Kulturní deník pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Úvod Hudba Beats for Love, den první: Divoký taneční nálet nad Ostravou s pětadvaceti tisíci pasažéry

Beats for Love, den první: Divoký taneční nálet nad Ostravou s pětadvaceti tisíci pasažéry

5.7.2018 00:00 Hudba

Rozjezd na plný plyn. Tak se dá ve stručnosti zhodnotit úvodní den festivalu Beats for Love v areálu Dolní oblasti Vítkovice, jenž přilákal téměř 25 tisíc fanoušků. To je nejvyšší číslo návštěvnosti zahajovacího dne v historii této akce. Na to, že se jedná teprve o šestý ročník této taneční přehlídky, je třeba před organizátory aspoň imaginárně smeknout sombrero.

Zvětšit obrázek

První den Beats for Love navštívilo 25 tisíc lidí.
Foto: Milan Vrzal

Ostrava se na čtyři dny stala hlavním městem taneční hudby. A ať se to někomu líbí, nebo ne, tak jí tato role sluší. Bylo navýsost příjemné a do jisté míry i inspirující sledovat tancechtivé různého věku, jak korzují v tomto industriálním parku. Přitom zcela přirozeně dodávali moravskoslezské metropoli jakousi životní energii, kterou je běžné vnímat a pociťovat v centrech zahraničních velkoměst, ale Ostravě prostě chybí. A v zásadě je jedno, která politická reprezentace zrovna trůní na radnici. Energii tak městu musejí párkrát ročně přinášet návštěvníci festivalů, jako například v tomto případě to byli příznivci leckdy přehlížené taneční hudby.

Za hlavní hvězdu prvního dne byl považován Roger Sanchez a tento portoricko-americký dýdžej svou extratřídu na Love Stage do posledního puntíku potvrdil. A jistě bez nadsázky se dá tvrdit, že připomněl památná vystoupení Jaromíra Nohavici na festivalu Noc plná hvězd, který jen s heligonkou utáhl v suchém triku na pomyslné nudli mnohatisícový dav rockerů a metalistů. A přesně v tomhle duchu se prezentoval tento charismatický týpek, jemuž fanoušci leželi doslova u nohou.

Roger Sanchez na Beats for Love. (Foto: Martin Kusyn)

Držitel Grammy vkusně a efektivně předkládal různé tanečně laděné zmixované vychytávky, přičemž na obrazovkách bylo patrné, jak obratně umí své prsty používat. Rozhodně se nesnažil být líbivý za každou cenu, protože místy se přikláněl k těžkým a hutným zmixovaným pasážím. Nicméně moc dobře věděl, co dělá a co funguje. Zkrátka pomalu, ale jistě přitápěl pod kotlem emocí a vášní, takže postupně připomněl třeba Daft Punk a One More Time, Fatboy Slima a Right Here, Right Now či Underworld a jejich trainspottingovský hit Born Slippy.

Možná i proto na poutavou Another Chance došlo až v závěru. Ačkoliv je pravda, že motivů srdce, jež videoklip k této skladbě provázejí, si mohl všímavý divák všimnout na obrazovkách už dříve. Stačilo být vnímavý… Očividně promyšlená strategie. Na druhé straně kdoví, kdo z přítomných by dokázal uvést, že tento song má základ v písni I Won´t Hold You Back od rockerů Toto… Prostě a jasně: co se týká Rogera Sancheze, tak ten vykouzlil nadmíru výživný a zdařilý set. A navíc poskytl deníku Ostravan.cz exkluzivní rozhovor (ZDE).

Andy C. si nezapomněl pořídit selfíčko. (Foto: Milan Vrzal)

A neméně povedeně si na témže pódiu počínal i jeho britský kolega Andy C. Tento velký fanoušek fotbalového West Hamu United možná věděl, že dres ostravského Baníku oblékala legenda tohoto londýnského celku, a to brankář Luděk Mikloško, takže se chtěl předvést v tom nejlepším světle. Povedlo se.  Vydatně tomu napomohl jeho MC, tedy Tonn Piper, který zkušeně burcoval fanoušky. Místy sice trochu lacině, když jen tak nazdařbůh vyřvával jméno svého chlebodárce, nicméně fungovalo to. A patří to k tomuto žánru. Celkově bylo preferováno spíše silové a divoké pojetí hraní a chvílemi dokonce tak ostré jako rozbité zrcadlo a z něj valící se střepy.

Jak Andy C, tak Roger Sanchez také připomněli a de facto zdůraznili, že záleží i na detailech. Obě show totiž doprovázela propracovaná laserová podívaná. Zatímco druhý jmenovaný dokázal vytvořit dokonce efekt, kterým všechny diváky jakoby schoval pod zamračenou oblohu s plujícími mraky, tak Andy C pracoval obratně s prostorem, protože jeho laserové paprsky nemířily jen na nejbližší okolí, ale vytvářely působivé obrazce i na vzdálených komínech.

„Tohle byl jeden z nejlepších letošních koncertů. Tento areál je jedno z nejlepších míst na světě pro drum and bass,“ uvedl ještě Tonn Piper na konci vystoupení. Jaká reakce následovala, jistě není třeba dodávat…

Že by nic nechybělo? U některých setů chyběl smysl pro eleganci… To je třeba si přiznat. Možná se také trochu více čekalo od Full Intention, kteří už mají za sebou spolupráci mimo jiné s Whitney Houston. Jejich set však vyzníval poněkud těžkopádně či unyle, minimálně tedy v úvodu…

Z festivalu Beats for Love. (Foto: Milan Vrzal)

Naopak dobrou zábavu, ke které příchozí nebyli lhostejní a chňapli ji všemi deseti, servírovali třeba ještě Madface nebo Chris Sadler. Velmi vydařené sety, kde ruce „šly hore“ tak nějak automaticky a nohy byly velmi neposedné, nabídla rovněž Devastator HC a HS Stage. Ti, kteří tam „žhavili dýdžejský drát“ totiž těžili i z výsledné podoby této scény, protože té dominuje tajemný svítivě-blikající motiv evokující dosud ne úplně dostatečně vysvětlené mayské symboly. Téměř neodolatelné.

Na Drum and bass Ostrava Stage se pak vyznavači tohoto stylu vydávali na cestu za hudebním sebezničením. V tomto procesu dominoval především maďarský divoch Mindscape, který bez okolků o sobě prohlašuje, že je závislý. Na basech… Samozřejmě. A těch, kteří byli drum and bassově nenasyceni, také bylo požehnaně.

Suma sumárum, první den Beats for Love dopadl na výbornou. A to nejen proto, že organizátoři tentokrát vychytali i počasí, protože oproti loňsku úvodní den nepršelo. A jak známo, ani zdaleka se nekončí, takže až prvních nedělních hodin pak v industriálních kulisách Dolní oblasti Vítkovice zazní na třinácti pódiích dravé i působivé melodie rozličných tanečních stylů od drum and bassu, housu, trance a breakbeatu až po techno, electroswing či reggae…

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.