Internetový deník pro kulturu a umění

Úvod Hudba Z festivalu Beats for Love vyzařují fantastické vibrace, řekl po svém vystoupení držitel Grammy Roger Sanchez

Z festivalu Beats for Love vyzařují fantastické vibrace, řekl po svém vystoupení držitel Grammy Roger Sanchez

5.7.2018 Hudba

Člověk by měl dělat to, co miluje, a práce by měla být vždy zábava. To jsou hesla, kterými se řídí světoznámý DJ Roger Sanchez. A patrné to bylo také z jeho přístupu na festivalu Beats for Love, kde poskytl kulturnímu deníku Ostravan.cz rozhovor. Bez vytáček, bez nějakých manýrů. Prostě profesionální přístup, který je třeba ocenit. Dobře naladěný držitel Ceny Grammy se vyjádřil například k tomu, jak toto prestižní hudební ocenění vnímá, nebo prozradil, jak na jeho práci reagoval Lenny Kravitz.

Zvětšit obrázek

Roger Sanchez během vystoupení na Beats for Love.
Foto: Martin Kusyn

Jaké máte pocity z vašeho vystoupení na Beats for Love?

V České republice jsem už v minulosti mnohokrát hrál, ale vibrace tohoto festivalu byly fantastické. Z davu pod pódiem vyzařovala naprosto úžasná energie. Bohužel jsem však neměl možnost si tento areál prohlídnout, protože krátce po vystoupení odjíždím přímo na letiště. Holt, tak to v létě, když je festivalová sezona, u mě chodí.

Nicméně máte nějaký speciální pocit z tohoto místa? Měl jste možnost v minulosti vystupovat v podobném industriálním prostředí?

Už jsem v minulosti na takových místech hrál. Mám taková místa rád. Evokuje to situace, jako když vstupuju do jiného světa. Skoro až nereálného, futuristického.

Jedním z vašich největších hitů je píseň Another Chance, jejíž základ najdeme ve skladbě I Won´t Hold You Back od rockové formace Toto. Čím vás tento song zaujal, že jste použil jeho motiv? Znáte se třeba s kytaristou a lídrem této kapely Stevem Lukatherem osobně?

Když jsem pro inspiraci poslouchal různé skladby, tak tento text byl pro mě velmi emocionální. Tenkrát jsem procházel určitými životními událostmi a po textové stránce mě tato skladba velmi poznamenala. Ale upřímně řeknu, že jsem nečekal, že se z této skladby může stát tak velký hit, jak se stal. Pro mě to bylo jako bych tvořil jen další hudební track, který je velmi emocionální a rezonující. Jinak Steva osobně neznám, ale jsem dlouhé roky velký fanoušek Toto. Takže pro mě bylo zajímavé vzít refrén té písně a něco s ním udělat.

Zaznamenal jste nějaké jeho reakce?

V prvních chvílích, když ta skladba vyšla, to znamená na začátku 20. století, jsem slyšel, že se o tom vyjadřoval velmi pozitivně a pochvalně. To bylo však na začátku. Nicméně poté, co ta píseň vyletěla tak nahoru, možná změnil názor (smích)… A teď si říká jen něco ve stylu: „No, není to špatné.“ (smích)

K písni Another Chance vznikl také poutavý a mnohoznačný videoklip… Jaká by byla vaše interpretace tohoto klipu?

Nejdůležitější věc, kterou ten videoklip zachycuje, jsou různé druhy emocí. A také si myslím, že režisér, který ten videoklip natočil, udělal výbornou práci.

Jaké je vaše vnitřní kritérium, podle kterého se rozhodujete zrealizovat remix nějakého songu?

Musí tam být něco, co zaujme a osloví mou představivost. A pokaždé je to něco jiné. Není to jen jedna věc, která by rozhodovala o tom, že si řeknu, že to je právě skladba, kterou si vyberu. Vždy se to mění.

Během své hudební kariéry jste vytvořil remixy skladeb od interpretů spadajících do různých žánrů. Jmenujme třeba Janet Jackson, Lennyho Kravitze, Anastacii, No Doubt, Maroon 5, Depeche Mode a podobně. Dostal jste od některého z nich nějakou překvapivou reakci?

Jednou jsem potkal Lennyho Kravitze, který mi říkal, že si velmi užíval remix, který jsem udělal. Na druhé straně je pravda, že moc reakcí od kapel jako Maroon 5 nebo No Doubt jsem neslyšel. I když třeba za remix písně od No Doubt jsem dostal Grammy. To je docela zábavné. Ale myslím si, že byli velmi potěšeni. Stejně jako já. Libí se mi tak myslet. (smích) 

Zmíněnou Grammy jste dostal za remix skladby Hella Good od této americké party. Myslíte si tedy, že jsou hudební ceny pro hudebníky důležité?

Myslím si, že ceny jsou zajímavé, protože se jedná o určitý projev uznání. Nicméně mám k nim velmi komplikovaný vztah. Jedna část mého já je uznává, protože to je přece super být oceněn. Ale ta druhá část mi říká, že to je hovadina. Podle mého názoru hodně záleží na tom, kdo cenu uděluje a za co. Myslím si, že pro mě je největší odměna to, když za mnou někdo přijde a řekne mi: „Tvá hudba mě oslovila a zasáhla přímo do srdce.“ A to je důvod, proč se hudbě věnuji. Ceny jsou dobré, když je dostaneš. Jenže pak je někam položíš a říkáš si: „Je to pěkné, blyští se to, ale…“

Je třeba je přinejmenším oprašovat…

Jo, přesně tak. (smích) Navíc to může být jen kousek nějakého plastu. Není to nic emocionálního. Prostě chybí tam emoce, když lidé reagují na to, co jsi udělal. Cena prostě není to, že něco dostaneš, ale to, jak lidé reagují.

Jaký máte názor na propojování žánrů? Mám na mysli například píseň In and Out Love od Armina van Burena, ve které zpívá Sharon van Adel z metalové kapely Within Temptation. Neuvažujete o nějakém podobném projektu?

Armina znám osobně. Je to skvělý chlap. Věnuje se sice jinému žánru, než mám rád, ale respektuji to, co dělá. Shodou okolností mám v plánu projekt s týpkem jménem Scala, který míchá elektronickou a klasickou hudbu. To je velmi zajímavá věc. Také jsem velký fanoušek hip-hopu nebo alternativních skupin jako Nine Inch Nails a Trenta Reznora. Jsem otevřený jakékoliv spolupráci, nemám prostě hudební limity. Mám rád brazilskou hudbu. Je spousta žánrů, které se mi líbí.

Co máte rád a co naopak nikoliv na rozhovorech s novináři?

Mám rád, když se dozvím něco nového. Samozřejmě si tak nějak testuji, na co se novináři ptají, zda si udělali nějakou přípravu, kde sháněli podklady a podobně. Spousta žurnalistů se totiž ptá na to samé, takže se otázky a odpovědi furt opakují. Ale když dají novináři do svých dotazů nějakou myšlenku, tak ať se samozřejmě ptají…

Je tedy něco, co jste v předchozích rozhovorech nezmínil, ale chtěl byste, aby se daná informace o vás věděla? 

Ne… (smích) Když jsem to nezmínil, tak nechci. Je to na vás, abyste vymyslel nějakou otázku, o které jsem dosud nepřemýšlel. (smích) I když samozřejmě jsou věci, které nechci šířit, protože jsou osobní a nejsou pro veřejnost. Nicméně když vymyslíte nějakou takovou správnou otázku, tak můžu odpovědět. (smích)

No dobře. Kdyby měl o vás vzniknout film, koho byste obsadil do role režiséra a kdo by vás měl hrát?

Jako režiséra mám rád třeba Christophera Nolana nebo Sofii Coppola, která režírovala film Ztraceno v překladu. To je velmi zajímavá a skvělá režisérka, protože dokáže zaujmout něčím novým. Ale kdo by měl hrát mě? To bych byl moc zvědavý… (smích) To je velmi obtížná otázka, abych se přiznal… Je to hlavně o tom, kdo by byl schopný vystihnout můj životní postoj. Teď mě fakt nikdo nenapadá.

A na závěr bych tu měl ještě jednu oddechovou otázku. Myslíte si, že jste dobrý tanečník?

Jasně, býval jsem totiž tanečníkem. Tančíval jsem hip-hop, funk, soul, disco nebo i brazilské tance.  Dokonce jsem dělal breakdance.

Čtěte také: Report z prvního dne Beats for Love 2018

Petr Bidzinski | Další články

Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.