koncert pro violoncello a orchetr a moll, op. 129. Náročný romantický koncert jí úplně šťastně nesednul. Nejmladší finalista, teprve sedmnáctiletý Adam Klánský, potěšil brilantními Variacemi na rokokové téma op. 33 Petra Iljiče Čajkovského, z kterých čišela jeho spontánní muzikalita, šťavnatý zpěvný tón, ale i nevyzrálé partie.

Adam Klánský. (Foto: Michal Berger)

Maria Leszczynska zvolila Koncert e moll, op. 85 Edvarda Elgara a v její hře nechyběla dokonalá vyváženost všech aspektů hry: skvělá technická výbava, krásně barevný tón, průrazný zvuk a bohatý výrazový rejstřík.

Vysokou laťku udrželi také následující Eduard Šístek a Vilém Vlček, kteří oba zvolili slavný Koncert pro violoncello h moll, op. 104 Antonína Dvořáka. Jejich výkony byly diametrálně odlišné a poukázaly na to, kolik různých cest (a správných!) k hudebnímu dílu může vést. Jenže pak se zjevila hudební femme fatale letošní soutěže, Judith Wagner. Nekompromisně koncentrovaná Rakušanka ve finálovém kole přednesla koncert č. 2 c moll, op. 77 Dmitrije Kabalevského způsobem, který téměř všem vyrazil dech. Ta niterná pozornost k vystižení ponuré atmosféry s delikátním tvarováním každého tónu! Hypnotická soustředěnost její hry plné citu, vášně i něhy předčila předešlé výkony přesvědčivostí a působivostí. Wagner ukázala i svrchovaný technický nadhled a její hra byla dokonalá.

„Letošní finále ukázalo, že bylo z čeho vybírat“, potvrdil bezprostředně po posledním finálovém výkonu předseda poroty a koncertní mistr violoncell Janáčkovy filharmonie Jiří Hanousek. „Přijela báječná konkurence mladých violoncellistů a každý byl typově trošku jiný. A jsem velmi napjat, jak to celé dopadne. Byly to opravdu znamenité výkony“, dodal Hanousek.

A jak to celé dopadlo? Adam Klánský a Irene Enzlin si odvezli čestné uznání. Vilém Vlček a Eduard Šístek 3. cenu a cenu Matice slezské. Druhou cenu získala Maria Leszczynska a první místo úchvatná Judith Wagner, která navíc opanovala všechny další trofeje: Cenu města Hradce nad Moravicí, Cenu agentury Presto, Cenu Janáčkovy filharmonie a Cenu Luboše Odlase.

Maria Leszczynska. (Foto: Michal Berger)

Překvapení některých bylo značné: „Mám radost, protože na hudebních soutěžích je výsledek velmi subjektivní,“ uvedl sympatický Eduard Šístek, který zářil jako sluníčko. „Je pro mne ctí být mezi oceněnými a hrát na stejném koncertě. Je to i velká motivace dál cvičit, studovat a přemýšlet, co můžu udělat lépe. Budu dál hrát na koncertech a ta práce mne bude dál bavit a těšit“, uzavřel motivovaný mladík.

„Jsem docela spontánní člověk, ale musí být nastavené nějaké mantinely: stylistické, hudební, technické, když se to spojí, je to potom hrozná zábava, zamyslel se po soutěži i další oceněný Čech Vilém Vlček. „Já jsem vůbec nečekal, že se dostanu do druhého kola. Je to moje první velká soutěž a mám hroznou radost. Je to opravdu ohromná čest a motivace. Příští rok bude Čajkovského soutěž v Moskvě, ale to vše ukáže čas,“ uzavřel spokojeně Vlček.

Vilém Vlček. (Foto: Michal Berger)

Také vítězná Judith Wagner byla ze svého umístění více než mile překvapená: „Čekala jsem, že budu ze hry po prvním kole“, uvedla stále ještě evidentně nevěřícně Wagner a dodala: „Momentálně si myslím, že to není pravda, absolutně jsem něco takového neočekávala.“ Radost však tryskala i ze subtilní Rakušanky, která dojatě řekla: „Jsem opravdu šťastná, že se lidem moje hra líbí.“

Pět z šesti finalistů se také představilo na závěrečném koncertě laureátů soutěže Radost z vítězství. Program zahájil Adam Klánský Preludiemvioloncellové suity C dur BWV 1009 Johanna Sebastiana Bacha. Mladý divoch Klánský už byl hlavou ve vlaku domů, čemuž odpovídala i jeho lehounce roztěkaná hra. Každopádně Adam je velký talent, který při svém mládí může být za několik let klidně vítězem. Dravou Etudu č. 4 M. Bukinika zahrál Vilém Vlček. Po něm přišla chvíle vítězné Judith Wagner, která se za doprovodu ostravské pianistky Elišky Novotné ponořila do Sonáty č. 5, D dur, op. 102, č. 2 Ludwiga van Beethovena. Obrovský ohlas sklidila také Marie Leszczynska svým pojetím Sonáty C dur op. 119 Sergeje Prokofjeva.

Program závěrečného koncertu uzavřel Eduard Šístek s Renatou Ardaševovou dvěma větami z violoncellové Sonáty č. 2, H. 286 Bohuslava Martinů. Soutěž velmi mile poznamenaly výkony některých korepetitorů, zejména v případě posledně zmíněné Ardaševové se jednalo o skutečně mimořádný umělecký doprovod, který byl do nejmenších detailů promyšlený a protkaný skvělou hudební komunikací.

Pro letošní rok mohou být organizátoři soutěže Beethovenův Hradec spokojeni. I mladá česká generace violoncellistů má skvělé talenty, kteří mají před sebou velkou budoucnost. Jen ji nepromarnit.

Milan Bátor | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.